Cesko.wiki Panenka Skákavá
Author
Albert FloresPanenka skákavá je hračka ve tvaru postavy člověka nebo zvířete, která je vyrobena z měkkého materiálu a je vybavena pružným mechanismem, který umožňuje houpání nebo skákání. Tato hračka se stala velmi populární v 70. a 80. letech 20. století a dodnes patří mezi klasické dětské hračky. Panenka skákavá se vyrábí v různých provedeních a barvách a její použití je snadné a zábavné. Hra s panenkou skákavou podporuje motorický rozvoj dětí a poskytuje jim zábavu. Některé panenky mají i zvukové efekty nebo jsou vybavené světly, což dětskou zábavu ještě umocňuje. Panenka skákavá je produktem české firmy a stala se ikonou české hračkářské tradice.
„Panenko Skákavá“, též matičko Skákavá je zlidovělé rčení vyjadřující údiv. Pochází ze zkomoleného názvu obrazu Panny Marie skokovské.
.jpg)
Obraz Panny Marie skokovské
V dosud existujícím kostele zaniklých Skoků u Žlutic byl umístěn kdysi velmi známý a desítkami tisíc poutníků uctívaný barokní obraz „pasovské“ Panny Marie - tedy obraz Panny Marie Pomocnice ze Skoků. Skokovský obraz namaloval v roce 1717 pro tehdy vybudovanou kapli ve Skocích toužimský malíř Johann Wolfgang Richter. +more Zobrazuje motiv pasovského oltáře se zázračným obrazem P. Marie Pomocnice (Mariahilf).
Původ rčení
Původ od názvu obce
Kostel Navštívení Panny Marie ve Skocích Fráze může být odvozena od místního označení, názvu zaniklé obce Skoky u Žlutic. +more Zkrácením vzniklo lidové označení Panenka skokovská či „Panenka ze Skoků“ - zkomolením pak „'Panenka Skákavá'“.
Původ od umístění obrazu
Fráze mohla vzniknout také v souvislosti s neobvyklým řešením umístění obrazu na zdejším hlavním oltáři. Obraz zde nebyl umístěn pevně, ale byl zavěšen ve zvláštním závěsu, který umožňoval horizontální pohyb obrazu mezi oltářním rámem a zadní stěnou oltářního prospektu. +more V průběhu bohoslužby se obraz pohyboval, občas při této manipulaci mohlo docházet k „poskakování“ obrazu.
.jpg){kind=link}
Rčení v literatuře a tisku
Rčení vzniklo patrně již ve 2. polovině 18. +more století, tj. poté, co zde byl uctívaný obraz umístěn. V podobě „matičko skákavá“ se v tisku vyskytuje v roce 1862. V roce 1871 je František Ferdinand Šamberk použil ve své frašce Sedmašedesátníci. Jeho košatější podobu „matičko skákavá a tatíčku kulhavej“ použil Karel Matěj Čapek-Chod v románu Vilém Rozkoč (první vydání 1929). V dnes nejčastější podobě „panenko skákavá“ je najdeme například v Devateru pohádek od Karla Čapka (první vydání 1932).
Užití úsloví Panenko skákavá lze v českém tisku nacházet od 19. století jako ilustraci lidové mluvy.
Zajímavost
Překladatel Prokop Miroslav Haškovec použil opakovaně relativně nové úsloví „Matičko skákavá“ při překladu francouzského renezančního románu z let 1532-1564 Gargantua a Pantagruel. S cílem přiblížit českému čtenáři vyznění původního textu tak parafrázoval původní francouzskou slovní hříčku. +more Rabelais totiž užil zvolání par la Mer Dé (ve smyslu u Matky Boží), jehož část při vyslovení zazní jako francouzské expresivní merde.
Odkazy
Poznámky
Reference
Externí odkazy
[url=http://www. skoky. +moreeu]Stránka věnovaná Skokům a aktivitám na záchranu kostela[/url] * [url=http://www. ceskatelevize. cz/porady/1097944695-nas-venkov/216562243400008-panenko-skakava/]Náš venkov: Panenko skákavá. Pořad České televize, 22. října 2016, dostupné online. Navštíveno 29. října 2016. [/url].
Kategorie:Obrazy Panny Marie Kategorie:Náboženství ve Žluticích Kategorie:Rčení