Památník 70. výročí návratu československých perutí RAF

Památník 70. výročí návratu československých perutí RAF. Dne 24. srpna 2015 v parčíku u haly starého ruzyňského letiště v Praze (Letiště Václava Havla - terminál 3) byl slavnostně odhalen památník věnovaný 70. výročí návratu československých letců z druhé světové války. Památník má připomínat událost, kdy se (po více než třech měsících od skončení války) dne 13. srpna 1945 ) do osvobozené vlasti vrátili z Velké Británie čeští a slovenští letci ze čtyř československých perutí RAF. (310., 312., 313. stíhací a 311. bombardovací )

Autor památníku

Autorem památníku je Ing. arch. +more Martin Zajíček ze Slaného. O zbudování památníku se zasloužilo sdružení Společnost patriotů Slaného. Vznik památníku finančně podpořily zejména soukromé firmy, 25 tisíci korunami přispěla i městská část Praha 6.

Popis památníku

Základem památníku je železobetonová konstrukce (vysoká asi 2. 5 metru) sestavená ze čtveřice svislých pylonů spojených společným vodorovným "zastřešením". +more Celek vytváří dojem dvou v těsném zákrytu umístěných "bran" nebo "dveří" (se společnou "střechou"). Korpus památníku je celý obložen leštěnou žulou a to navíc tak, že hrany pylonů a "střechy" viditelných z lícové strany památníku jsou mírně dovnitř zkosené. Obrys památník má symbolizovat vítězný oblouk anebo otevřené dveře "zpět do vlasti" V horní třetině svislých hran na lícové straně jsou vlevo i vpravo připevněny symboly (insignie) čtyř (výše uvedených) československých perutí v RAF. Uprostřed vodorovného zkoseného "přemostění" na lícové straně se nachází letecký znak (pilotní odznak) Pod ním na lícové vnitřní straně "dveřního" průhledu je obdélníková deska s nápisem:.

File:Insignie. 310. +moreCS. perut. RAF. jpg|№ 310 Fighter Squadron File:Insignie. 311. CS. perut. RAF. jpg|№ 311 Bombing Squadron File:Pilotni. Odznak. CS. peruti. RAF. jpg|Pilotní odznak čs. perutí RAF File:Insignie. 312. CS. perut. RAF. jpg|№ 312 Fighter Squadron File:Insignie. 313. CS. perut. RAF. jpg|№ 313 Fighter Squadron.

Mezi oběma za sebou v zákrytu stojícími "branami" je instalováno (téměř po celé ploše vnitřního průhledu) čiré lepené kalené sklo, kde jsou vypískováním zobrazeny siluety dvou britských stíhacích letounů Spitfire, které za války používaly RAF a letectvo spojeneckých armád. Předpolí památníku (prostor mezi konstrukcí památníku a okrajem přilehlého asfaltového chodníku) je pokryto kamennými deskami a vytváří prostor pro důstojné místo ke kladení věnců.

Památníky věnované československým letcům v Praze

Na území Prahy se nachází několik pomníků věnovaných československým letcům: * Padlé československé letce ve druhé světové válce (1939-1945) připomíná (od května 1995) památník na náměstí Svobody v Praze-Bubenči. (GPS souřadnice: ) * Českoslovenští letci ve službách RAF mají (od června 2014) památník Okřídlený lev na pražském Klárově. +more * Památník 70. výročí návratu československých perutí RAF byl odhalen v srpnu 2015 v Praze-Ruzyni.

File:Pamat. Padlym. +moreCS. Letcum. Dejvice. Nam. Svobody. jpg|Památník padlých československých letců v letech 1939-1945; Praha-Bubeneč (1995) File:Winged. lion. Prague. 2014. right. side. JPG|Památník Okřídlený lev; Praha-Klárov (2014) File:Pamatnik. Navrat. CS. Peruti. RAF. 1945. Ruzyne. jpg|Památník 70. výročí návratu československých perutí RAF; Praha-Ruzyně (2015).

