Raabs an der Thaya
Author
Albert FloresRaabs an der Thaya (česky Rakous či Rakousy nad Dyjí) je malé město se stejnojmenným hradem, na samém severu Rakouska. Leží v Dolním Rakousku v okrese Waidhofen an der Thaya. Skládá se ze 34 katastrálních území. Žije zde obyvatel.
Geografie
Městečko leží v severní části Waldviertelu (Lesní čtvrti) na soutoku dvou zdrojnic Dyje, Moravské Dyje a Rakouské Dyje. Obec zaujímá plochu 134,65 km², z níž 27,6% je zalesněno.
Území obce na severu hraničí s Českem (Jihočeský a Jihomoravský kraj), samotné městečko leží asi 7 km od hranic. Dále sousedí s obcemi Waldkirchen an der Thaya, Karlstein an der Thaya, Groß-Siegharts a Ludweis-Aigen z okresu Waidhofen/Thaya, a Japons a Drosendorf-Zissersdorf z okresu Horn.
Katastrální území
hvězdičkou (*) označena území hraničící s Českem +more_Thaya_06. JPG|náhled|Náměstí_v_Raabs_an_der_Thaya'>330x330pixelů Pravopis místního jména se může poněkud lišit od názvu katastrálního území. Katastrální území Grossau je dnes na místní tabuli označeno "Großau".
Poloha vůči sousedním obcím
Historie
O významu Raabsu (Rakouse) coby pohraničního hradu rakouské marky svědčí už to, že jeho jméno se pro Čechy stalo inspirací pro název celé země.
Z Rakouse pochází první purkrabí v Norimberku, páni a hrabata von Raabs. V červnu roku 1260 královna Markéta Babenberská (1204-1266) předala hrabství Rakous českému šlechtici +more_z_Rožmberka'>Voku z Rožmberka (1220-1262). Jeho synové Jindřich I. z Rožmberka († 1310) a Vítek z Příběnic) († 1277) darovali 12. března 1272 podle listiny sepsané na Rožmberku nad Vltavou patronátní právo Raabského kostela přešlo na klášteru Vyšší Brod. Dne 26. března 1282 předal Jindřich z Rožmberka, podle listiny sepsané ve Vídni, panství Raabs rakouskému vévodovi Albrechtu I. Habsburskému (1255-1308).
V období první světové války byl v Grossau Internační tábor Grossau.
Po první světové válce se majitel hradu dostal do úpadku a roku 1932 byl proto hrad Raabs an der Thaya vydražen. V sedmdesátých letech prošel areál hradu rozsáhlou obnovou.
Význam názvu pro češtinu
Ve středověku bylo hrabství Raabs v češtině označováno jako Rakousy nebo Rakousko (hrad Raabs označuje roku 1100 Kosmova kronika jako castrum Racouz). Tento výraz byl později rozšířen také na území „za Raabs“ a přenesl se na podunajské rakouské vévodství. +more Díky tomu má čeština (a z ní slovenština) vlastní jedinečný termín pro Rakousko, v ostatních jazycích nazývané odvozeninami z domácího Österreich, případně přes lat. Austria.
Vývoj počtu obyvatel
Od poloviny 19. +more století až do 30. let 20. století počet obyvatel obce stagnoval na necelých 6 tisících (ty přesáhl jen roku 1900). Ještě před druhou světovou válkou a zejména pak po ní začal značně klesat, což souviselo s obecným vylidňováním rakouského venkova přilehlého k Československu, který se vznikem neprostupné Železné opony octl zcela na periferii. Pokles se nezastavil ani po otevření hranic v 90. letech, pouze zpomalil. (V rámci Raabsu ještě dlouho nevznikl žádný hraniční přechod a přilehlé české pohraničí je také velmi odlehlou, periferní oblastí negenerující mnoho příležitostí. ) Dnes nemá Raabs ani poloviční populaci oproti předválečnému období.
počet obyvatel | 5908 | 5980 | 5796 | 6039 | 5729 | 5913 | 5845 | 5531 | 5386 | 4576 | 4194 | 3748 | 3295 | 3114 | 2772 | 2644 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
rozdíl | ||||||||||||||||
+1,2 % | ||||||||||||||||
+4,2 % | ||||||||||||||||
+3,2 % | ||||||||||||||||
- | ||||||||||||||||
- | ||||||||||||||||
- | ||||||||||||||||
- |
Politika
Starostou města je Rudolf Mayer, vedoucím kanceláře Herbert Hauer.
Po obecních volbách konaných v roce 2010 bylo 23 křesel v městském zastupitelstvu rozděleno podle získaných mandátů takto: * ÖVP 18 * SPÖ 5
Partnerská města
Jemnice * Reszel * Mimo toho existuje přátelský vztah také s moravským městem Třešť.
Kultura a pamětihodnosti
Stavby
Nad obcí se tyčí zachovalý středověký hrad Raabs an der Thaya (dříve Ratgoz; česky Rakús), z jehož názvu byl odvozen český název pro Rakousko. * V katastrálním území „Eibenstein“ je zřícenina hradu Eibenstein a farní kostel svatého Jiljího (Ägidia). +more * V katastrálním území „Kollmitzdörf“ je rozsáhlá zřícenina hradu Kollmitz, hradby a Klingermausoleum. * V katastrálním území „Weikertschlag an der Thaya“ je v dřívější radnici zřízeno vlastivědné muzeum.
Dolnorakouská zemská výstava 2009
Dne 28. března 2006 dolnorakouský zemský hejtman Dr. +more Erwin Pröll schválil uspořádání „Dolnorakouské zemské výstavy 2009“ společně s městem Horn a poprvé s moravským městem Telčí. Téma výstavy znělo "RAKOUSKO. ČESKO. : rozděleni - odloučeni - spojeni“. Ve farním dvoře Raabs, nazývaném "Lipový dvůr" je zobrazena hranice a život na pomezí a hlavní tržiště. Český název Rakouska je odvozen od názvu města (resp. hradu) a má znamenat „země za Raabsem“, proto byl Raabs ideálním místem pro téma hranic.
Hospodářství a infrastruktura
Nezemědělských pracovišť bylo v roce 2001 121, zemědělských a lesnických pracovišť bylo v roce 1999 328. Počet výdělečně činného obyvatelstva v místě bydliště v roce 2001 bylo 1259, tj. +more 42,26 %.
Raabs leží na státní silnici B30, vedoucí severním Rakouskem podél hranice s Českem. S ní se zde kříží zemské silnice L52 a L55. +more Dříve byl napojen i na železniční síť slepou tratí z Göpfritz/Wild přes Groß-Siegharts, která končila v dnešním průmyslovém areálu na jižním okraji města (Bahnstraße). Trať byla později pro nerentabilitu zrušena a přestavěna na cyklostezku.
Na staré silnici z Raabsu do moravské Jemnice (v Česku II/410) je hraniční přechod Hluboká/Schaditz, určený pro turistický provoz chodců, cyklistů a jezdců na koních. Během omezení přeshraničního pohybu na jaře 2021 byl přechod uzavřen.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Die [url=http://land. heim. +moreat/waldviertel/241198/index. htm]Zřícenina Eibenstein[/url] u Raabsu v Dolních Rakousích * Die [url=http://kollmitz. at]Zřícenina Kollmitz[/url] u Raabsu v Dolních Rakousích.
Raabs an der Thaya Raabs an der Thaya Kategorie:Sídla na Dyji