Prádelna

Nejstarší přádelna na světě v anglickém Cromfordu: Část budovy z roku 1771 s přítokem pro vodní kolo Přádelna je mechanizovaný, průmyslově organizovaný provoz, který se zabývá výrobou příze z tzv. staplových textilních vláken.

Z historie výroby příze

Příze se až do konce 18. století vyráběly s pomocí jednoduchých nástrojů (kolovrat) s jedním vřetenem, na které se navíjela hotová příze. +more Práce se prováděla v jednotlivých domácnostech, předením se zabývaly zpravidla ženy. Asi od 14. století pracovaly většinou ve mzdě pro faktory, kteří jim dodávali vlákennou surovinu a odebírali od nich hotovou přízi.

Soustředění výroby do větších celků začalo teprve po vynálezu dopřádacího stroje (zpočátku se 4 vřeteny, později s několika desítkami na stroj). V roce 1769 si dal Angličan Arkwright patentovat svůj stroj waterframe a v roce 1771 spolu se dvěma investory nechal v Cromfordu (v blízkosti Derby) postavit pětipodlažní budovu (s kovovou nosnou konstrukcí), ve které umístil vedle svých dopřádacích strojů také sklad surovin (především bavlny) a (jeho vynález z roku 1775) víčkové mykací stroje. +more Stroje byly poháněny vodním kolem. V přádelně bylo zaměstnáno více než 1000 dělníků (z toho 60 % děti). Továrna v Cromfordu je považována za první přádelnu na světě. Pro tento nový útvar se začalo asi v roce 1785 používat označení cotton mill. (České slovo přádelna bylo známé už dříve, ale jako označení továrny na přízi se začalo používat spolu s většinou technických výrazů teprve asi od poloviny 19. století. ).

Arkwrightova továrna se stala vzorem pro podnikání v textilním oboru. V roce 1784 byla otevřena první přádelna vlny, a v roce 1787 (ve Skotsku) první lnářská přádelna. +more Na evropském kontinentě byla jako první v provozu v roce 1783 přádelna bavlny v německém Ratingenu, které následovaly v letech 1797-1798 továrny v Saské Kamenici, v belgickém Gentu a (přestavbou textilní tiskárny) v severočeských Verneřicích.

V roce 1800 bylo v Anglii registrováno už více než 40 přádelnických provozů a v 19. století se počet nově otevřených přádelen rychle zvyšoval především v Evropě a USA. +more Koncem 20. století se však více než 90 % výroby staplových přízí přesunula do oblastí s nízkou úrovní mezd. V Evropě, Českou republiku nevyjímaje, zůstala v 21. století jen nepatrná část kapacit výroby příze.

V roce 2020 dosáhla světová kapacita přádelen 250 milionů vřeten. x Počet přádelen v provozu není nikde evidován, dá se jen odhadnout na řádově 10 000.

(x Včetně přádních jednotek rotorových a tryskových dopřádacích strojů přepočtenými na výkon vřeten prstencových dopřádacích strojů)

Budova a vybavení přádelny

Až asi do poloviny 20. století se pro výrobu příze stavěly vícepodlažní budovy s výtahy pro dopravu materiálu mezi jednotlivými etážemi. +more Moderní přádelny jsou umístěny v přízemí jedno- nebo dvouetážových staveb.

Nezbytnou součástí přádelny byla už vždy klimatizace tj zařízení k udržování konstantní vlhkosti a teploty ovzduší ve výrobních prostorách.

V závislosti na zpracovávaném materiálu a druhu vyráběné příze jsou v přádelnách instalovány stroje v mnoha kombinacích a variantách (výroba probíhá diskontinuálně v cca 5-10 pasážích obsahujících stroje se zčásti velmi rozdílným výkonem). Výrobní cyklus začíná (zpravidla) vlákennou surovinou a končí přízí navinutou na kónické cívce.

Podle "klasického" rozdělení se rozeznávají tři druhy přádelen: bavlnářské (s více než 90 % výrobních kapacit), vlnařské a přádelny lýkových vláken. Vedle těchto jsou ve světě v provozu přádelny s nepatrným podílem na celkovém počtu, které vyrábějí velmi speciální druhy přízí (např. +more šapové, buretové, z kašmírské vlny, vigoňové aj).

Oddělení speciální údržby a servis (jako sklad a doprava surovin a polotovarů, laboratoř pro provozní zkoušky, broušení mykacích potahů a průtahových válečků, údržba česacích hřebenů, opravy a čištění součástek strojů apod.) jsou také většinou umístěny v budově přádelny.

Galerie

Soubor:Verneřice, přádelna - bývalá Leitenbergova kartounka čp. 258. +morejpg|Budova ve Verneřicích, ve které byla (před rekonstrukcí) nejstarší přádelna ve střední Evropě Soubor:Cotton mill Slaný (2468). jpg|Zaniklá přádelna bavlny Ferdinand Přibyl a synové, Slaný Soubor:Strakonice, spinning mill 02. jpg|Bývalá vlnařská přádelna ve Strakonicích Soubor:Bielefeld Ravensberger Spinnerei 2. jpg|Bývalá přádelna lýkových vláken (Bielefeld, Německo) Soubor:Ringspinnen. JPG |Vřetena (s potáči) na prstencovém dopřádacím stroji - jednotky pro velikost kapacity přádelen.

Odkazy

Reference

Související články

Královéhradecká přádelna bavlny Dr. +more Richard Anninger * Přádelna a barevna bratří Grohmannů * Přádelna bavlny Ferdinand Přibyl a synové * Přádelna Karla Bienerta.

Externí odkazy

[url=https://strakonicky. denik. +morecz/zpravy_region/pradelna-ma-pro-strakonice-historicky-vyznam-20191022. html]Přádelna Strakonice[/url] * [url=http://druhebrno. smerem. cz/Tema/Esslerova%20p%C5%99%C3%A1delna%20Ob%C5%99any]Esslerova přádelna Brno-Obřany[/url] * [url=http://www. jizerky. cz/dr-cs/13869-liebiegova-pradelna-bavlny. html]Liebiegova přádelna Železný Brod[/url] * [url=https://www. tyden. cz/rubriky/byznys/pradelna-bavlny-v-chocni-je-posledni-v-cesku_522712. html]Poslední česká přádelna v Chocni (2019)[/url].

Kategorie:Parní stroj