Cesko.wiki Pedagogická diagnostika
Author
Albert FloresPedagogická diagnostika je komplexní proces, jehož cílem je poznávání, posuzování a hodnocení vzdělávacího procesu. Je to pedagogická disciplína, která se zabývá objektivním posuzováním a hodnocením podmínek a průběhů ve výchově vzdělávacím procesu. Vytváří podklad pro potřeby pracovníků v institucích zabývajících se vzděláváním (např. školy, dětské domovy atd.). Objektem zkoumání je skupina žáků i jedinců.
Úkolem pedagogické diagnostiky je rozpoznat určitý stav, stanovení jeho příčin a navržení výchovných opatření. Úkolem pedagogické diagnostiky je shromáždit informace o vědomostech, dovednostech či návycích žáka. +more Produktem diagnostiky je diagnóza, na základě které jsou navrhnuta opatření. Samostatný vědní obor se začal formovat v 60. letech 20. století, kdy se začalo rozvíjet pedagogické poradenství. Samotné počátky diagnostiky jsou již zaznamenány u J. A. Komenského, který se zamýšlel nad vhodnosti nástupu dítěte do školy.
Předměty pedagogické diagnostiky
diagnostika v předškolním věku * diagnostika školní zralosti - posouzení školní připravenosti dětí * specifické vývojové poruchy chování a učení * diagnostika sociálních vztahů ve třídě * diagnostika motorických schopností a laterality * diagnostika rozumových schopností * diagnostika komunikačních schopností * diagnostika stylů učení * diagnostika profesní orientace - posouzení profesionálních kvalit jedince
Typy pedagogické diagnostiky
==== Normativní diagnostika ==== Zjišťuje, zda výkony žáka jsou srovnatelné s ostatními žáky, zda zaostává nebo je nadprůměrný. Žáci jsou diagnostikováni proto, aby mohlo dojít ke srovnání, například na národní úrovni. +more Může jít o testování, když se žáci hlásí na určitý typ střední školy. Neslouží žákovi jako zpětná vazba o jeho pokroku, ale spíše odpovídá na otázku, zda žák dosahuje nějaké úrovně s jeho vrstevníky.
==== Kriteriální diagnostika ==== Snaží se určit úroveň, ve které se žák nachází, jakými dovednostmi žák disponuje. Tuto úroveň srovnává se stanovenými kritérii. +more Spadají sem například objektivní úkoly, které by dítě mělo být schopno v určitém věku či ročníku splnit (například u předškolního dítěte, zda zvládá hygienu).
==== Individualizovaná diagnostika ==== Individualizovaná diagnostika se zabývá jedincem jako takovým. Sleduje postup a dosaženou úroveň žáka za určitý časový úsek (jak se v průběhu času rozvíjí, jak postupuje - jak se rozvíjel během pololetí či celého školního roku. +more) Přináší informaci o jeho individuálním rozvoji. Obvykle se používá u žáků se specifickými poruchami chování a učení.
==== Diferenciální diagnostika ==== Slouží k rozlišení stávajících a přetrvávajících obtíží, které mohou mít stejné projevy, ale různé příčiny. Diferenciální diagnostika se snaží rozlišit příčinu a projevy - například nekázeň samotná může mít ve škole příčinu ADHD, ale může mít příčinu i v jiných oblastech jako například ve výchovném působení rodičů.
Cíle pedagogické diagnostiky
==== Sumativní diagnostika ==== Sumativní diagnostika porovnává jedince s ostatními. Jedná se o celkové zhodnocení (např. +more pololetí ukončení ročníku, stupně školy). Cílem sumativní diagnostiky je kategorizovat výkon žáka ve škole nebo v celém ročníku. Ze strany učitele je následné klasifikování žáka, a to nejčastěji známkou. Nedochází zde tedy ke zpětné vazbě, která by žákovi napověděla, v čem by se mohl zlepšit.
