Cesko.wiki Autonomní republika Krym
Author
Albert FloresAutonomní republika Krym (AR Krym) je de iure autonomní republika na Krymském poloostrově, součást Ukrajiny. Hlavním městem je Simferopol. Od března 2014 již Ukrajina toto území fakticky neovládá a za svou součást jej coby Republiku Krym považuje Ruská federace, která od té doby území republiky ovládá.
AR Krym vznikla v říjnu 1921 jako Krymská autonomní sovětská socialistická republika, po postupném odsunu krymských Němců, Tatarů, Řeků, Arménů a Bulharů byla však její autonomie roku 1945 zrušena a Krym se stal oblastí. +more_únor'>19. února 1954 byl z iniciativy N. S. Chruščova Krym vyňat z Ruské SFSR a přičleněn k Ukrajinské SSR při příležitostí třístého výročí Perejaslavské rady - příklonu Ukrajiny k Ruské říši. Důvodem byly „blízké ekonomické a kulturní vztahy Krymské oblasti s Ukrajinskou SSR“.
Autonomie AR Krym byla obnovena v rámci Ukrajinské SSR až na základě referenda z 12. +more února 1991. Na Krymu obydleném převážně Rusy existovaly při rozpadu SSSR silné tendence ke znovupřipojení k Rusku a autonomie byla kompromisem, který dovolil Krym udržet jako součást Ukrajiny. Součástí republiky není město Sevastopol (včetně okolí zahrnující několik dalších sídel), které má zvláštní status a před Krymskou krizí podléhalo přímo ukrajinské vládě, nyní ruské.
Série protestů Euromajdan vedla k opětovným sporům mezi Ukrajinou a Ruskem. Na konci února 2014 krymská krize eskalovala poté, co speciální síly ruské armády a Krymská domobrana obsadily klíčová místa Krymské republiky. +more Dne 17. března 2014 vyhlásila po referendu Krym včetně Sevastopolu nezávislost jako Republika Krym, kterou obratem uznalo Rusko. Den poté byl přijat jako dva federální subjekty v rámci Krymského federálního okruhu - Republika Krym a Federální město Sevastopol. Území Republiky Krym jako ruského subjektu je tedy totožné s územím Autonomní republiky Krym. Ukrajina a většina dalších zemí toto dění neuznává, považuje ho za nelegitimní a nelegální a tedy Krym stále za integrální součást Ukrajiny, jejíž celistvost zaručují platné mezinárodní úmluvy a ukrajinská ústava.
Geografie
Autonomní republika Krym zaujímá téměř celý Krymský poloostrov s výjimkou obvodu města Sevastopol, tedy 26 081 km² z celkových 26 860 km² rozlohy poloostrova. Rozkládá se mezi 44°23’ a 46°15’ severní šířky a 32°29’ a 36°39’ východní délky.
Republika sousedí po souši pouze s Chersonskou oblastí Ukrajiny, s níž je spojena úzkou Perekopskou šíjí. Po moři dále sousedí se Záporožskou oblastí a přes Kerčský průliv s Krasnodarským krajem Ruské federace.
Dějiny Autonomní republiky Krym
Státy, které uznaly výsledky Krymského referenda Pro dějiny celého Krymu viz článek 'Krym'.
Předchůdkyní Autonomní republiky Krym byla Krymská autonomní SSR, která existovala v letech 1921-1945, avšak po stalinské deportaci Krymských Tatarů byla zrušena a přeměněna v řadovou oblast.
Krymští Tataři se začali vracet roku 1989, v době perestrojky. Několik měsíců před rozpadem SSSR, 12. +more února 1991, byla na základě celokrymského referenda utvořena Autonomní republika Krym, tehdy ještě v rámci Ukrajinské SSR. Po dalším referendu, podpořivším nezávislost Ukrajiny, se Krym stal její součástí.
Krymská vláda podporovaná rusky mluvící většinou obyvatelstva usilovala v 90. letech o větší nezávislost na Ukrajině, ekonomickou samosprávu či o zavedení moskevského času. +more Ukrajina tyto snahy od začátku označuje za separatistické. 5. května 1992 krymská vláda vyhlásila nezávislou republiku a o den později vlastní ústavu. Následně došlo ke konfliktu s místním parlamentem, který ovšem samostatnost také podporoval.
Do sporu zasáhla roku 1995 ukrajinská vláda zrušením krymské ústavy a prezidentského úřadu a zavedením přímé správy ukrajinského prezidenta, která byla zrušena až po zklidnění situace koncem roku 1995. Následující rok vstoupila v platnost nová ústava definující Krym jako součást Ukrajiny. +more Aktualizována byla po dvou letech, kdy byl ustanoven také současný název - Autonomní republika Krym. Od roku 2000 má autonomní republika také vlastní hymnu.
