Pláštěnci
Author
Albert FloresPláštěnci (Tunicata, Urochordata) je podkmen mořských strunatců. Hlavní vývojové znaky strunatců (pevná struna hřbetní a nervová trubice) jsou vyvinuty pouze u larev (s výjimkou vršenek). Tělo většiny dospělých obklopuje tuhý rosolovitý plášť (tunica), tvořený polysacharidem tunicinem. Pláštěnci žijí především přisedlým životem v koloniích.
Vývin
Embryo
Oplozené vajíčko pláštěnců je již před prvním dělením rozfragmentováno na části, z nichž se později vyvinou jednotlivé tkáně. Nejprve dochází k rýhování (dělení vajíčka), které je bilaterálního holoblastického typu. +more Na konci rýhování je tedy již dvoustranně symetrický zárodek. Ve stadiu 32 buněk vzniká uvnitř malá dutina - blastocoel - a poté začíná gastrulace. Ta probíhá tak, že nejprve se do dutiny vchlípí endoderm, vzniklá dutina (blastoporus) je obklopena rty z mezodermu. Tyto rty se ve druhé fázi sklouznou po vnitřním povrchu endodermálních buněk a usídlí se uvnitř. Výsledné embryo (gastrula) se začne podél předozadní osy prodlužovat. Následně vznikají první základy orgánů, jako je nervová trubice a chorda dorsalis. Vzniká postupně larva („pulec“).
Larva
Larva pláštěnců je sice velká pouhých několik milimetrů a v mořském planktonu zcela zapadne, přesto je však pro vědce velmi cenná. Nese totiž řadu typických znaků strunatců. +more Připomíná pulce. Má ocasní chordu, nervovou trubici, kompletní trávicí soustavu, děrovaný hltan, endostyl, srdce a příslušné cévy, ale i jednoduchý „mozek“ a oči.
Tyto znaky však do velké míry u dospělce nejsou patrné (výjimkou jsou však dospělé vršenky). Obvykle dojde k tzv. +more ontogenetické regresi, kdy např. zakrňuje nervová soustava a chorda, naopak začne velice růst hltan. Larva ztrácí ocas a přisedá na povrch mořského dna.
Charakteristika
Kolonie pláštěnců rodu Clavelina Pláštěnci žijí buď samostatně, nebo v koloniích dosahujících velikosti až několik metrů. +more Velikost jednoho jedince může být někdy méně než milimetr, jindy však i 60 cm. Pokožka je jednovrstevná a vylučuje zmíněný plášť (tuniku). Ač patří mezi strunatce, jejich struna hřbetní je většinou pouze u larev, a to v ocasní svalnaté části těla.
Jsou to zpravidla hermafrodité s nepárovými pohlavními orgány. Pohlavně se množí larvální stádia. +more K nepohlavnímu množení dochází pučením, častá tvorba kolonií. Někdy dochází k rodozměně (metagenezi), při níž se oba způsoby střídají. Larva pláštěnců je nebarevná a vyvinutá. Po dosáhnutí dospělosti přisedne a následně je barevná a primitivnější.
* Cévní soustava: U dospělce otevřená, u larvy uzavřená. Otevřená - srdce vhání krev střídavě k přednímu a zadnímu konci těla * Nervová soustava: Nervová trubice je přítomna zpravidla jen u larev, u dospělců je jednoduchá - žijí často přisedlým způsobem života. +more V blízkosti nervové zauzliny se nachází neurální žláza s funkcí podobnou hypofýze. * Trávicí soustava: Hltan upraven k filtrování, jeho součástí je žlábek zvaný endostyl = rýha s kmitajícími brvami. Jsou to tedy mikrofágové. * Vylučovací soustava: vylučovací orgány chybějí, jejich funkci přebírá střevo a buňky v jeho okolí. Vylučované látky se také mohou ukládat do tzv. ukládacích ledvin. * Dýchací soustava: žaberní štěrbiny.
Systematika
Botrylloides violaceus Pláštěnci se tradičně dělí na tři třídy, přičemž moderní výzkumy ukázaly, že sumky netvoří monofyletickou skupinu. +more Uvnitř sumek se totiž odvětvují salpy, v současnosti jsou proto sumky děleny do samostatných tříd pospolitky (Aplousobranchiata), pravé sumky (Phlebobranchiata) a zřasenky (Stolidobranchiata).
Třída sumky (resp. samostatné třídy pospolitky, zřasenky a pravé sumky)
Sumky žijí přisedlým životem především ve velmi studených vodách. Larva se tělem velmi podobá pulci a žije asi 2 až 3 dny. +more Dospělec měří zhruba 0,5 cm, žije průměrně rok a je primitivnější než larva.
Třída salpy
Salpy mají červenou nebo oranžovou barvu. Žijí v koloniích, které se vznášejí mořem, nebo přisedle. +more Jsou menší než 20 cm. Pohybují se pomocí protékání a pumpují vodu podobně jako medúzy. Bývají částí planktonu. Na rozdíl od sumek je v jejich pohlavním cyklu přítomna rodozměna.
Třída vršenky
Nejvyspělejší z pláštěnců jsou vršenky. Jako jediní mají hřbetní strunu zachovanou po celý život. +more Žijí u hladiny, jelikož k životu potřebují světlo a živí se řasami, které se zde nacházejí. Vyskytují se ve všech oceánech a mají takzvané sítko, kterým filtrují potravu. Když se toto sítko zanese, vršenky se z něj svléknou. Jejich schránku tvoří vápník a bílkovina.