Pásztó
Author
Albert FloresPásztó je město v Maďarsku, v župě Nógrád. Nachází se v severní části země, poblíž hranic se Slovenskem. Město je historicky bohaté a jeho osídlení sahá až do neolitu. V průběhu staletí bylo mnohokrát obsazováno a ovládáno různými mocnostmi, jako jsou Osmanská říše, Habsburská monarchie a Rakousko-Uhersko. V současné době je Pásztó známé pro své památky a turistickou atraktivitu. Mezi nejvýznamnější památky patří zřícenina hradu Gerecse, který pochází ze 14. století, a kostel svatého Mikuláše z 17. století. Město je také významným střediskem pro outdoorové aktivity. V okolí Pásztóa se nachází krásná příroda a kopcovitý terén, který poskytuje ideální podmínky pro turistiku a cyklistiku. Navíc v blízkosti města se nachází termální lázně, kde se návštěvníci mohou relaxovat a léčit různé zdravotní problémy. Pásztó je také hospodářským centrem této oblasti, kde se rozvíjí především potravinářský a dřevařský průmysl. Město je dobře propojeno s okolím prostřednictvím silnic a železnic, což zajišťuje snadnou dostupnost pro obyvatele i turisty. Celkově lze říci, že Pásztó je historicky bohaté město s krásnou přírodou, atraktivními památkami a širokou nabídkou outdoorových aktivit. Je ideálním cílem pro turisty, kteří hledají kombinaci historie, přírody a relaxace.
Pásztó [pástó] je město v Maďarsku v župě Nógrád (Novohrad) pod pohořím Mátra, nacházející se u břehu řeky Zagyvy. Nachází se asi 16 km jihovýchodně od Salgótarjánu a je správním městem stejnojmenného okresu. V roce 2018 zde žilo 9124 obyvatel. Podle údajů z roku 2011 zde žilo 83,7 % Maďarů, 3,5 % Romů, 0,5 % Němců a 0,2 % Slováků.
Historie
V době stěhování národů zde již existovalo trvalé osídlení. Ve středověkých dokumentech jsou doloženy názvy Pasto, Pastro, Pastuch, Paastuchov, Paszthow, Patzhoh.
V roce 1190 zde založil uherský král Béla III. +more cisterciácké opatství, z něhož se pokřesťanštilo rolnické obyvatelstvo. Po zničení při mongolském vpádu v 13. století mniši obnovili kostel, klášter a usedlosti. Malé sídlo se vyvinulo v kulturní a správní centrum, privilegia získalo od krále Zikmunda Lucemburského. Středověká škola se proslavila v 15. století. Rozkvět Pásztó skončil s tureckým vpádem do Uher a následnou okupací. Místo bylo více než sto let neobydlené. Život se vrátil až v 50. letech 16. století, kdy se boje do jisté míry uklidnily. Na popud Leopolda I. přišli do města cisterciáčtí mniši z Moravy. V roce 1715 zde byly postaveny barokní klášterní budovy, které stojí dodnes. Císař Josef II. klášter zrušil v roce 1787.
V roce 1867 bylo město napojeno na železnici. Žádný průmysl, který by podstatným způsobem město ovlivnil, se však ve městě nerozvinul. +more Naopak roku 1872 ztratilo Pasztó uherskou reformou samosprávy statut města. V roce 1910 tu bylo napočítáno 5792 obyvatel, většina z nich byli Maďaři dle národnosti a většina se hlásila k Římskokatolické církvi.
Roku 1984 získalo Pásztó statut města zpět. V té době již probíhal čilý rozvoj sídla, způsobený výstavbou nových domů, většinou panelových bloků.
Pamětihodnosti
Významnou stavbou v obci je Cisterciánský klášter, z některých částí objektu se dochovaly pouze obvodové zdi.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Obce v župě Nógrád Kategorie:Okresní města v Maďarsku Kategorie:Okres Pásztó