Ota IV. Braniborský
Author
Albert FloresOta IV. Braniborský byl markrabě braniborský a řecký kníže z rodu Askánů. Narodil se kolem roku 1238 jako syn braniborského markraběte Albrechta II. a Matyldy Zbraslavské. Po smrti svého otce v roce 1261 se stal markrabětem Braniborska. Ota se aktivně zapojil do politiky a podporoval svého bratra Jindřicha v jeho konfliktech o moc v Polsku a Slezsku. V roce 1266 se oženil s Jutou saskou, dcerou vévody Jindřicha III. Zemřel v roce 1308 a je pohřben v klášteře Chorin. Ota IV. Braniborský byl významnou postavou v braniborské historii a zanechal po sobě bohaté dědictví.
Ota IV. Braniborský zvaný „se Šípem“ ( Otto IV. mit dem Pfeil, 1238 - 27. listopadu 1309) byl markrabě braniborský v letech 1266-1308 z jánské větve rodu Askánců.
Život
Narodil se kolem roku 1238 jako druhorozený syn braniborského markraběte Jana I. +more a dánské princezny Žofie. Po smrti svého otce se Ota spolu se svými bratry (starším Janem II. a mladším Konrádem I. ) a bratranci (mladšími Otou V. , Albrechtem III. a Otou VI. ) v roce 1267 v Braniborsku chopil vlády. Ještě za života své staršího bratra Jana II. získal Ota IV. mezi ostatními braniborskými Askánci vedoucí postavení. Stal se spojencem českého krále Přemysla Otakara II. , jemuž pomáhal ve válkách proti Uhrům i římskoněmeckému králi Rudolfovi I. Habsburskému. V roce 1277 se neúspěšně pokoušel dosadit svého mladšího bratra Erika na magdeburský arcibiskupský stolec, což vedlo k dlouhé válce mezi magdeburskou kapitulou a Askánci. Roku 1277 Ota od magdeburské kapituly utrpěl zdrcující porážku v bitvě u Frohse, v níž dokonce padl do zajetí. Propuštěn byl až po vyplacení tučného výkupného. Vzápětí však zahájil další etapu válek mezi Magdeburkem a Branibory. Při obléhání pevnosti roku 1280 ve Staßfurtu byl zraněn šípem do hlavy a podle pověsti ho uvízlý v hlavě nosil po celý rok, čímž si vysloužil přízvisko „se Šípem“. Povznést Erika na magdeburský stolec se mu nakonec podařilo až roku 1283.
Mezi lety 1278 a 1283 se Ota IV. spolupodílel na „české vládě“ bratrance Oty V. +more Dlouhého. V roce 1291 získal Landsberské markrabství. Počátkem 90. let gradovaly Otovy spory s Otou Dlouhým, které v roce 1294 vedly i k ozbrojeným střetům. Oba Otové se mimo jiné přeli o kurfiřtský hlas. Roku 1295 římskoněmecký král Adolf Nasavský Otovi IV. „svěřil mír“ v saské oblasti. Ota IV. dlouho usiloval rovněž o Pomořansko, čímž si znepřátelil polského krále Přemysla II. Velkopolského, jenž se ho snažil ovládnout také. Toto nepřátelství vyvrcholilo roku 1296 v otevřenou válku. Téhož roku byl však Přemysl zavražděn, což mohla mít na svědomí právě braniborská markrabata. Ani poté Pomořansko Askánci ale nezískali.
Sklonek Otova života s odehrával ve znamení všemožných sporů. Konflikty měl s braniborskými biskupy i pomořanskými knížaty. +more Roku 1298 se podílel na sesazení Adolfa Nasavského a zvolení Albrechta I. Habsburského římskoněmeckým králem. Následující kampaně proti nasavskému hraběti se ale nezúčastnil. Zemřel v roce 1309 a je pohřben v klášteře Chorin, jehož byl významným donátorem.
Ota IV. se Šípem je počítán mezi minnesängry a velké válečníky své doby. +more Byl dvakrát ženatý s Heilwigou Holštýnskou a Jitkou z Hennebergu, ale ani jedna z manželek mu nedala dědice.
Vývod z předků
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=https://web. archive. +moreorg/web/20071001004149/http://www. genealogie-mittelalter. de/askanier_2/otto_4_markgraf_von_brandenburg_1309_askanier/otto_4_mit_dem_pfeil_markgraf_von_brandenburg_+_1309. html]Genealogie[/url].
Kategorie:Braniborští Askánci Kategorie:Braniborská markrabata Kategorie:Lužická markrabata Kategorie:Minnesängři Kategorie:Zakladatelé klášterů Kategorie:Pohřbení v klášteře Chorin Kategorie:Narození ve 13. +more století Kategorie:Úmrtí 27. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1309 Kategorie:Muži.