Pustý zámek (hrad, okres Česká Lípa)

Technology

12 hours ago

Author

Pustý zámek u Zakšína je zřícenina skalního hradu jižně od Zakšína u Dubé v jižní části okresu Česká Lípa, na území chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj. Pozůstatky hradu jsou chráněny jako kulturní památka.

Historie

Archeologicky získané zlomky keramiky na lokalitě pochází ze druhé poloviny třináctého až počátku čtrnáctého století a později z doby okolo roku 1400. Je tedy možné, že hrad existoval ve dvou obdobích, mezi kterými nebyl osídlen a zpustl.

Historie hradu bývá spojována se vsí Zakšín, o níž pochází první písemná zmínka z roku 1402, kdy vesnice patřila k panství hradu Čap. Ten poté zřejmě zanikl a Václav Berka z Dubé začal používat přídomek ze Zakšína. +more Je proto možné, že hrad u Zakšína nahradil opuštěný Čap. Okolo roku 1430 Zakšín zdědil Václavův syn Aleš, který používal stejný přídomek jako otec, přestože sám sídlil v Kuřívodech. Od roku 1460 je Zakšín uváděn už pouze jako vesnice, kterou Berkové koncem patnáctého století připojili k panství Starého Berštejna.

Stavební podoba

Staveništěm hradu se stala klesající pseudoostrožna budovaná turonskými pískovci. Hradní budovy byly částečně zahloubené do skály a v nadzemních konstrukcích převažovalo dřevo. +more Použití zdiva je doloženo pouze na západní straně předposledního skaliska, kde nejspíše sloužilo k vyrovnání terénu. Hrad tvoří tři samostatné skalní bloky, které od skalního masivu odděluje jeden až dva metry hluboký a na dně dva metry široký příkop.

Hradní jádro se dělí na tři oddíly. První sloužil pouze obranným účelům a od druhého oddílu jej odděluje další příkop široký až osm metrů. +more Příkop využil přirozenou rozsedlinu a v místě vstupu byl zúžen o tři metry ponecháním mohutného soklu. Přístup do druhého oddílu umožňoval padací most, po němž se dochovala jáma pro závaží. Druhý a třetí oddíl odděluje pouze skalní spára. Další opevnění bylo převážně dřevěné, ale nelze vyloučit, že v některých místech mohla stát i kamenná hradba.

Z budov se dochovaly ve skále vysekaná podvalí a draže pro ukotvení trámů. Na druhém oddílu jsou patrné podvalí pravoúhlé stavby, nezřetelné stopy jiné čtyřboké stavby a okrouhlý objekt, který mohl sloužit jako cisterna na vodu. +more Velké podvalí na třetím oddílu má lichoběžníkový půdorys. Hypoteticky může se může jednat o pozůstatek obytné stavby, zatímco podvalí na druhém oddílu může být základem věže. Na třetím oddílu se nachází také menší podvalí s půlkruhovým závěrem a prostorem zcela zahloubeným do jižní stěny. Budova v jeho místech mohla sloužit jako kaple nebo kuchyně s pecí.