Cesko.wiki Prokletije
Author
Albert Floressilničního sedla Shkodra Prokletije nebo Albánské Alpy ( nebo ) je pohoří nacházející se na hranicích Albánie, Černé Hory a Kosova. Je to nejvyšší část Dinárských hor. Nejvyšší vrchol je Maja e Jezercës (2694 m), ležící v jižní části celku.
_sa_Karanfila_(2480).jpg)
Vymezení
Největší část pohoří (přibližně dvě třetiny) náleží Albánii, kde je součástí Severoalbánských Alp. Na severu je Prokletije údolím řeky Lim a její zdrojnice Ljuča odděleno od pohoří Visitor, na západě sousedí v údolí řeky Cijevna s pohořím Žijovo, na jihu plynule přechází v Severoalbánské Alpy, které sahají až k řece Drin, východními sousedy jsou Junička planina a Koprivnik.
Charakteristika
Pohoří Prokletije nemá souvislý skalní hřeben, ale je rozčleněno do několika hřbetů a horských skupin - na západě Karanfil (Brada), Trojan, Bělič a Maja Kadis. Tyto masivy jsou více rozeklané s monumentálními vápencovými stěnami a hlubokými dolinami. +more V této oblasti se také nachází dvě nejvýznamnější jezera pohoří (Plavsko jezero, Ridsko jezero). Na východě jsou to skupiny hor Bogičevica, Djeravica či Bogdaš. Jih představuje především okolí vrcholu Maja e Jezercës.
Významné hory
| px vtop| * Maja e Jezercës (2694 m) * Djeravica (2656 m) - nejvyšší vrchol Kosova * Maja Gruk e Hapt (2625 m) * Maja Popluks (2569 m) * Maja Briaset (2567 m) * Maja Kolata (2556 m) * Maja Shnikut (2554 m) * Zla Kolata (2534 m) - nejvyšší vrchol Černé Hory * Marijaš (2530 m) * Dobra Kolata (2528 m) | Maja Rosit (2524 m) * Maja Rops (2502 m) * Maja Malisores (2490 m) * Karanfili (2490 m) * Maja Vukoces (2450 m) * Bogićevica (2366 m) * Forca (2340 m) * Qatat e Verlla (2333 m) * Vojusa (2210 m) * Očnjak (2185 m) |
|---|
Vodstvo
Vzhledem k vápencové stavbě je pohoří Prokletije poměrně chudé na vodní zdroje. Potoky mají často sezónní charakter, v mnoha případech se ztrácejí v ponorech. +more Mezi větší vodní toky patří zdrojnice řeky Lim - Grnčar a Vruja, jejichž soutokem v Gusinje vzniká Ljuča, ta ústí do Plavského jezera a po výtoku z něj již nese jméno Lim. Ze zdejších jezer jsou nejvýznamnější Plavsko jezero ležící u města Plav a Hridsko jezero, které se rozkládá v blízkosti hranic Černé Hory a Albánie. Na jich odvodňují Albánské Alpy řeky Cem (Cijevna), Shala a Valbona, v kosovské části jsou pak hlavními toky Pećská a Dečanská bistrica.
Osídlení
Obyvatelstvo na svazích Prokletije je převážně muslimské a to včetně černohorské části, která je součástí oblasti Sandžak a obývají ji Bosňáci a Albánci. Největšími sídly na úpatí Prokletije jsou černohorská městečka Plav a Gusinje. +more Katolíci jsou hojně zastoupeni v albánské části pohoří, včetně vesnice Theth se známým františkánským kostelem.