Historické souvislosti

Okolnosti příletu do vlasti

Druhá světová válka v Evropě skončila sice 8. +more května 1945, ale piloti odstartovali teprve 7. srpna 1945. Jejich návrat do vlasti byl ztížen a zpožděn následujícími faktory: * Letci se nejprve museli vyvázat ze závazku vůči britskému královskému letectvu, jehož součástí byli od října 1940. * Komunisticky smýšlející část pokvětnového establishmentu v Praze neměla zájem na tom, aby se českoslovenští letci z Velké Británie vrátili příliš brzy po osvobození a sklidili ovace. (Oslavy Rudé armády - osvoboditelky nesměly být příletem letců "oslabeny". ) (Ještě začátkem července 1945 si na návrat československých letců nevyšetřila čas ani československá vláda, kterou tehdy vedl Zdeněk Fierlinger) * Na vině bylo i zpoždění technického rázu. Před návratem do vlasti generál Karel Janoušek požádal o přezbrojení československého stíhacího křídla. (Válečná letadla Spitfire měla zůstat v Anglii a českoslovenští letci se měli vrátit na úplně nových strojích, které už byly majetkem Československa. ) * Letci odstartovali 7. srpna 1945 a po dvou hodinách a 25 minutách přistáli v Hildesheimu. Zde bylo doplňováno palivo (do 45 letadel), což si vyžádalo určitý čas. Mezitím se zhoršilo počasí, začalo pršet a padla mlha. Odlet do Prahy následoval za týden. Letová dráha musel vést oklikou přes Plzeň, aby letadla neletěla přes sovětskou zónu.

Letci v letech následujících

Letce tehdy (13. srpna 1945) ve vlasti po přistání vítaly davy lidí. +more V následujících 30 měsících se stali letci významnou součástí československého letectva. Zcela po právu západní důstojníci zaujali velkou část velitelských postů a stali se páteří československého letectva. Na základě Košického vládního programu měla být armáda vystavěna podle sovětského vzoru. Proti tomu byla část západních letců a vojáků v opozici. Po únoru 1948 přišly čistky, které postihly letce ze západu jako celek. Pod taktovkou Bedřicha Reicina a orgánů obranného zpravodajství byly monitorovány podrobné zprávy o náladách mezi důstojníky letectva jak ze západu, tak i východu. Na každého letce byl veden spis. Tak se stalo, že hned koncem února 1948 byli podle těchto seznamů propuštěni z armády nebo vězněni. (Mnozí z letců se v Anglii oženili a jejich manželky je následovaly do Československa. ) I jejich rodinní příslušníci byli perzekvováni. Skutečného uznání se letci dočkali až po roce 1989. Přibližně dvě stovky pilotů se po Únoru do služeb RAF vrátily.

Statistika

Čeští a slovenští piloti tvořili v RAF jednu z nejpočetnějších skupin. Celkově v době druhé světové války působilo v britském vojenském letectvu (RAF) přibližně 2402 československých pilotů, přičemž 493 z nich v bojích zahynulo. +more V povědomí obyvatel Spojeného království utkvěla jejich účast v letecké bitvě o Británii.

Odkazy

Poznámky

Reference

Související články

brigádní generál Emil Boček * letec Josef František * Československé perutě v RAF: ** 310. +more československá stíhací peruť RAF (№ 310 Fighter Squadron), založena 12. července 1940, Duxford ** 311. československá bombardovací peruť RAF (№ 311 Bombing Squadron), založena 29. července 1940, Honington ** 312. československá stíhací peruť RAF (№ 312 Fighter Squadron), založena 5. září 1940, Duxford ** 313. československá stíhací peruť RAF(№ 313 Fighter Squadron), založena 10. května 1941, Catterick.

Externí odkazy

Kategorie:Pomníky a památníky v Ruzyni Kategorie:Československé perutě v RAF