Poštorná

Poštorná ( v místním nářečí také Poštorňa) je část města Břeclavi v Jihomoravském kraji, v oblasti Valticka. Původně samostatná obec (městys) do roku 1920 ležela v Dolních Rakousích. Má asi 5 tisíc obyvatel.

Od charvátské kolonizace v 16. století se jednalo o jednu z mála slovanských obcí v historických Rakousích. +more Zdejší obyvatelstvo postupně splynulo s Moravskými Slováky z přilehlého Podluží a vytvořilo svébytný folklór kombinující podlužácké a charvátské prvky.

Roku 1920 byla Poštorná jako součást Valticka včleněna do Československa, země Moravské, a připojena k politickému okresu Hodonín. V letech 1938-1945 byla v rámci Sudet (spíše ze strategických než národnostních důvodů) přímou součástí Německa. +more Od roku 1949 patřila do nově vzniklého okresu Břeclav a roku 1974 byla k Břeclavi připojena.

Geografie

Poštorná se nachází v Dolnomoravském úvalu při ústí potoka Včelínek do systému ramen řeky Dyje. Terén je většinou plochý, mírně skloněný k východu, většina zástavby leží na nízké terase nad dyjskou nivou, do které klesá na některých místech poměrně prudkým svahem. +more Z většiny stran obklopují Poštornou lesy: ze západu a jihu Boří les, ze severovýchodu a jihovýchodu komplex lužních lesů podél dolní Dyje. Tyto zalesněné části katastru vesměs patří do Lednicko-valtického areálu. Západně od čtvrti se těžily cihlářské hlíny a jíly (těžba již neprobíhá), na několika místech katastru jsou naleziště ropy.

Poštorná sousedí na severu s Charvátskou Novou Vsí, na východě s vlastní Břeclaví, na západě s Valticemi a na jihu s Rakouskem (obec Bernhardsthal).

Členění a ulice

Poštorná se člení na 6 základních sídelních jednotek: Boří les, Díly, Poštorná, Průmyslový obvod Poštorná, Štěpnice a Tatran. Poslední dvě uvedené jednotky se nacházejí na říčním ostrově mezi Dyjí a odlehčovacím ramenem a přiléhají k vlastní Břeclavi. +more Obydlené jsou ZSJ Díly a Poštorná, přičemž hranice mezi nimi vede po ulicích třída 1. máje a Nádražní.

Díly zahrnují starou řadovou zástavbu na ulicích Hlavní a Záhumní, novější sídliště Čs. armády (zvané právě „Díly“) a západně za tratí ještě Tovární kolonii, vše vesměs rodinné domy. +more ZSJ Poštorná zahrnuje starou vesnickou zástavbu směrem na východ a jih od kostela a sídliště bytových domů ležící západně.

Centrum čtvrti se nachází okolo křižovatky ulic Hlavní, třída 1. máje, Osvobození a Záhumní. +more Uvnitř trojúhelníku hlavních ulic Osvobození, Jana Skácela a třídy 1. máje se nachází prostranství zvané Rovnice, kde se konají společenské akce.

Pro účely voleb je Poštorná rozdělena na volební okrsky Břeclav č. 3 až 6.

Seznam ulic

Třída 1. máje (část), Budovatelská, Čs. +more armády, Dělnická, Dolní luční, Dyjová, J. Fučíka, Gagarinova, Hájová, Havlíčkova, Hlavní, Horní luční, Hraniční, Komenského, Kovářská, Lesní, Nádražní, Na Valtické (pouze silnice I/40), Okružní, Osvobození, Polní, Prostřední, Rovnice, Sadová, J. Skácela, B. Šmerala, Tovární kolonie, Tylova, Úzká, Záhumní.

