Cesko.wiki Páni z Wallsee
Author
Albert FloresPáni z Wallse či z Walsee, nebo z Waldsee ( von Wallsee, Walchsee, Walse, Walsse, Wallssee, Waldze, di Valsa) je šlechtický rod původem ze Šváb (okolí města Bad Waldsee).
.jpg)
.jpg)
Dějiny rodu
Rod založil Eberhard z Walsee (zemř. 1288) v jihovýchodní části německých zemí. +more Ačkoli byl stoupencem hraběte Rudolfa Habsburského a jeho nároku na titul římskoněmeckého krále, sám Eberhard nehrál významnější politickou roli. Teprve jeho syn a další potomci rychle postupovali po společenském žebříčku u habsburského dvora.
Větve
Rod měl celkem čtyři rodové linie: Walsse-Linz, Walsse-Enns, Walsse-Graz a Walsse-Drosendorf. Větev Walsse-Linz vymřela v roce 1401 Jiřím, synem Eberharta V. +more, který měl pouze tohoto jediného syna. Větev Walsse-Enns vymřela později, až rokem 1483 a to s Reinprechtem V. Ze všech vymřela tato až jako poslední. Eberhard VIII. , syn Oldřicha II. , zemřel v roce 1363 a sním zanikla i větev Walsse-Graz.
Větev Walsse-Drosendorf
Zámek Drosendorf (česky Drozdovice)
Hrad Chlumec (Kollmitz) udělil král Rudolf I. +more Habsburský jako léno synům Eberharda I. z Waldsee. Jindřich I. z Waldsee přikoupil jižně od Chlumce v roce 1300 od vdovy po Vokovi z Rožmberka několik vesnic, čímž založil základ chlumeckého panství. Jindřichův bratr Fridrich I. z Waldsee a Drozdovic zahájil pravděpodobně jeho stavební rozšíření. Chlumecké léno s panstvím přešlo po roce 1340 na Fridrichovu dceru Kateřinu a jejího manžela Vikarta z Winkelu. Ti pak chlumecké zboží v roce 1362 prodali Ratoldu Chratzerovi z Ofenu a jeho bratrům Šimonovi a Fridrichovi.
Někdy kolem roku 1293 propůjčil římský král a rakouský a štýrský vévoda Albrecht I. +more drozdovický hrad do zástavy Oldřichovi z Capellenu (Ulrich II. von Kapellen), někdejšímu hornorakouskému landrychtéři a protivníkovi Přemysla Otakara II. . Oldřichův syn Jan z Capellenu († 1354) se kolem roku 1303 oženil s Kunhutou (Kunigunde), dcerou Eberharda IV. /II. z větve Wallsee-Linz († 10. Oktober 1325).
Po vypuknutí válečné rozepře s českým králem Janem Lucemburským pověřil rakouský vévoda Fridrich I. +more v roce 1328 obranou Drozdovic bratry z Waldsee: Eberharda II. († kolem r. 1325), Jindřicha I. (Heinrich I. † kolem r. 1326), Fridricha I. († kolem r. 1318). Postavení pánů z Waldsee, kteří obdrželi Drozdovice do zástavy, vzrostlo zejména v 2. polovině 14. století.
Fridrich I. z Waldsee
Fridrich I. z Waldsee († kolem r. +more 1318) zastával úřad hejtmana Drozdovic. Je považován za zakladatele linie Wallsee-Drosendorf. Jeho chotí byla Alheid († po r. 1318), sestra Konrada de Werde. Sňatkem s Alheid získal Fridrich zboží Merkenstein. V roce 1330 vystupují společně jeho synové Eberhard VI. , Friedrich IV. a Jindřich III. z Wallsse na Drozdovicích při vykoupení dluhu kaple na hradě Merkensteinu. Z manželství pošlo minimálně 5 dětí: # Eberhard VI. († 1356), purkrabí na hradě Weitra; ⚭ Alheid z Falkenbergu († 1349), 2. ⚭ Agnes von Ortenburg († 1386) # Friedrich IV. († 1335), ⚭ Margarete, dcera Anna se stala chotí Otty V. z Maissau († 1359) # Jindřich /Heinrich III. († 1367) ⚭ Barbara z Klinkenberka / von Klingenberg († kolem r. 1347), 2. ∞ choť z rodu Volkenstorfer, 3. ⚭ Katharina von Kaja / z Chýje († um 1374) # Katharina († 1354), ⚭ Vikard z Vinkelu / Weichard von Winkel († 1353-1360) # Anna, r. 1332 vstoupila do kláštera Imbach (Minnebach) u Kremže.
