Ptačí oblast Novodomské rašeliniště – Kovářská
Author
Albert FloresNovodomské rašeliniště - Kovářská je ptačí oblast v české části Krušný hor v Ústeckém a Karlovarském kraji. Vyhlášena byla k ochraně tetřívka obecného, žluny šedé a jejich biotopů.
Přírodní poměry
Ptačí oblast leží v nadmořské výšce 605-1114 metrů ve střední části Krušných hor, konkrétně v podcelcích Klínovecká a Loučenská hornatina. Jihozápadní okraj se nachází mezi vrcholy Macecha a Loučná a na severovýchodě oblast zasahuje přibližně do prostoru mezi Medvědí skálou a Horou Svaté Kateřiny. +more Její rozloha měří 15 962,63 hektarů, z čehož téměř 14 133 hektarů tvoří lesní lesní pozemky. Z nelesních pozemků má největší výměru zemědělská půda (1 830 hektarů). Oblast zasahuje do správního území obcí Brandov, Hora Svaté Kateřiny, Horní Jiřetín a Nová Ves v Horách v okrese Most, obcí Blatno, Boleboř, Hora Svatého Šebestiána, Kalek, Kovářská, Kryštofovy Hamry, Křimov, Loučná pod Klínovcem, Měděnec, Perštejn, Výsluní a Vysoká Pec v okrese Chomutov a obcí Krásný Les a Stráž nad Ohří v okrese Karlovy Vary.
V ptačí oblasti se nacházejí maloplošná zvláště chráněná území: Novodomské rašeliniště, Na loučkách, Prameniště Chomutovky, Horská louka u Háje, Buky a javory v Gabrielce a Na loučkách II.
Krajina ptačí oblasti je mírně zvlněná a střídají se v ní plochy imisních holin osázené náhradními dřevinami s rašeliništi, loukami, pastvinami, bývalými poli a mrazovými kotlinami. Na některých místech se dochovaly pozůstatky původních bukových lesů. +more K nepůvodním druhům stromů patří smrk pichlavý, jehož porosty jsou napadené kloubnatkou smrkovou, a postupně odumírají.
Ornitologie
Pro ochranu ohrožených druhů ptáků jsou významné zejména plochy rašelinišť, zbytky původních jedlobukových porostů, fragmenty podmáčených smrčin a vlhké podmáčené louky. V roce 2016 bylo v ptačí oblasti zaznamenáno 23 druhů vzácných a ohrožených ptáků. +more Předmětem ochrany jsou tetřívek obecný a žluna šedá Novodomské rašeliniště - Kovářská je spolu s ptačí oblastí Východní Krušné hory nejvýznamnější oblastí výskytu tetřívka a pátou nejvýznamnější lokalitou výskytu žluny v Česku. V roce 2016 zde žilo 132 jedinců tetřívka z 219 zjištěných jedinců v celých Krušných horách.
Z dalších ptáků se v roce 2016 v různé početnosti vyskytovali: * ohrožené druhy: sluka lesní, bramborníček hnědý, hýl rudý, ořešník kropenatý, krkavec velký * silně ohrožené druhy: čáp černý, moták pilich, křepelka polní, chřástal polní, bekasina otavní, vodouš kropenatý, kulíšek nejmenší, sýc rousný, krutihlav obecný, kos horský * ostatní druhy: káně lesní, puštík obecný, datel černý, strakapoud velký, linduška luční, křivka obecná
Tetřívek obecný
Populace tetřívka se v Krušných horách udržela díky existenci rašelinišť a přilehlých podmáčených pozemků. Podpořila ji také vysoká imisní zátěž v osmdesátých letech dvacátého století, v jejímž důsledku došlo k rozsáhlému odlesnění. +more Zničené lesy byly nahrazeny výsadbami řady nepůvodních druhů dřevin, které nevytvořily zapojené porosty a pro tetřívka představovaly vhodné životní prostředí. Jeho populaci podpořilo také odumírání březových porostů v polovině devadesátých let dvacátého století.
Na celkovém úbytku početnosti tetřívka po roce 2010 se podílí postupné zarůstání a zalesňování původně nelesních ploch, zvýšený výskyt predátorů (prase divoké, liška obecná, jezevec lesní, krkavec velký, mýval severní a psík mývalovitý), výstavba větrných elektráren, turistické využití krajiny a využití tokanišť k pastvě dobytka či kosení. Vliv mohou mít také snížení početnosti populace a změny klimatu.
2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
počet kusů | 73 | 72 | 105 | 83 | 91 | 94 | 91 | 55 |
Žluna šedá
Žluna šedá se vyskytuje roztroušeně v celé ptačí oblasti v početnosti třicet až padesát párů. Vyhledává porosty s výskytem buku, jejichž ochrana v maloplošných chráněných územích vytváří dostatečné podmínky pro udržení populace.