Název

Vývoj jména vesnice (městečka) je dost složitý a odráží změny v jejím osídlení. Nejstarší doložené jméno (1411) má podobu Teymenaw a je z německého zápisu informujícího o zaniklé vsi (zanikla asi nedlouho předtím). +more Zapsané jméno se opírá o české (nářeční) temenec - „bažina, mokřina, bahnitý pramen, kaliště“. Není jasné, zda šlo o jméno zaniklé vsi nebo nějakého místa v její blízkosti. Kolem roku 1530 byla vesnice osídlena přistěhovalci z Chorvatska pod jménem Unter Krabatten („Dolní Chorvaty“) s přívlastkem odlišujícím ji od sousední Charvátské Nové vsi (v němčině Ober Krabatten). Od počátku 16. století se v německých dokladech objevuje i jméno Postorn či Posthorn záhy přejaté do češtiny zprvu v podobě Poštorn. Toto jméno se zatím nepodařilo vysvětlit. Z roků 1529 a 1531 jsou doložena i ojedinělá jména Purkstál a Purkštol. Už od znovuosídlení se vesnice v němčině vedle Unter Krabatten a Post(h)orn označovala i jménem Unter T(h)emenau, které v 18. století převládlo.

Přehled historie

1. polovina 16. +more století - na lichtenštejnském panství založena charvátskými kolonisty ves Poštorná * od 1653 - sídlo samostatné farnosti (do roku 1785 součástí pasovské diecéze) * po 1860 - industrializace - sladovna, knížecí cihelna (dnes Poštorenské keramické závody), chemická továrna Schramm (dnes Fosfa) * 1872 - napojení na železnici (trať Břeclav-Znojmo) s dnešní stanicí Boří les (u chemické továrny) * 1873 - 1262 obyvatel * 1901 - otevření železniční trati do Lednice, se stanicí Poštorná (u cihelny) * od 1908 - boj za udržení českojazyčné školy * 31. 7. 1920 - připojení k Československu (velká většina obyvatel českojazyčná - 94 % roku 1900) * 1924 - povýšení na městys * 1938-1945 - součást Německé říše * 1961 - 3472 obyvatel * 1. 1. 1974 - připojení k Břeclavi * 1990 - znovu otevřen silniční hraniční přechod do Rakouska (Reintal) * 90. léta - místní fotbalový klub Tatran Poštorná se několik let účastnil II. ligy.

Obyvatelstvo

Členění Břeclavi s vyznačením Poštorné Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.

Urbanisticky a funkčně je součástí Poštorné i největší břeclavské sídliště Na Valtické, které ale katastrálně náleží vedlejší místní části Charvátská Nová Ves. S tímto sídlištěm by měla Poštorná asi 9 tisíc obyvatel. +more

Společnost a kultura

V Poštorné se konají tradiční hody s lidovou muzikou, tanci a místními zvyklostmi a obyčeji. Národopisně náleží Poštorná do Slovácka, region Podluží.

Má zde (na ulici Lesní) sídlo a hlavní areál sportovní klub MSK Břeclav.

Doprava

Poštornou prochází silnice I/55 z Břeclavi na hraniční přechod do rakouského Reintalu, z níž se zde odpojuje silnice I/40 do Mikulova a z ní pak silnice III/41417 do Charvátské Nové Vsi a Lednice. Z historických i směrových důvodů je jako hlavní silnice značena trasa Břeclav-Lednice. +more Na jižním okraji čtvrti se ze silnice I/55 odpojuje ještě silnice III/05529 vedoucí na státní hranici směr Bernhardsthal - Hohenau, není však značena, je přerušena železniční tratí a z větší části je prašná nebo štěrková.

Dlouhodobě se plánuje výstavba silničního obchvatu jižně okolo čtvrti.

Prochází tudy také několik železnic, z toho stanici (jménem Boří les) zde má trať 246 Břeclav-Znojmo, z níž se zde odpojuje trať 247 do Lednice se stanicí Poštorná. Pro osobní dopravu do Poštorné však železnice nemá velký význam, protože stanice Boří les je odlehlá a řídce obsluhovaná a na trati do Lednice je pouze sezónní turistický provoz. +more Obvyklé je použít uzlovou stanici Břeclav a do/z Poštorné se dopravit individuálně nebo městskou hromadnou dopravou (linky IDS JMK č. 561, 562, 563, 566, 567, 568 a 569), případně lze využít i meziměstské linky směr Valtice nebo Lednice.

