Pavlína ze Schwarzenbergu

Paulina Karolina Iris z Arenbergu a Aerschotu (2. září 1774, Brusel - 1. července 1810, Paříž) byla šlechtična pocházející z rodu vévodů z Arenbergu, manželka knížete Josefa II. ze Schwarzenbergu, matka knížete Jana Adolfa II., ministerského předsedy Felixe ze Schwarzenbergu a pražského arcibiskupa Bedřicha. Zahynula během požáru na plese u příležitosti svatby císaře Napoleona a Marie Luisy.

Život

Narodila se jako nejstarší potomek vévody Ludvíka Engelberta z Arenbergu (1750-1820) a vévodkyně Luisy Pauliny de Brancas-Villars, hraběnky z Lauraguais. V mládí pobývala na zámku Heverlé v dnešní Belgii. +more Její vzdělávání se skládalo ze studia cizích jazyků, krasopisu, kreslení, hudby, tance, jízdy na koni a katechismu. Celé studium bylo zakončeno cestou po Evropě, která skončila v Paříži. Ze záznamů v jejím deníku, který si vedla, se dá vyčíst její velký zájem o umění a kulturu bydlení.

Pavlíniným manželem se v květnu roku 1794 stal kníže Josef Jan Nepomuk ze Schwarzenberku. +more Na jednu stranu to byl překvapivý sňatek, protože se očekávalo, že si Josef Jan Nepomuk vezme za manželku některou z vysoce postavených říšských šlechtičen. Na druhou stranu však vévodové z Arenberku patřili ke starobylým rodům a Ludvík Engelbert, otec Pavlíny, byl senátorem. Podle všeho se tedy jednalo o sňatek z rozumu, ovšem manželství bylo od počátku šťastné.

Během šestnácti let manželství se Pavlíně narodilo 10 dětí, šest dcer a čtyři synové, jeden syn se však narodil mrtvý. Nejstarší potomek přišel na svět již v roce 1796, tedy dva roky po svatbě. +more Zajímavé je, jak se ke svým dětem chovala. Všem totiž tykala a navíc od pátého potomka své děti i kojila, což v té době nebylo obvyklé. Při výchově svých dětí se snažila držet rad Jeana Jacquese Rousseaua, který ve svých dílech nastínil kult tzv. nouvelle mére („nové matky"). V roce 1803 nechala své děti očkovat proti neštovicím a zvláštní péči věnovala své tělesně postižené dceři Marii Matyldě. Pro děti navíc pořádala plesy zvané kinderbály. Z jejích devíti dětí byli tři synové. Jan Adolf se stal dědicem schwarzenberského primogeniturního majorátu, Felix, se stal diplomatem a později rakouským ministerským předsedou a nejmladší Bedřich kardinálem a pražským arcibiskupem.

Během výchovy svých dětí stále kreslila, malovala a od roku 1803 společně se svým učitelem, malířem Franzem Ferdinandem Runkem připravovala v grafické technice leptu pohledy na schwarzenberská panství a interiéry sídel. Runk také vyučoval její děti. +more Nadále udržovala kontakty s okolím pomocí korespondence. Měsíčně napsala nebo přijala kolem třiceti dopisů. Často se také účastnila různých divadelních představení a plesů. na konci 18. století se do módy na společenské úrovni dostaly tzv. salóny, tedy polosoukromá setkání, která se konala v bytě některého z účastníků. Pavlína si velmi oblíbila především ty, kde mohla rozvíjet svůj intelekt - tedy salóny, jejichž program obsahoval politické či filosofické debaty. Angažovala se také v amatérském divadle, sama se také objevovala v některých rolích (např. v roce 1805 v roli anděla). Věnovala se také kreslení. Do současnosti se dochovala řada kreseb a rytin, které vytvořila během svých pobytů na zámcích Hluboká nad Vltavou či Červený Dvůr. Často také pobývala ve Vídni a na zámku Český Krumlov.

V roce 1810 odjela s manželem a dvěma dcerami do Paříže. Zde se v neděli +more_červenec'>1. července zúčastnila plesu pořádaném na rakouském vyslanectví na počest sňatku Napoleona Bonaparta s rakouskou arcivévodkyní Marií Luisou. Organizátorem plesu byl rakouský velvyslanec a Pavlínin švagr Karel Filip Schwarzenberg. Rakouské vyslanectví se nacházelo v paláci Montesson postaveném pro madame de Montesson, milenku Ludvíka Filipa Orleánského, dnes roh ulic Rue La Fayette a soukromé komunikace Cité d'Antin v IX. obvodu, palác se nedochoval. Na zahradě stál dřevěný provizorní sál pro 1200-1500 hostů. V průběhu plesu byla převržena hořící svíčka, od které vypukl požár, při němž zahynulo nebo bylo těžce zraněno několik desítek lidí. Pavlína se snažila v hořícím sále najít svoje dvě dcery a zachránit je. Během hledání se však na ni zřítil strop a Pavlína byla na místě mrtvá. Její smrt byla zbytečná - obě dcery byly již v tu dobu venku v bezpečí.