Na počátku 21. století byla již vnitřní situace klidnější, přesto Krym zůstával místem pnutí mezi Ruskem a Ukrajinou. +more Série občanských protestů Euromajdan, jež vedla k pádu Viktora Janukovyče a převzetí moci na Ukrajině opozicí, vyústila na konci února 2014 v anexi Krymu Ruskem. 11. března schválil krymský zákonodárný sbor zákon o referendu o nezávislosti celého Krymského poloostrova, včetně Sevastopolu, na Ukrajině. Toto referendum proběhlo 16. března s výsledkem připojení k Rusku. 17. března 2014 vyhlásil po referendu Krym včetně Sevastopolu nezávislost jako Republika Krym, kterou obratem uznalo Rusko. Den poté byl přijat jako dva federální subjekty - Republika Krym a Federální město Sevastopol. Území Republiky Krym jako ruského subjektu je tedy totožné s územím Autonomní republiky Krym. V reakci na to byla přijata rezoluce Valného shromáždění OSN vyhlašující toto referendum za ilegální a potvrzující Krym jako integrální součást Ukrajiny, jejíž celistvost zaručují platné mezinárodní úmluvy.
Administrativní členění
[[Soubor:Crimea-regions alternative. PNG|vlevo|náhled|upright=3. +more5|
]]. %" v %"|
rajóny
1. Bachčisarajský
2. Bělogorský
3. Džankojský
4. Kirovský
5. Krasnogvardějský
6. Krasnoperekopský
7. Leninský v %"|
8. Nižněgorský
9. Pervomajský
10. Rozdolenský
11. Sacký
12. Simferopolský
13. Sovětský
14. Černomorský v %"|
městské rady
15. Alušta
16. Armjansk
17. Džankoj
18. Jevpatorija
19. Kerč
20. Krasnoperekopsk
21. Saki v|
22. Simferopol
23. Sudak
24. Feodosija
25. Jalta
Obyvatelstvo
Zátoka u města Sudak. Jevpatorija, pravoslavný chrám.
V Krymské republice žije přibližně 2 000 000 obyvatel, z nich je okolo 58 % ruské národnosti, 24 % ukrajinské a 13 % krymskotatarské, převážně užívaným jazykem je ruština. V souvislosti s návratem Krymských Tatarů do svých domovů na Krymu není zatím vyřešena otázka jejich národnostní integrace. +more Mezi méně početné menšiny patří například Řekové.
Města nad 10 000 obyvatel
Následující tabulka podává přehled větších měst na Krymu. Města se statutem republikového významu jsou vyznačena tučně; stejně tak Sevastopol, který administrativně není součástí Krymské republiky. +more Na rozdíl od ostatních ukrajinských oblastí je u jmen měst přednostně uveden ruský název, neboť užívání ruštiny - druhého oficiálního jazyka Autonomní republiky Krym - zde výrazně převažuje.
| Město | Ukrajinský název | Ruský název | Krymskotatarský název | Počet obyvatel 1. I. +more 2006 |
|---|---|---|---|---|
| Simferopol | Сiмферополь | Симферополь | Aqmescit | 340 644 |
| Sevastopol | Севастополь | Севастополь | Aqyar | 340 295 |
| Kerč | Керч | Керчь | Kerç | 151 327 |
| Jevpatorija | Євпаторiя | Евпатория | Kezlev | 106 456 |
| Jalta | Ялта | Ялта | Yalta | 79 796 |
| Feodosija | Феодосiя | Феодосия | Kefe | 71 725 |
| Džankoj | Джанкой | Джанкой | Canköy | 39 664 |
| Krasnoperekopsk | Красноперекопськ | Красноперекопск | Krasnoperekopsk | 30 677 |
| Alušta | Алушта | Алушта | Aluşta | 29 913 |
| Bachčisaraj | Бахчисарай | Бахчисарай | Bağçasaray | 26 395 |
| Saki | Саки | Саки | Saq | 26 389 |
| Armjansk | Армянськ | Армянск | Ermeni Bazar | 22 893 |
| Bilohirsk | Бiлогiрськ | Белогорск | Qarasuvbazar | 18 399 |
| Sudak | Судак | Судак | Sudaq | 14 772 |
| Primorskij | Приморський | Приморский | Hafuz | 14 338 |
| Gvardějskoje | Гвардiйське | Гвардейское | Sarabuz | 12 621 |
| Ščolkine | Щолкiне | Щёлкино | Şçolkino | 11 419 |
| Inkerman | Інкерман | Инкерман | İnkerman | 11 263 |
| Okťabrskoje | Октябрське | Октябрьское | Büyük Onlar | 11 100 |
| Gaspra | Гаспра | Гаспра | Gaspra | 11 063 |
