Rastislav Káčer

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Rastislav Káčer je slovenský diplomat a bývalý veľvyslanec Slovenskej republiky v Českej republike. Narodil sa 26. apríla 1951 v Martine. V roku 1979 absolvoval studijný pobyt na Inštitúte orientalistiky v Moskve. Po ukončení štúdia pracoval ako asistent na Stredoeurópskom inštitúte pre vzdelávanie novinárov (CESI) Londýn a ako externý spolupracovník archívu pri OSN vo Viedni. V januári 1990 sa stal riaditeľom Úradu NR SR namiesto Júliusa Nemeca. V roku 1993 sa stal veľvyslancom Slovenskej republiky v Maďarskej republike. Od roku 1999 do roku 2004 pôsobil ako veľvyslanec Slovenskej republiky vo Francúzskej republike. V rokoch 2004 až 2008 bola jeho misia veľvyslancom Slovenskej republiky v Českej republike. Po skončení diplomatickej práce bol od roku 2008 členom predstavenstva viacerých spoločností (Mondi Business Paper SCP, International Clinical Research Management, Manex a.s., Schaeffler Skalica a.s. a Alcatel Lucent Slovakia). Okrem toho pôsobil na Univerzite Konštantína Filozofa v Nitre a bol členom Prezídia Slovenskej akadémie vied.

Rastislav Káčer (* 9. července 1965, Nová Baňa) je slovenský diplomat, od 20. října 2020 velvyslanec Slovenské republiky (SR) v Česku a od září 2022 do května 2023 ministr zahraničních věcí a evropských záležitostí SR jako nestraník ve vládě Eduarda Hegera. Dříve působil také jako velvyslanec SR ve Spojených státech (2003-2008) a v Maďarsku (2013-2018) a dlouhodobě se podílel na úsilí o vstup SR do Severoatlantické aliance (NATO).

Studium a chemická kariéra

Po vystudování základní školy v Žarnovici a Nitře (1971-1979) a Gymnázia Eugena Gudernu v Nitře (1979-1983; dnes Gymnázium, Golianova 68, Nitra) pracoval jako dělník v podniku Autobrzdy Jablonec n. Nisou, n. +more p. , závod Vráble (1983-1984). Původně plánoval studium medicíny, protože i jeho otec byl lékařem, ale na lékařskou fakultu se podle vlastních slov nedostal z ideologických důvodů. V letech 1984-1989 absolvoval studium organické chemie na Chemicko-technologické fakultě Slovenské vysoké školy technické (1984-1989; dnešní Fakulta chemické a potravinářské technologie Slovenské technické univerzity v Bratislavě) a následně pracoval jako vědecký pracovník v biochemickém výzkumu ve Výzkumném ústavu živočišné výroby Nitra (1989-1991).

Diplomatická služba a soukromý sektor

Po Sametové revoluci ho zaujala možnost studia mezinárodních vztahů, proto v letech 1991-1995 studoval na Ústavu mezinárodních vztahů Právnické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě. Od roku 1992 téměř nepřetržitě působí na Ministerstvu zahraničních věcí SR - v roce 1994 se stal vedoucím oddělení analýz oboru analýz a plánování, v letech 1994-1998 byl prvním tajemníkem Mise SR při NATO v Bruselu, v roce 1998 nastoupil do funkce ředitele odboru analýz a plánování a v letech 1999-2001 byl generálním ředitelem sekce mezinárodních organizací a bezpečnostní politiky. +more Vedle zaměstnání na resortu zahraničí od 1. února 2001 do roku 2003 vykonával funkci státního tajemníka Ministerstva obrany SR, kde se podílel na jednáních o vstupu Slovenska do NATO.

V letech 2003-2008 byl mimořádným a zplnomocněným velvyslancem SR ve +more'>Washingtonu. V letech 2008-2012 působil v soukromé konzultační společnosti FIPRA Slovakia, s. r. o. Kromě toho v tomto období zastával funkci prezidenta a předsedy správní rady Slovenské atlantické komise (2008) a post viceprezidenta mezinárodní nevládní Asociace Atlantické smlouvy v Bruselu (2007-2011). Spoluzaložil a předsedal (později už jen jako čestný předseda) občanskému sdružení GLOBSEC (2008-2020).

V letech 2013-2018 opětovně působil ve slovenské zahraniční službě jako mimořádný a zplnomocněný velvyslanec SR v Budapešti. Následně se znovu začal angažovat v soukromém sektoru, když +more_srpen'>25. srpna 2018 založil společnost RK Strategies s. r. o (jednatelem byl do 3. listopadu 2020) a jediným společníkem (do 28. června 2022).

20. +more října 2020 jej prezidentka SR Zuzana Čaputová jmenovala mimořádným a zplnomocněným velvyslancem SR v Praze, přičemž následující den v Praze předal pověřovací listiny. Podle Denníku N o jeho jmenování rozhodla vláda SR v utajovaném režimu začátkem července 2020.

Ministerská činnost

Vládní krize způsobená přetrvávajícími neshodami mezi předsedou hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO), ministrem financí Igorem Matovičem a předsedou strany Svoboda a Solidarita (SaS), ministrem hospodářství Richardem Sulíkem skončila odchodem SaS z vlády. Dne +more_září'>13. září 2022 prezidentka SR Zuzana Čaputová přijala demisi odcházejících ministrů, nominantů SaS, a zároveň do funkce jmenovala nové ministry navržené předsedou vlády Eduardem Hegerem (OLaNO), mimo jiné i Rastislava Káčera ministrem zahraničních věcí a evropských záležitostí SR.

S nabídkou stát se ministrem zahraničí v menšinové vládě ho jménem premiéra oslovil ministr obrany Jaroslav Naď zhruba v polovině srpna 2022, což Kačer hned přijal. Podle vlastních slov tak učinil kvůli zajištění kontinuity zahraniční politiky v otázce podpory Ukrajiny, udržení jednoty Evropské unie a řešení energetické krize. +more Informaci o tom, že Kačer dostal nabídku nahradit odcházejícího ministra zahraničí Ivana Korčoka medializoval Denník N již 6. září 2022.

Politické postoje

Podstatnou část své kariéry věnoval úsilí o vstup Slovenska do NATO, proto je přirozené, že euroatlantickou integraci Slovenska pokládá za klíčovou pro normální vývoj státu. Zároveň opakovaně a otevřeně kritizoval politiku maďarského premiéra Viktora Orbána a ruského prezidenta Vladimira Putina. +more Odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu (2022), kladně zhodnotil darování slovenských protiletadlových a protiraketových systémů S-300 Ukrajině a ostře zkritizoval bývalého předsedu vlády, předsedu opoziční strany SMER - sociálna demokracia Roberta Fica za šíření prokremelských názorů. Považuje za nutné udržet mezinárodní sankce vůči Rusku dokud Rusko neopustí území Ukrajiny včetně Krymu.

Z hlediska vlastního politického přesvědčení se pokládá za liberálního konzervativce (tj. konzervativce „typu klasických evropských lidovců z EPP

Evropské lidové strany

, tedy západoevropského konzervativního typu“ ), přirovnávajíc se k mainstreamovému křídlu Křesťanskodemokratické unie Německa.

V otázce lidských práv pokládá za potřebné garantování stejných občanských práv a služeb státu pro LGBT osoby na Slovensku, přičemž do širšího mediálního povědomí se dostal když dal v roce 2016 na zábradlí balkonu velvyslanectví v Budapešti vyvěsit duhovou vlajku jako „gesto akceptace jinakosti“. Při problematice zákonné úpravy interrupcí zastává status quo.

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top