==== Formativní diagnostika ==== Formativní diagnostika je realizovaná v průběhu osvojování kompetence, znalostí a dovedností žákem. Zajímá nás jedinec. +more Cílem formativní diagnostiky je objevovat silné a slabé stránky jedince a dávat mu zpětnou vazbu o jeho výkonech, aby mohlo docházet ke zlepšení.
Metody pedagogické diagnostiky
Pedagogická diagnostika využívá své vlastní metody, ale i metody příbuzných oborů. Cílem je získat výstupní informace na základě zpracování vstupních dat. +more Metod v pedagogické diagnostice je velmi mnoho, např. pozorování, analýza pedagogické dokumentace, analýza práce žáků, rozhovor, ústní a písemné zkoušky, anamnéza, dotazník atd.
* Pozorování - nejběžněji používaná metoda v prostředí školy. Pozorování by mělo být detailní a mělo by zahrnout celkový pohled na žáka. +more Diagnostika užívá dva způsoby pozorování, a to extrospekci (pozorování jiných) a introspekci (pozorování sama sebe). * Rozhovor - může být buď volný nebo strukturovaný. Během něj dochází k osobnímu kontaktu mezi výzkumníkem a aktérem. Učitel zpravidla klade otázky a žák odpovídá. * Dotazník - souhrn písemně položených otázek s širokou škálou možných odpovědí. * Portfolio - soubor různorodých prací a materiálů žáka (např. sešit, náčrtky, výkresy atd. ). Slouží jako odraz žákovy osobnosti. Učitelovi napomáhá poznat, jaký učební styl žák preferuje. * Didaktické testy - pomáhají objektivně a spolehlivě měřit výsledky učení. Skrz didaktické testy dochází k dosažení plánovaných cílů. Výsledky těchto testů jsou dále hodnoceny a interpretovány, aby mohly být využity pro další pedagogický postup. * Anamnéza - získávání údajů z minulosti, které pomáhají pochopit současný stav jednotlivce. Existuje několik druhů anamnéz - rodinná, osobní, medicínská, psychologická. Anamnéza se obvykle týká školy, rodiny, zdravotních problémů či vývojových specifik žáka. Obvykle se provádí skrze rozhovor nebo skrze dotazník. * Analýza produktů a výsledků činnosti - jedná se o hotové výtvory, které žák vytvořil. Zpravidla jde o výsledky činností v podobě písemného, výtvarného nebo grafického sdělení. * Kresba - slouží například k rozpoznání psychické nebo motorické úrovně, vizuální percepce, míry soustředění, emočního naladění nebo postojů. Například dětská kresba postavy může vypovídat o vývojovém stádiu dítěte, ale také o osobnostních charakteristikách (o jeho temperamentu, vlastnostech, sebedůvěře).
Přístupy pedagogické diagnostiky v diagnostikování
==== Přístup kazuistický ==== Je přístup, který se zabývá vybraným případem (např. žákem). +more Sledují se různé projevy a souvislosti, zpracovávají se dostupné materiály a vše se kvalitně analyzuje. Metody využívané v rámci kazuistického přístupu jsou pozorování, rozhovor, analýza výkonů, anamnéza či portfolio.
==== Přístup edukometrický ==== Tento přístup využívá hlavně kvantitativní testové metody, které porovnávají jedince mezi sebou. Výsledky měření bývají vyjádřeny v číslech, které se dále interpretují. +more[8] Tento přístup často využívají pracovníci pedagogicko-psychologické poradny. Učitelé tento přístup využívají ve formě testů. Výsledkem testů bývají známky, díky kterým můžeme žáky porovnávat mezi sebou.
==== Přístup sociometrický ==== Využívá se k zjišťování vztahů a jejich vývoje v rámci vybrané skupiny (např. vztahy ve třídě). +more V sociometrickém přístupu je klíčové zkoumání citových blízkostí a sympatie a antipatie ke spolužákům. Sociometrie poskytuje náhled na soudržnost, atmosféru a charakteristiku třídy. Příkladem metody sociometrického přístupu je např. sociometricko-ratingový dotazník (SORAD).