Petljakov Pe-8

Petljakov Pe-8 (před rokem 1941 označovaný TB-7) byl sovětský čtyřmotorový bombardér vzniklý v období před druhou světovou válkou. Měl se stát nejdůležitějším těžkým bombardovacím letounem ve výzbroji Sovětského letectva. Postaveno však bylo pouze 93 kusů, a to jak z důvodu preference taktických operací, tak z prostého důvodu nedostatku duralu a motorů pro tento typ letadla.

Vývoj

Těžký bombardovací letoun Pe-8 vyvinula v roce 1935 pod původním civilním označením ANT-42, vojenským TB-7, konstruktérská skupina v CAGI A. N. +more Tupoleva pod vedením V. M. Petljakova. První let se konal 27. prosince téhož roku ještě bez kompresorové jednotky ACN-2, s ní byl poprvé zalétán 11. srpna 1937. Prototyp byl poháněn čtveřicí motorů M-105 o výkonu 810 kW.

Druhý kus následoval v červenci 1938 s motory AM-34FRNV. Jednalo se o celokovový středoplošník, jehož osádka činila osm osob. +more K obraně letounu sloužily čtyři dvojkulomety ve stanovištích na přídi, zádi, na hřbetě trupu a pod trupem. Pro bombometčíka byla zkonstruována vystupující zasklená kabinka pod přídí. V té době byl pro zdokonalení obrany rozšířen počet střelišť, takže počet členů osádky vzrostl na deset. V závěru roku 1939 byly ukončeny státní zkoušky TB-7 a stroje byly zavedeny do výroby.

První výrobní série měla instalované čtyři dvanáctiválcové vidlicové pohonné jednotky Mikulin AM-35A o výkonu 994 kW, druhá výrobní série již měla zabudované čtyři vidlicové dvanáctiválcové dieselové motory Čaromskij AČ-30B. Do výzbroje byl zaveden roku 1941, kdy již byl nově označen Pe-8. +more Od roku 1943 byly u třetí výrobní série používány čtrnáctiválcové dvouhvězdicové motory AŠ-82FN o výkonu 1850 k, přičemž se zvýšila rychlost na 450 km/h a dolet na 6 000 km. Výroba letadel byla ukončena roku 1944.

Bojové užití

Prvně byla letouny Pe-8 vyzbrojena 81. divize dálkového letectva, která s nimi napadala válečně důležité cíle ve Východním Prusku, v jihovýchodní Evropě i v samotném Německu. +more Stroje Pe-8 bombardovaly např. v noci z 11. na 12. srpna 1941 Berlín, následně pak Královec (Königsberg, nynější Kaliningrad), Budapešť, Štětín, či Gdaňsk. Po válce sloužila letadla Pe-8 k zásobování polárních výzkumných stanic a jako nosiče při zkoušení proudových letadel.

Specifikace (Pe-8 s motory AM-35A)

Pe-8 s motory AM-35A, letiště Kratovo

Technické údaje

Rozpětí: 39,10 m * Délka: 23,59 m * Výška: 6,1 m * Nosná plocha: 188,68 m² * Hmotnost prázdného letounu: 16 000 kg * Vzletová hmotnost: 27 000 kg * Pohonná jednotka: 4 × dvanáctiválcový vidlicový motor Mikulin AM-35A * Výkon pohonné jednotky: 4 × 999 kW

Výkony

Maximální rychlost: 441 km/h * Počáteční stoupavost: 260 m/min * Dostup: 9 300 m * Dolet: 4 700 km

Výzbroj

2 × letecký kanón ŠVAK ráže 20 mm * 2 × kulomet UBT ráže 12,7 mm * 2 × kulomet ŠKAS ráže 7,62 mm * 4-5 000 kg pum v trupové pumovnici

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=https://web.archive.org/web/20070305003022/http://airwar.valka.cz/sssr/pe_08/index.php]Článek o typu Pe-8[/url] * [url=http://wp.scn.ru/en/ww2/b/674/1/0]Kamufláže letounu Pe-8[/url] *

Kategorie:Sovětské a ruské bombardéry Pe-8