Rakety rodiny R-7
Author
Albert FloresNosná raketa Sojuz-FG při startu kosmické lodi Sojuz TMA-5 Rakety rodiny R-7 jsou rodinou nosných raket odvozených od mezikontinentální balistické rakety R-7 (běžně nazývané semjorka (sedmička) cestou postupné výrazné modernizace.
Zdařilost a jako výsledek spolehlivost konstrukce, a také na mezikontinentální balistickou raketu vysoká nosnost dovolila využít R-7 jako nosnou raketu. Postupná modernizace motorů i přidání dalších stupňů vedla k růstu hmotnosti vynášeného užitečného zatížení, spolehlivosti a zvýšení spektra řešených úkolů.
Nosné rakety právě této rodiny otevřely lidem kosmickou éru, jimi byly, mimo jiné, vyvedeny na oběžnou dráhu první umělá družice Země Sputnik 1, první družice s živým tvorem na palubě i první pilotovaná kosmická loď Vostok 1. Dodnes jsou všechny ruské pilotované lodě vypouštěny raketami této rodiny.
V souvislosti s tím, že nejpočetnějšími zástupci rodiny jsou varianty raket Sojuz, je tento název někdy používán pro označení celé rodiny raket.
Všeobecné údaje
U rakety R-7 se motory prvního i druhého stupně zažehují současně na startu, taková konfigurace je proto pro odlišení od „čistě“ dvoustupňového schématu často označována za jedenapůlstupňovou. V americkém prostředí jsou takto uspořádané nosiče považovány za jednostupňové s přidanými pomocnými motory, tvořícími nultý stupeň. +more |
---|
Využití
V současnosti jsou využívány následující rakety rodiny:
* Sojuz 2
Uživateli raket jsou Kosmická vojska Ruska a Roskosmos. Kromě toho existuje mezinárodní společnost Starsem (ze star = hvězda a sem - semjorka) zajišťující vypuštění užitečného zatížení nosnými raketami dané rodiny z kosmodromů Bajkonur a Kourou
Přehled nosných raket rodiny R-7
Blok (motor) - uvedeno je označení bloku a příslušný motor, u prvního stupně má každý blok svůj jeden motor.
* Nosnost, není-li uvedeno jinak, je míněna na LEO (kruhovou nízkou dráhu - 200 km), při startu z Bajkonuru. +more
* Počet startů je uveden k 28. prosinci 2011. Celkem k tomuto datu proběhlo 26 (9 neúspěšných) startů rakety R-7, 28 (2 neúspěšné) startů rakety R-7A a 1729 startů nosných raket od R-7 odvozených.
. Název rakety Index GRAU 1. stupeň
bloky
motor 2. stupeň
blok
motor 3. stupeň
blok
motor 4. stupeň
blok
motor Ve službě Startů (neúspěšných) Nosnost
(kg) Výška
(m) Průměr
(m) Hmotnost
(t) Sputnik 8К71PS B, V, G, D
RD-107 A
RD-108 - - 1957 2 (0) 500 29,167 10,3 267 Sputnik-3 8А91 B, V, G, D
RD-107 A
RD-108 - - 1958 2 (1) 1 327 31,000 10,3 269,3 Poljot 11A59 B, V, G, D
RD-107 A
RD-108 - - 1963-1964 2 (0) 1 400 30,0 10,3 277 Luna 8К72, 8K72L B, V, G, D
RD-107 A
RD-108 E
RD-0105 - 1958-1960 26 (8) 4 550 33,5 10,3 279 Vostok 8К72К B, V, G, D
RD-107 A
RD-108 E
RD-0109 - 1960-1964 26 (8) 4 730 38,246 10,3 287 Vostok-2 8А92 B, V, G, D