| Čornomorskoje | Чорноморське | Черноморское | Aqmeçet | 10 976 |
| Gresovskij | Гресiвський | Грэсовский | Gresovskiy | 10 713 |
| Krasnogvardějskoje | Красногвардiйське | Красногвардейское | Qurman | 10 661 |
| Staryj Krym | Старий Крим | Старый Крым | Eski Qırım | 10 101 |
Národnostní složení
| Rajón / město | Počet obyvatel | Rusové | Ukrajinci | Krymští Tataři | Ostatní |
|---|---|---|---|---|---|
| Bachčisarajský | 91 436 | 54,3% | 19,6% | 21,3% | 4,8% |
| Bělogorský | 64 359 | 49,2% | 16,2% | 29,2% | 5,4% |
| Džankojský | 74 157 | 38,9% | 33,8% | 21,6% | 5,7% |
| Kirovský | 53 951 | 50,5% | 17,6% | 25,5% | 6,4% |
| Krasnogvardějský | 91 336 | 48,7% | 27,3% | 16,7% | 7,3% |
| Krasnoperekopský | 29 589 | 33,2% | 43,4% | 17,2% | 6,2% |
| Leninský | 62 997 | 54,8% | 22,9% | 15,5% | 6,8% |
| Nižněgorský | 50 592 | 50,4% | 28,8% | 16,0% | 4,8% |
| Pervomajský | 35 564 | 37,9% | 35,1% | 21,5% | 5,5% |
| Rozdolenský | 34 323 | 41,1% | 40,1% | 13,3% | 5,5% |
| Sacký | 78 138 | 45,2% | 31,5% | 17,5% | 5,8% |
| Simferopolský | 159 034 | 49,4% | 23,5% | 22,2% | 4,9% |
| Sovětský | 34 349 | 48,5% | 22,1% | 22,2% | 7,2% |
| Nižněgorský | 50 592 | 50,4% | 28,8% | 16,0% | 4,8% |
| Černomorský | 32 188 | 52,8% | 29,3% | 12,7% | 5,2% |
| Alušta | 28 418 | 71,6% | 23,2% | 3,4% | 1,8% |
| Armjansk | 22 337 | 55,7% | 36,2% | 3,5% | 4,6% |
| Džankoj | 36 086 | 59,8% | 25,9% | 8,1% | 6,2% |
| Jevpatorija | 106 877 | 64,9% | 23,3% | 6,9% | 4,9% |
| Kerč | 145 319 | 78,7% | 15,4% | 1,0% | 4,9% |
| Krasnoperekopsk | 29 830 | 51,0% | 40,9% | 3,0% | 5,1% |
| Saki | 23 707 | 65,1% | 24,3% | 5,8% | 4,8% |
| Simferopol | 337 285 | 66,7% | 21,3% | 7,0% | 5,0% |
| Sudak | 15 300 | 64,3% | 19,4% | 9,8% | 6,5% |
| Feodosija | 70 043 | 72,2% | 18,8% | 4,6% | 4,4% |
| Jalta | 78 115 | 65,5% | 27,6% | 1,3% | 5,6% |
| Sevastopol | 343 156 | 71,6% | 22,4% | 0,5% | 5,5% |
Údaje o národnostním složení jsou uvedeny na základě ukrajinského sčítání lidu v roce 2001.
Památky a letoviska
Pohled na město Alušta. +more Díky své exotičnosti, příjemnému podnebí, panenské přírodě a množství kulturních památek mnoha epoch byl zejména jižní Krym už od 60. let 19. století hojně vyhledáván vyššími ruskými společenskými vrstvami, včetně carské rodiny. Za sovětské éry byl Krym vyhlášenou rekreační oblastí pro nejvyšší stranické a státní funkcionáře, stejně jako pro dělnické a pionýrské organizace. Mezi nejznámější turistická centra na pobřeží patřila a patří Jevpatorija, Jalta, Alupka, Alušta, Artěk, Gurzuf, Sudak a nejvýchodněji ležící Feodosija.
Obecně v jižním prostoru je umístěna převážná část krymských přírodních a kulturně-historických památek, jako např. archeologická naleziště z období antiky, byzantské pevnosti, jeskynní kláštery a města, tatarské vesnice, mešity a paláce (v Bachčisaraji Chánův palác s Fontánou slz, opěvovanou Puškinem).
Hospodářství a doprava
Reference
Externí odkazy
[url=http://www. rada. +morecrimea. ua/ua/index. html]Oficiální stránky krymské vlády[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20140222024923/http://crimea-portal. gov. ua/]www. crimea-portal. gov. ua Informační portál AR Krym[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20091018201907/http://geocities. com/ai320/crimea. htm]www. geocities. com/ai320/crimea. htm Souhrnné informace[/url].
Kategorie:Administrativní dělení Ukrajiny Kategorie:Krym Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1991 Kategorie:Státy a území zaniklé roku 2014 Kategorie:Sporná území Kategorie:Vojensky okupovaná území Kategorie:Autonomní republiky