Její manžel se již podruhé neoženil. Výchovy osiřelých Pavlíniných dětí se ujala jeho sestra Eleonora Žofie ze Schwarzenbergu.

Rodina

Provdala se 25. +more května 1794 na zámku Heverlé v Belgii za Josefa II. Jana ze Schwarzenbergu (27. červen 1769 Vídeň - 19. prosinec 1833 Hluboká nad Vltavou), zakladatele schwarzenberské primogenitury, syna Jana Nepomuka I. ze Schwarzenbergu (3. červenec 1742 Postoloprty - 5. listopad 1789 Hluboká nad Vltavou) a jeho manželky (sňatek 14. červenec 1768) Marie Eleonory z Öttingen-Wallersteinu (22. květen 1747 Wallerstein - 25. prosinec 1797 Vídeň). Narodilo se jim 9 dětí (3 syny a 6 dcer), v době své tragické smrti čekala Paulina 10. dítě:.

* 1. Marie Eleonora (21. +more 9. 1796 Vídeň - 12. 6. 1848 Praha, zastřelena) ** ∞ (15. 6. 1817 Hluboká nad Vltavou) Alfréd kníže Windisch-Grätz (11. 5. 1787 Brusel - 21. 3. 1862 Vídeň) * 2. Marie Paulina (20. 3. 1798 Vídeň - 18. 6. 1821 Vídeň) ** ∞ (16. 6. 1817 Hluboká nad Vltavou) Eduard kníže Schönburg-Hartenstein (11. 10. 1787 - 16. 11. 1872) * 3. Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu (28. 5. 1799 Vídeň - 15. 9. 1888 Hluboká nad Vltavou), 12. vévoda krumlovský a 7. kníže ze Schwarzenbergu ** ∞ (23. května 1830 Vídeň) Eleonora Marie z Liechtensteinu (25. 12. 1812 Vídeň - 27. 7. 1873 Třeboň) * 4. Felix (2. 10. 1800 Český Krumlov - 5. 4. 1852 Vídeň), rakouský ministerský předseda (1848-1852) * 5. Ludovika Eleonora (8. 3. 1803 Vídeň - 24. 7. 1884 Bad Ischl) ** ∞ (20. 10. 1823 Libějovice) Eduard kníže Schönburg-Hartenstein (11. 10. 1787 - 16. 11. 1872) * 6. Marie Matylda (1. 4. 1804 Vídeň - 3. 11. 1886 Vídeň), v důsledku tělesného postižení se nikdy neprovdala * 7. Marie Karolína (15. 1. 1806 Český Krumlov - 5. 5. 1875 Vídeň) ** ∞ (27. 6. 1831 Vídeň) Ferdinand Karel kníže Bretzenheim-Regécz (10. 2. 1801 - 1. 8. 1855) * 8. Marie Anna Berta (2. 9. 1807 Vídeň - 12. 10. 1883 Salcburk) ** ∞ (10. 11. 1827 Hluboká nad Vltavou) August Longin kníže z Lobkowicz (15. 3. 1797 Praha - 17. 3. 1842 Vídeň) * 9. Bedřich (6. 4. 1809 Vídeň - 27. 3. 1885 Vídeň), arcibiskup salcburský (1835-1850), 27. arcibiskup pražský (1850-1885), 15. primas český, kardinál (1842).

Odkazy

Reference

Literatura

LENDEROVÁ, Milena. Tragický bál, život a smrt Pavlíny ze Schwarzenbergu. 1. vyd., Ladislav Horáček Paseka: Praha-Litomyšl 2004. 376 stran, ISBN 80-7185-657-6

Související články

Požár sídla rakouského velvyslance v Paříži (1810)

Externí odkazy

[url=http://genealogy.euweb.cz/schwarzb/schwarzb3.html]Rodokmen na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)[/url]

Kategorie:Arenberkové Pavlína Kategorie:Oběti požárů Kategorie:Narození 2. +more září Kategorie:Narození 1774 Kategorie:Narození v Bruselu Kategorie:Úmrtí 1. července Kategorie:Úmrtí 1810 Kategorie:Úmrtí v Paříži Kategorie:Pohřbení ve Schwarzenberské hrobce v Domaníně Kategorie:Ženy.