RD-107 A
RD-108 E
RD-0109 - 1962-1967 45 (5) 4 730 38,246 10,3 287 Vostok-2M 8А92М B, V, G, D
RD-107 A
RD-108 E
RD-0109 - 1964-1991 94 (2) 3 800 38,246 10,3 287 Voschod 11A57 B, V, G, D
RD-107 A
RD-108 I
RD-0108 - 1963-1976 299 (14) 5 900 44,628 10,3 298 Molnija 8К78 B, V, G, D
RD-107MM A
RD-108MM I
RD-0107 L
C1-5400 1960-1965 40 (11) 1 500 (k Měsíci) 43,440 10,3 305 Molnija-M 8К78М B, V, G, D
RD-107MM A
RD-108MM I
RD-0110 L
C1-5400 1964-2010 297 (21) 2 000 na GTO 43,44 10,3 305 Sojuz 11А511 B, V, G, D
RD-107 A
RD-108 I
RD-0110 - 1966-1975 32 (2) 6 450 50,67 10,3 308 Sojuz-L 11А511L B, V, G, D
RD-107 A
RD-108 I
RD-0110 - 1970-1971 3 (0) 5 500 44,0 10,3 305 Sojuz-M 11А511М B, V, G, D
RD-107 A
RD-108 I
RD-0110 - 1971-1976 8 (0) 6 600 50,670 10,3 310 Sojuz-U 11А511U B, V, G, D
RD-117 A
RD-118 I
RD-0110 - 1973-2017 786 (22) 6 950 51,1 10,3 313 Sojuz-U2 11А511U2 B, V, G, D
RD-117 A
RD-118 I
RD-0110 - 1982-1996 70 (0) 7 050 51,1 10,3 313 Sojuz-FG 11А511FG B, V, G, D
RD-107A A
RD-108A I
RD-0110 - 2001-2019 70 (1) 7 130 49,476 10,3 305 Sojuz 2. 1a 14А14 B, V, G, D
RD-107A A
RD-108A I
RD-0110 - od 2004 43 (3) 7 020 49,476 10,3 305 Sojuz 2. 1b 14А14 B, V, G, D
RD-107A A
RD-108A I
RD-0124 - od 2006 50 (3) 8 250 49,476 10,3 311 Sojuz 2. 1v 14A15 A
NK-33-1 I
RD-0124 - - od 2013 6 (1) 2 850 44,0 3,0 158 Sojuz-2-3 B, V, G, D
RD-107A A
NK-33-1 I
RD-0124 - projekt - 10 000
Sputnik
První verze raket rodiny R-7 Nosné rakety Sputnik byly fakticky mezikontinentální balistickou střelou R-7, pouze bojovou hlavici nahradila družice. +more Touto raketou byly vypuštěny první sovětské umělé družice Země.
Luna
Raketa verze Luna se odlišovala od verze Sputnik přidáním třetího stupně - bloku E s motorem RD-0105 o tahu 49 kN. Tato raketa vynesla do vesmíru první tři sondy programu Luna. +more Také je označována jako Vostok L.
Vostok
Odlišovala se od verze Luna modernizovaným motorem třetího stupně (RD-0109 o tahu 55 kN). Právě tato raketa byla použita v programu Vostok, prvním sovětském programu pilotovaných letů.
Voschod
V raketě Voschod byl použit nový třetí stupeň, nazvaný blok I, se znatelně výkonnějším motorem RD-0108 (tah 295 kN). Byla použita pro vynesení kosmických lodí řady Voschod, později pro družice Zenit.
Molnija
Modifikace rakety Vostok, konstruovaná paralelně k verzi Voschod. Odlišovala se přítomností čtvrtého stupně, bloku L, a modernizovanými motory všech ostatních stupňů. +more Byla určena pro vynášení spojových družic řady Molnija na silně eliptické dráhy a pro vypouštění meziplanetárních sond.
Sojuz
Raketa Sojuz-U s lodí Progress-M60 je zvedána do startovní polohy, Bajkonur, 10. +more května 2007 Další modifikace rakety Voschod, s novým motorem třetího stupně - RD-0110. Umožnila vynášení nového typu pilotovaných kosmických lodí - lodí Sojuz.