Eberhard IV. z Wallsee
Eberhard IV. pojal za manželku Adelhaid (Alheid) z Falkenbergu, dceru Hadmara II. +more z Falkenbergu. Adelhaida byla nejprve provdaná (asi kolem r. 1313) za Hadmara ze Schönbergu a ještě v roce 1326 byla vdovou. Vzhledem k tomu, že v době sepsání poslední vůle třetí chotě Oldřicha z Capellenu (Margarety rozené Falkenberg) již rod z Falkenbergu vymřel po meči, odkázala polovinu dědictví synům Jana z Capellenu (Oldřichovi a Eberhardovi) a druhou své sestře Alhaid, provdané za Eberharda IV. z Walsee-Drosendorf. Oba rody (Capell a Walsee) vystupují v poslední vůli jako dědici panství a hradu Falkenberg, Raspach (nyní Rastbach), Schönberg, Gobelsburg , Wartenstein. Teprve až v roce 1368 (14. listopadu ve Vídni) udělil vévoda Albrecht pánům z Capellenu (Eberhardovi staršímu a jeho bratranci Eberhardovi mladšímu z Capellenu) léno na veškeré zboží patřící k panství Falkenberg, které postupně odkoupili od bratrů Fridricha a Jindřicha z Wallsee.
Eberhard IV. působil po otci Fridrichovi I. +more jako hejtman Drozdovic, přičemž jsou hejtmany Drozdovic uváděni též jeho synové Fridrich VII. a Jindřich VII. (Heinrich); r. 1359 je zmíněn Fridrich jako hejtman Drozdovic a krátce v letech 1358/59 jako mistr komory rakouského, štýrského a korutanského vévody Rudolfa IV. Habsburského, r. 1360 vystupují jako hejtmani Drozdovic oba synové Fridrich a Jindřich (Friedrich VII. a Heinrich VII. ) při obdarování kláštera Heiligenkreuz u Badenu a v roce 1361 jsou zmíněni jako hejtmani Drozdovic nejen oba bratři, ale také jejich strýc Jindřich III. , když opatství Heiligenkreuz potvrzují obdarování každodenní zádušní mší, jež založila Jindřichova zemřelá matka Alhaid (de Werde).
1. Friedrich (VII. +more) na Pottensteinu u Badenu († 1371) ∞ Klara z Kuenringu († 1359) : 1. Wolfgang († 1374) : 2. Ulrich († 1374) : 3. Friedrich (IX. ) († 1392) : 4. Agnes ∞ Heinrich IV. z Zelkingu-Schallaburgu († kolem r. 1420) : 5. Johanna ∞ Jan z Meziříčí 2. Jindřich / Heinrich VII. na Merkensteinu († 1373), ∞ Margarete von Nagymarton (Markéta z Mattersdorfu) : 1. Markéta / Margarete († 1439), ∞ 1. Menhart z Hradce, ∞ 2. Oldřich / Ulrich z Dachsbergu (rodové sídlo Rappottenstein, hrad Dachsberg) († 1439), Oldřichovou první manželkou byla Anna z Losensteinu (Páni z Losensteinu, hrad Losenstein).
Jindřich III. z Waldsee
okres Baden, Dolní Rakousy +more_Jakuba_Většího_(2017-07-27;_01). jpg|náhled|upright|Vratěnín_(německy_Fratting),_kostel_sv. _Jakuba_Většího,_až_do_roku_1945_spravovaný_Opatství_Geras'>premonstráty z Gerasu Štýrsku.
V době otcova úmrtí byl Jindřich III. z Wallsee (a Enzesfeldu) ještě nezletilý. +more Dlouho po smrti svého druhého bratra Fridricha IV. , který zemřel mlád, se dělil o rodové zboží s nejstarším bratrem Eberhardem IV. z Wallsee. Korutanské dědictví, které jemu a bratrovi Eberhardovi v roce 1344 odkázal Cholo ze Saldenhofenu († 1374), připadlo jako finanční odškodnění hrabatům z Celje (Grafen von Cilli).
První Jindřichovou chotí se stala Barbora z Klingenberka († um 1347), dcera Jana z Klingenberka († 1345) a sestra Jindřicha z Klingenberka († 1346). Barbořin otec zemřel v roce 1345. +more Úmrtím jejího bratra Jindřicha, jenž padl v bitvě u Kresčaku († 1346), vymřela linie Klingenberg-Litschau po meči. O rok později zemřela i Jindřichova choť Barbara.
