Ralbice-Róžant

Boží muka z roku 1682 Ralbice-Róžant je obec v zemském okrese Budyšín v německé spolkové zemi Sasko. Má obyvatel. Ralbice-Róžant jsou obec v jádru souvislého lužickosrbského osídlení s převahou hornolužického obyvatelstva.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z poloviny 13. +more století - v listině kláštera Marijina hvězda jsou roku 1264 jmenovány jako Radlevitz. Dost později je také v dokumentech jmenován Ralbický oltář (altaris Radelwitz). Také v 16. století je již doložena v Ralbicích školní výchova, i když v analogii na okolní obce, byla organizována již dříve. V roce 1685 byla postavena solidní dřevěná poschoďová budova školy na které se prvním učitelem stal Měrćin Wawrik, narozený roku 1660 v Čechách. Po něm učil na škole i jeho syn. Následoval rod Brojerů, který v Ralbicích dědil učitelské povolání po několik generací. Škola byla obcí prodána jako exponát na první Saskou národopisnou výstavu v roce 1896 do Drážďan, kdy tam byla také s velkým úspěchem vystavena. Do současnosti se zachoval jen její model v Budyšinském muzeu. V roce 1754 pak byla ustavena farnost sv Kateřiny. Její farní kostel byl bohužel zničen při přechodu fronty 24. dubna 1945 a dnes v obci stojí jen jeho zjednodušená kopie.

Geografie

Skupina sjednocených vsí leží severozápadně od Budyšína a východně od okresního města Kamence, 70 km severovýchodně od Drážďan. Přístupné jsou po dálnici A4 od Drážďan a poté po silnici první třídy B 96 do Königswarty. +more Obec leží v rovinaté nížině se zachovanou, pro Lužici příznačnou krajinou. Středem území protéká říčka Klášterní voda a obec je obklopena souvislými lesy i zachovalým "Laským" lužním lesem. Oblast se odedávna souhrnně nazývá Delany. Nejvyšším bodem je Ziegelberg/ 165 m. n. /m. průměrná výška rovinatého terénu se pohybuje okolo 140 m. Podloží tvoří hlavně písek a písčitá půda s rašeliništi, v okolních lužních lesích místy zachovanými. Obec nemá přímé železniční napojení. Nejbližší železniční stanice je vzdálena cca 2,5 km u Königswarty.

Správní členění

Dvojjazyčné silniční ukazatele a uliční tabule Obec Ralbice-Róžant se dělí na 10 místních částí. +more * Ralbice, německy Ralbitz, 340 obyvatel * Róžant, německy Rosenthal, 250 obyvatel * Bušenka, německy Neu-Schmerlitz, 1 obyvatelka * Hranća, německy Gränze, 52 obyvatel * Konjecy, německy Cunnewitz 252 obyvatel * Łazk, německy Laske, 80 obyvatel * Nowoslicy, německy Naußlitz, 116 obyvatel * Sernjany, německy Zerna, 186 obyvatel * Smjerdźaca, německy Schmerlitz, 166 obyvatel * Šunow, německy Schönau, 282 obyvatel.

Obyvatelstvo

Převážná většina obyvatel v obci jsou Lužičtí Srbové - v některých částech až 90%. Běžnou a převládající řečí každodenního užití je hornolužická varianta lužické srbštiny. +more Věřící jsou římskokatolického vyznání, velmi zbožní a tradičně založení. V hornolužické srbštině jsou všechny katolické bohoslužby v Ralbicích, a převážná většina ve filiálním poutním kostele Panny Marie v Róžantu. Je to nejzachovalejší souvislé osídlení v celé (Horní i Dolní Lužici) a tomu odpovídá že i část jednání veřejných institucí se zcela přirozeně odvíjí v hornolužické srbštině. V místních podmínkách je to dokladem že i jazyk s jen poměrně malým množstvím mluvčích může být soběstačný, pro většinu normálních životních situací a jsou v něm možná všechna vyjádření v neochuzené podobě. Lužická srbština je plně spisovný jazyk umožňující vyšší i vysoké vzdělání. Je příbuzný češtině, pro necvičeného mluvčí češtiny ovšem není bez přípravy a přímo srozumitelný. Některé obraty fráze a část slovních zásoby jsou s češtinou shodné, gramatika a zbývající slovní zásoba i pravopis jsou originální a odlišné. Diakritiku má lužická srbština podobnou češtině asi ve stejné míře jako slovenština, ale při jiném uspořádání, závisle na výslovnosti.