Sojuz-U
Modernizovaná raketa Sojuz, s lepšími motory prvního a druhého stupně. Raketa byla zkonstruována jako náhrada všech dosavadních verzí raket rodiny R-7 s výjimkou Molniji, proto byla označena Sojuz-U jako unifikovaný .
Raketa byla využívána od roku 1973 do 2017 a je se 786 starty do 22. února 2017 nejmasovější nosnou raketou vůbec.
Sojuz-U2
Varianta rakety Sojuz-U používající v motorech prvního a druhého stupně syntetický kerosin (sintin) místo obvyklého rafinovaného kerosinu T-1. Změna paliva umožnila zvýšit hmotnost nákladu o v průměru 200 kg. +more První start se uskutečnil v prosinci 1982, roku 1996 bylo rozhodnuto o ukončení produkce této verze v souvislosti se zastavením výroby sintinu, jeho vysokou cenou a problémy s motory rakety určené pro vypuštění lodi Sojuz TM-24.
Sojuz-FG
Montáž rakety Sojuz-FG (určené pro Sojuz TMA-5) na Bajkonuru, 11. října 2004
Modernizovaná verze Sojuzu-U se zdokonalenými motory prvního a druhého stupně. Motory byly vybaveny novým systémem vstřikování paliva, což přineslo o 5% vyšší nosnost.
Opětné zvýšení nosnosti řešilo problémy vzniklé vyřazením rakety Sojuz-U2, při použití raket Sojuz-U pro vypuštění lodí Sojuz TM se třemi kosmonauty bylo, vzhledem k její nižší nosnosti, nutno hlídat každý kilogram váhy posádky a vybavení.
Raketa byla používaná od roku 2001 do 2019.
Sojuz 2
Další modernizace Sojuzu-U, paralelní k Sojuzu-FG. Ve verzi Sojuz 2. +more1a jsou motory s tělesem rakety shodné s verzí Sojuz-FG. Hlavním prvkem modernizace je však nový řídící systém. Dosavadní dva analogové systémy řízení (jeden systém pro první dva stupně a druhý pro vyšší stupně) jsou nahrazeny jediným digitálním. Nová raketa tak má výrazně vyšší přesnost a manévrovatelnost za letu, možnost využívat kryty nákladu o větším průměru. Raketa má nižší náročnost na pozemní přípravu startu.
Ve verzi Sojuz 2.1b má raketa i nový motor třetího stupně - RD-0124, který přinesl zvýšení hmotnosti vynášeného nákladu o jednu tunu.
První start Sojuzu 2.1a proběhl 8. listopadu 2004, Sojuzu 2.1b 27. prosince 2006. Do 18. září 2009 se uskutečnilo sedm startů.
Verze upravené pro potřeby startů z guyanského kosmodromu Kourou jsou značeny Sojuz-ST, přesněji Sojuz STA pro raketu odvozenou od Sojuzu 2.1a a Sojuz STB pro potomka Sojuzu 2.1ba.
Sojuz 2.1v
Také označován Sojuz 1. Projektovaná jako lehká nosná raketa vzniklá ze Sojuzu 2. +more1b odebráním čtyř bloků prvního stupně a nahrazením motoru RD-108A centrálního stupně A motory NK-33-1 (pozůstalé po raketě N-1, v budoucnu se počítá s obnovením výroby).
Sojuz 2-3
Projektovaná nosná raketa vzniklá ze Sojuzu 2. 1b náhradou motoru RD-108A centrálního stupně za motor NK-33-1. +more Zvětší se průměr dolní části centrálního bloku, nosnost rakety je předpokládána 10 tun na nízkou dráhu z Bajkonuru, 10,7 tuny z Kourou.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=http://www.astronautix.com/lvs/soyuz.htm]Historie rodiny raket R-7 na Encyclopedia Astronautica[/url] (anglicky)