Pedagogika volného času

Pedagogika volného času je disciplína pedagogiky, zaměřená na výchovné a vzdělávací prostředky, napomáhající autonomnímu a smysluplnému využívání volného času dětí, dospívajících i dospělých. V mnoha zemích jde zároveň o studijní obor.

Historie

Od poloviny 60. let vzrůstalo poznání, že významnou oblastí života a výchovy dětí, mládeže i dospělých se stává volný čas. +more Po letech poválečné obnovy vznikaly celospolečensky podmínky pro jeho rozšiřování a doceňování. Postupně byl zaveden pětidenní pracovní i školní týden a na základě účasti rostoucího počtu dětí a mládeže se rozvíjely jak jejích spontánní, tak také organizované aktivity.

Počátkem 90. let se obě dosavadní koncepce (výchova mimo vyučování a počínající pedagogika volného času) i jejich terminologie uplatňovaly souběžně. +more Postupně se však prosazoval přístup vycházející z koncepce volného času. Nacházel uplatnění na seminářích a konferencích pracovníků této oblasti, v učebnicích a publikacích oboru i v dokumentech státních orgánů o koncepci státní politiky pro oblast dětí a mládeže, které jsou přijímány od 90. let po současnost.

Koncepce a principy

Pedagogika volného času analyzuje dosavadní vývoj, současné možnosti i perspektivy ve třech hlavních směrech. Vnáší do nich nové podněty a iniciativy a harmonizuje je s dosavadní zkušeností nebo překonává nežádoucí tradice. +more * Výchova ve volném čase jako v časovém prostoru zahrnuje veškeré působení v čase, který neslouží realizaci základních biologických potřeb ani školních nebo pracovních povinností. * Výchova prostřednictvím volnočasových aktivit směřuje k rozvoji a utváření individuálních rysů dítěte a mladého člověka a pomáhá ho připravovat na život a působení mezi vrstevníky i dospělými. * Výchovu k volnému času lze pokládat za klíč pro otevírání nových možností aktivit a rozvoje člověka, za motor, který dává potřebný směr, smysl a dynamiku, a úsilí pedagogické zhodnocování.

Pedagogika volného času je výchova a vzdělávání neformální. Hlavní principy současné pedagogiky volného času ustanovil Opaschowski. +more Horst Opachowski vytvořil komplexní systém volnočasových potřeb, kterých je celkem 8:.

# Edukace - vzdělávání, poznávání, učení, rozvoj osobnosti, aktivizace # Enkulturace - kreativní rozvoj, fantazie, kulturní svět, řešení problémů, aktivita subjektu # Komunikace - sdílení, sociální kontakt, vztahy, láska, společné prožívání volného času s rodinou a přáteli # Participace - účast, angažovanost, iniciativa # Kompenzace - vyvážení jednostrannosti, doplnění nedostatků, rozptýlení a potěšení, požitek z činnosti # Rekreace - zotavení, odpočinek, uvolnění, odreagování # Kontemplace - klid, meditace, sebereflexe, čas pro sebe, hledání vlastní Identity # Integrace - společnost, tvoření skupin, bezpečí, sounáležitost, hry

Přístupy v pedagogice volného času

Animace - výchovná metoda založená na nedirektivních a akčních metodách povzbuzování mladých lidí k hledání vlastní cesty životem a schopnosti realizovat svou svobodu a autonomii. Výchovná animace znamená vytvořit mladým lidem nabídku konstruktivních činností - důraz je kladen na otevřenost výchovné situace, na dobrovolnost, možnosti volby, prostor pro iniciativu a na vytváření rezistence vůči negativním sociálním vlivům. +more Nejčastěji jde o komunitní práce. * Výchova zážitkem - výchovné postupy založené na prožitku, zkušenosti. Metody mají různé názvy: výchova zážitkem, výchova v přírodě, expedice apod. Opírají se o intenzivní prožitky a zkušenosti získávané aktivní účastí v programu zahrnujícím obvykle fyzicky náročné činnosti spojené s určitou mírou (kontrolovaného) rizika ve vnějším, přírodním a městském prostředí. Dané metody jsou zaměřeny na rozvoj sebepojetí, sociálních vztahů a vztahů k životnímu prostředí. * Sociální asistence, terénní práce (streetwork) - forma práci s mládeží, která probíhá ve volném čase, ale vztahuje se k sociální pedagogice, případně k sociální práci. Pedagogický pracovník, označovaný jako sociální asistent, terénní pracovník nebo streetworker, vyhledává mladé lidi v prostředích, která jsou pro ně přirozená a snaží se jim nabízet pozitivní možnosti využití volného času, například v nízkoprahových zařízeních.

Odkazy

Reference

Literatura

FALTÝSKOVÁ, J. , HŘEBÍČEK, L. +more, SPOUSTA, V. Kapitoly z pedagogiky volného času. Brno: MU, 1998. * HÁJEK, B. , HOFBAUER, B. , PÁVKOVÁ, J. Pedagogické ovlivňování volného času. Praha: Portál, 2008. * KAPLÁNEK, M. (ed. ) Čas volnosti, čas výchovy. Pedagogické úvahy o volném čase. Praha: Portál, 2012. * KNOTOVÁ, D. Pedagogické dimenze volného času. Brno: Paido, 2011. * SMÉKAL, V. , VÁŽANSKÝ, M. Základy pedagogiky volného času. Brno: Paido, 1995. * VÁŽANSKÝ, M. Volný čas a pedagogika zážitku. Brno: MU, 1992. * VYHNÁLKOVÁ, Pavla. Základy pedagogiky volného času. 1. vydání. Olomouc, 2013, s. 12. * TŮMA, J. Pedagogika volného času. Praha: VŠTVS PALESTRA, 2018. .

Související články

Pedagogika * Výchova * Vzdělávání * Volný čas * Neformální vzdělávání * Streetworker * Nízkoprahové zařízení

Volný čas