Vzdělávání

V Ralbicích je srbská mateřská skolka Dr. Jurije Mlynka, základní (obecná) srbská škola a střední srbská škola typu A, kde je větší část předmětů, včetně předmětů odborných vyučována v hornolužické srbštině a zbývající část v němčině. +more Škola je zařazena do programu UNESCO - projektna šula. Konkrétní situace vytvořila z místního obyvatelstva jednu z jazykově nejvzdělanějších enkláv současné Evropy. Všichni obyvatelé jsou dokonale bilingvní, přičemž velmi důležitá část z nich ovládá ještě 2-3 další jazyky, většinou angličtinu, češtinu, ruštinu, polštinu nebo i francouzštinu. Je zde přítomno solidární povědomí též o dalších menšinových jazycích Evropy jako jsou fríština, rétorománština (Rumatsch), bretonština nebo welština (Cymraeg, hornolužicky Cymru). Tradice školní výchovy sahá v areálu až hluboko do 13. století.

Zajímavosti

V Ralbicích je ojedinělý hřbitov sestávající ze dvou střídavě užívaných částí (částí je dnes již více), z nichž v každé se pohřbívá vždy jen 25 let. Pravidla stanoví, že všechny kříže všech hrobů jsou zcela stejné a hroby jsou stejně upravené, bez kamenných prvků. +more Bílé kříže jsou vyrovnány přesných řadách zákrytech jak je to známo z vojenských hřbitovů. Smysl těchto pravidel je symbolismus, že mrtví předstupují před Boha jako sobě si rovni. Je to spíše evangelická nebo protestantská idea pozoruhodně zdomácnělá ve výlučně v katolickém kraji.

Pamětihodnosti

Friedhof in Ralbitz

* Poutní kostel Panny Marie v Róžantu * Hřbitov v Ralbicích * Kostel sv. +more Kateřiny v Ralbicích (obnoven po vypálení) * Hrázděné lidové stavby v Sernjanech a Łasku * Boží muka z roku 1682.

Politika

Obecní rada (zastupitelstvo) v Ralbicích-Róžantu je aktuálně složeno ze 12 členů, všichni jsou muži: Obecní volby v roce 2009 přinesly toto rozdělení:

Osobnosti

Jurij Łusčanski (1839-1905), biskup a jazykový reformátor; zčásti byl činný též v Ralbicích * Jakub Skala (1851-1925), římskokatolický děkan; 1876-1881 byl kaplanem v Ralbicích * Dawid Statnik (*1983), lužickosrbský politik a předseda Domowiny

Odkazy

Reference

Literatura

Karl-Markus Gauss: Vymírající Evropané. Praha Vitalis 2003 s. +more 119-151 * František Vydra: Tonoucí ostrovy. Brno, Sursum 1999 s. 51 * Claudia Winarjowa: Kamuški stawiznow Ralbičanskeje šule přístupné online * Xaverius Jacobus Ticinus: Epitome Historiae Rosenthalensis, sive Compendiaria Narratio de Origine, ac Cultu pervetustae BV Mariae Statuae, in Pago Rosenthal Lusatiae superioris. Praha 1692 (česky: Nejstarší popis poutí k Róžanskému milostnému obrazu) * Ludek Březina, Jana Konvičná, Jan Ždichynec (Ed. ): Vir clarus verbô, et calamô. Jacobus Xaverus Ticinus, pozapomenutá postava barokní historiografie, in: Ve znamení zemí Koruny české". Sborník k šedesátým narozeninám profesorky Lenky Bobkové (Praha 2006), S. 599-622 (zu deutsch: ". die halbvergessene Gestalt der barocken Historiographie", in: Im Zeichen der Länder der Böhmischen Krone. Jubilejní spis 60. narozeninám profesorky Lenky Bobkové…).

Externí odkazy

[url=http://www. ralbitz-rosenthal. +morede/index. php]Ralbice-Róžant oficiální webové stránky obce - hornosrbsky[/url] * [url=http://www. wosada-ralbicy. de/]Farnost Ralbice[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20110830181339/http://www. schule-ralbitz. de/nasa%20sula%20wjeski. htm]Srbská střední škola Ralbice[/url] * [url=http://www. sorbischer-schulverein. de/hs/]Lužickosrbská školská jednota[/url] * [url=http://www. djk-sokol-ralbitz-horka. de/]Sokol Ralbice-Hórka[/url] * [url=http://www. ceskatelevize. cz/ivysilani/10345246171-velikonoce-v-luzici-a-pod-luzickymi-horami/21054215094/titulky/]Velikonoce v Lužici ČT 2 24. 4. 2011[/url] * [url=http://www. ceskatelevize. cz/ivysilani/1185966822-na-ceste/211562260120026-na-ceste-po-horni-luzici/titulky/]Zastavení po horní Lužici ČT 2 10. 10. 2011[/url] * [url=http://www. ralbitz-rosenthal. de/downloads/sorbisch. pdf]Obecní vyhláška k ochraně hornolužické srbštiny - německy[/url] * [url=http://hov. isgv. de/Ralbitz-Rosenthal]Digitales Historisches Ortsverzeichnis von Sachsen[/url].

Kategorie:Obce v zemském okrese Budyšín Kategorie:Obce v Horní Lužici Kategorie:Obce v Euroregionu Nisa Kategorie:Lužickosrbská oblast osídlení