Pamětihodnosti

V centru Poštorné se nachází ucelený soubor památkově chráněných budov z přelomu 19. a 20. +more století, navržených lichtenštejnským dvorním architektem Karlem Weinbrennerem. Tyto stavby jsou charakteristické použitím glazované keramické krytiny a keramických tvarovek, které dodávala místní knížecí cihelna (později Poštorenské keramické závody). K těmto objektům patří: * farní kostel Navštívení Panny Marie, novogotický farní chrám postavený v letech 1895-1898. Nachází se ve středu Poštorné a tvoří její současnou dominantu. * Fara, čp. 1, dvoupatrová stavba z konce 19. století naproti kostela (nároží ulic Hlavní a Záhumní). * Budova tzv. „červené školy“ (ZŠ Komenského) z roku 1906, čp. 60. * Havlíčkova vila, čp. 418 - vila z počátku dvacátého století pojmenovaná po místním vlastenci Aloisi Havlíčkovi a zrekonstruovaná v roce 2021, nyní fungující jako galerie s kavárnou. * Usedlost čp. 57 z roku 1874, sídlo pobočky městské knihovny. K Weinbrennerovým dílům v Poštorné se řadí i budova nádraží z roku 1901, na západním okraji městské části.

Ukázka místního nářečí

Úryvek z knihy Nářečí na Břeclavsku a v dolním Pomoraví od Františka Svěráka:

Fotogalerie

Soubor:Kostel (Poštorná) 1. JPG|Kostel Soubor:Fara (Poštorná) 1. +moreJPG|Fara Soubor:Fara (Poštorná) 2. JPG|Detail na budově fary Soubor:Škola (Poštorná). JPG|ZŠ Komenského Soubor:Poštorná, Havlíčkova vila. jpg|Havlíčkova vila, čp. 418 Soubor:Poštorná, Městská knihovna Břeclav (1). jpg|Pobočka knihovny, čp. 57 Soubor:Railway station Postorna. jpg|Stanice Poštorná Soubor:Railway station Bori les. jpg|Stanice Boří les Soubor:Railway bridge over Dyje between Breclav and Bori les. jpg|Most na trati Břeclav-Boří les Soubor:Břeclav Fosfa - panoramio. jpg|Chemický podnik Fosfa Soubor:Postorna nova dyje. jpg|Rameno Dyje u Poštorné Soubor:Poštorná, Na Rožku. jpg|Hostinec „Na rožku“ Soubor:Poštorná, Tylova, dětské hřiště. jpg|Hřiště za kostelem Soubor:Poštorná, Nádražní (4). jpg|Nádražní ulice Soubor:Poštorná, hasičská zbrojnice. jpg|Hasičská zbrojnice na Rovnici.

Odkazy

Reference

Literatura

Kordiovský, Emil - Klanicová Evženie (eds. ): Město Břeclav. +more Muzejní a vlastivědná společnost, Brno 2001. * Nekuda, Vladimír (ed. ): Břeclavsko. Musejní spolek v Brně - Okresní archiv pro okres Břeclav, Brno-Mikulov 1969.

Související články

Římskokatolická farnost Břeclav-Poštorná * SK Tatran Poštorná * Hraniční přechod Poštorná-Reintal

Externí odkazy

Kategorie:Břeclav Kategorie:Vesnice v okrese Břeclav Kategorie:Místní části v Břeclavi Kategorie:Valticko Kategorie:Podluží Kategorie:Sídla na česko-rakouské státní hranici Kategorie:Sídla v Dolnomoravském úvalu Kategorie:Sídla na Dyji