Pistojský synod (1786)

Pistojský synod byl diecézní synod diecézí Pistoia a Prato, který se ve dnech 19.-28. září 1786 konal za předsednictví místního biskupa Scipiona de' Ricciho a pod patronací toskánského velkovévody Pietra Leopolda. Výraznou osobností na synodu byl Pietro Tamburini, profesor pavijské univerzity. Synod byl pokusem o reformu katolické církve v duchu jansenismu a febronianismu, měl být východiskem národní toskánské synody a reformy církve v Toskánsku. Papež Pius VI. závěry pistojského synodu odsoudil v bule Auctorem Fidei z roku 1794. Jako heretická odsoudil zejména tato tvrzení Pistojského synodu:

* Lidé dnes už nemohou porozumět pravdám víry a křesťanské morálce (1) * Moc byla Bohem svěřena společenství, aby jím byla demokraticky delegována autoritě, definice církve jako "společenství" (2) * Římský papež je jen služebnou hlavou, dostává moc od církve (3) * Církev může pouze radit a přemlouvat, ne nařizovat, soudit a trestat (5) * Biskup má plnou moc k řízení své diecéze, třeba se snažit o decentralizaci a omezení pravomocí Apoštolského stolce (6) * Biskup může vydávat nařízení v rozporu s tradicí a zvyky (7) * Kněží mají být soudci spolu s biskupem (10) * Rozhodnutí v otázkách víry pocházejí pouze z jisté partikulární církve v minulosti a nejsou dostatečně doloženy (11) * Mystické tělo Kristovo sestává jen z Krista hlavy a z věřících, bez hierarchické struktury (15) * Morálka, Boží zákon a evangelium jsou jen neuskutečnitelné ideály (19) * Milost Boží je jen tehdy pravdivá, když je pocítěna v srdci (21) * Strach z pekla není sám o sobě dobrý a užitečný jako nadpřirozený dar k vyhýbání se hříchu a zamilování si spravedlnosti (25) * Podíl věřících na Beránku je podstatnou součástí oběti ve mši svaté (28) * Pojem transsubstanciace je jen scholastické nástrojem na ochranu vyznání (29) * V každém chrámu má být jen jeden oltář podle údajného starobylého zvyku (31) * Posvátné relikvie a květiny by neměly být umístěny na oltáři (32) * Obřady liturgie by měly být zjednodušeny a měly by se vyjadřovat v řeči lidu a nahlas (33) * Obřady svátosti pokání jsou jen přídavky století, snižujícími její důstojnost (34) * Název svátosti (pokání) se má ponechat pouze formálně, protože důležité je smíření (35) * Vyznávat i lehké hříchy při zpovědi by se nemělo (39) * Odpustek je jen upuštěním od pokání, nařízeného pro hříšníka kánony Církve (40) * Exkomunikace není duchovním, ale pouze kanonickým trestem, vylučuje dotyčného jen z vnějšího církevního obcování (46) * Exkomunikace "ipso facto" nemá jiné účinnosti, nýbrž pouze jako hrozba (47) * Formule obecného rozhřešení od exkomunikací, do kterých mohli věřící upadnout, je ve svátosti pokání zbytečná (48) * Nižší svěcení mohou být vynechána (51) * Z liturgie a z kolegií by měl být odstraněn nižší klérus a měla by se popřát účast laikům (55) * Světská moc má právo rozhodovat, kdy je manželství platné i rozhodovat o překážkách jeho uzavření (59, 60) * Účinnost kladena v pevný počet modliteb a zbožných pozdravů je obecně pověrčivá (64) * V misiích je úplné obrácení jednotlivce vzácné a jeho vnější znaky jsou jen přechodným jásotem a přirozenými emocemi (65) * Měl by se usnadnit způsob a otevřít možnosti zapojení lidu do hlasu Církve v liturgii a do modliteb by měl být zaveden lidový jazyk (66) * Pouze skutečná neschopnost omlouvá od čtení Písma svatého, protože bez něj se člověku zatmí základní náboženské pravdy (67) * Historicko-kritické komentáře k Písmu svatému mají být doporučené kněžím a věřícím na čtení (68) * Specifickému kultu uctívání nějakého obrazu na daném místě by se mělo zamezit (70) * Panně Marii se nemají přisuzovat jiné tituly a výsady kromě těch, jejichž tajemství je specificky vyjádřeno v Písmu svatém (71) * Zavedení nových svátků odvozuje svůj původ od zanedbání zachovávání starých svátků a z falešných představ o jejich smyslu a podstatě (73) * Přikázané svátky v průběhu roku mají být přesunuty na neděle (74) * Scholastická metoda vytváří složité systémy, vedoucí k probabilismu a laxismu (76) * Na smysl církevní služby a úřadů se v průběhu staletí zapomnělo (77) * Články víry musí být odděleny od toho, co patří do disciplíny, v níž se má oddělit nezbytné od příliš těžkého břemene (78) * Ohledně názorů, diskutovaných na katolických školách nemusí Apoštolský stolec nic definovat a prohlašovat (79) * Množství a různost řeholí přirozeně vytváří zmatek a rozruch (82) * Malá řeholní obec, žijící v občanské společnosti, aniž byla ve skutečnosti její součástí, vytvářejíc si vlastní monarchii na státě nezávislou, je nebezpečná pro občanské společné dobro (83) * Svolání národní rady je dobrým způsobem pro urovnání náboženských sporů (85)

Reference

Literatura

J. Carreyre, heslo [url=http://jesusmarie. +morefree. fr/dictionnaire_de_theologie_catholique_lettre_P. html]Pistoie (synode de)[/url], in: Dictionnaire de Théologie Catholique. * [url=https://books. google. it/books. id=0ktBAAAAcAAJ&printsec=frontcover&dq=Sinodo+di+Pistoia&hl=it&sa=X&ei=vXDwVOi6IpHeasTogMAN&ved=0CDYQ6AEwBA#v=onepage&q=Sinodo%20di%20Pistoia&f=false]Atti e Decreti del Concilio Diocesano di Pistoja: d. anno 1786[/url] * LAMIONI, Claudio (dir. ), Il Sinodo di Pistoia del 1786: atti del Convegno internazionale per il secondo centenario, Pistoia-Prato 25-27 settembre 1986, 1991. * [url=https://books. google. es/books. id=5wOjJINE5nAC&printsec=frontcover&hl=es&source=gbs_ge_summary_r#v=onepage&q&f=false]Text buly Auctorem fidei[/url] ve španělštině a latině.

Kategorie:Jansenismus Kategorie:Katolické osvícenství Kategorie:Dějiny Toskánska Kategorie:Hereze odsouzené katolickou církví Kategorie:Evropa v roce 1786