V září 1347 se Jindřich III. z Wallsee účastnil jednání mezi vévodou +more_Habsburský'>Albrechtem II. Rakouským a králem Karlem IV. v Praze. V roce 1348 mu Karel. IV. propůjčil na Moravě u dolnorakouské hranice vratěnínské léno (po Janovi, Albrechtovi a Jindřichovi z Klingenberka) se vším zbožím a právy (jako za držení pánů z dolnorakouské Trnavy), které Jindřich III. mezi tím koupil od svých příbuzných z Klingenberka. Léno zahrnovalo trhové městečko Vratěnín se clem, právem jednoho výročního trhu a rychtou, popluží u Lubence (die Ecker zu Lubentz) a u Šonovic (zaniklá ves), ves Rancířov s fojtstvím a rychtou, Mešovice s třemi a půl lány, v Hafnerluden (nyní Lubnice) poplužní dvůr s třemi podsedky a dva podsedky v Kostníkách. Na rakouské straně k lénu patřil hrad Trnava (Thürnau), snad i vsi Rabesreith a Luden nedaleko Drozdovic.
Z manželství Jindřicha III. z Waldsee-Drosendorf a Barbary z Klingenberka pošla dcera Alheid, která se někdy kolem roku 1353 provdala za Leutolda III. +more z Kueringu-Dürnsteinu (syn Leutolda II. ) a obdržela jitřním darem ves Rossatz. Leutold zemřel zanedlouho po svatbě a s ním vymřela po meči linie Kuering-Dürnstein. V roce 1356 se mladá vdova Alheid na příkaz rakouského vévody Albrechta II. ohledně hradu Spitz vyrovnala s Annou (manželkou Heidenreicha z Maissau) sestrou a bratry svého chotě, zřekla se na něj veškerých práv a obdržela finanční odškodnění. Krátce na to se znovu provdala za Zdenka z Lipé. V roce 1359 je již zmíněna jako mrtvá.
# Alheid (Adelheid), ⚭ 1. Leutold III. z Kuenringu-Dürnsteinu († 4. srpna 1355); ⚭ 2. Zdenko z Lipé († 1359)
Z druhého manželství syna Jindřicha III. z Waldsee-Drosendorf s dcerou Otta z Volkenstorfu pošli synové: # Reinprecht III. +more († 1353) # Jan / Hanns II. († 1370) z Enzesfeldu, ⚭ Elisabeth z Pettau # Jindřich / Heinrich VIII. († 1377) # Wolfgang IV. († 1382), ⚭ Katharina z Maidburgu († 1400) # Eberhard IX. († 1371), ⚭ Flormei z Pettau, 2. Elisabeth z Kuenringu († 1379) # Friedrich VIII. († 1364).
Závěť, ve které Otto z Volkenstorfu v roce 1349 učinil svými dědici Jindřichovi syny, nevstoupila nakonec v platnost, jelikož tito měli nakonec vlastní potomky s nárokem na dědictví.
Po vymření štýrské rodové linie († Eberhard VIII. 1365) zdědil Jindřich III. +more (Heinrich von Walsee auf Drosendorf-Enzesfeld) po Eberhardu VIII. štýrské panství Gleichenberg s novým hradem (Burg Neu-Gleichenberg). V lednu r. 1361 nadal hradní kapli sv. Kateřiny věčnou mší a žádal salcburského arcibiskupa Ortolfa (Ortolf von Weißeneck 1343-1365) o právo prezentovat jednoho kaplana, což mu arcibiskup ještě téhož měsíce potvrdil. Panství přešlo na Jindřichova vnuka Oldřicha IV. , který jej v roce 1393 přenechal svému strýci Bernhardu z Pettau, jež ho pak také po Oldřichovi zdědil.
Oldřich IV. z Wallsee
Z manželství Jindřichova syna Jana II. z Waldsee († 1370) a Elisabeth z Pettau pošly děti: # Oldřich / Ulrich IV. +more († 1400), r. 1384 zemský hejtman ve Štýrsku, ⚭ Elisabeth z Neitbergu / hrad Neuberg ve Štýrsku († 1411) # Katharina († 1428) # Rudolf # Friedrich.
Jindřichův syn Wolfgang IV. a Janův syn Oldřich IV. +more z Waldsee a Drosendorfu byli posledními rodovými držiteli vratěnínského léna a dolnorakouského hradu Thürnau. Rodová větev pánů z Waldsee-Drosendorf vymřela Oldřichem IV. z Waldsee.