Račetice

Název

Název vesnice je odvozen ze tvaru osobního jména Rak ve významu ves lidí Račatových. Poprvé se objevuje v latinském zápisu v roce 1209. +more V průběhu dějin se v pramenech vyskytuje v různých podobách: Raczdedicz (1391), w Raczeniczych (1543), w Raczediczych (1518), Racziedicze (1545), Rotzedytz (1583), Racžicze (1654) nebo Ratschitz (1787).

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1209, kdy ji její tehdejší majitel, kterým byl klášter v Plasích, vyměnil s pražským biskupem Danielem II. +more za jiný majetek. Později se vesnice stala součástí hasištejnského panství a při jeho dělení v roce 1490 připadla Mikuláši III. Hasištejnskému z Lobkovic. Po jeho smrti došlo v roce 1518 k dalšímu dělení majetku. Část Račetic získal Zikmund Hasištejnský z Lobkovic, který ji hned následujícího roku prodal spolu s pětipeským panstvím Oplovi z Fictumu. Opl však utekl ze země, protože mu zde hrozil trest za padělání peněz. Jeho majetek byl v roce 1530 zabaven, brzy poté zastaven a roku 1547 prodán Albrechtu Šlikovi.

Od roku 1630 patřilo pětipeské panství i s Račeticemi Kryštofu Šimonu Thunovi. Podle berní ruly ve vsi žilo šest sedláků, kteří obdělávali 251 strychů polí z celkových 329 strychů. +more Veškerá půda se obdělávala a nebyly na ní žádné lesy. Kromě drobných zvířat rula uvádí celkem třicet krav, patnáct dobytčat, třináct ovcí, šestnáct koz a 55 prasat. Do roku 1757 se více než zdvojnásobil počet domů a pracovali zde krejčí, řezník a truhlář. Děti chodily do libědické školy. Nebyl zde žádný kostel, a proto lidé chodili na mše do Libědic, ale v roce 1770 na návsi postavili rokokovou kapli svatého Vojtěcha.

Náves s kostelem svatého Vojtěcha

Po zrušení poddanství zůstaly Račetice místní části Libědic a osamostatnily se až v roce 1874. V květnu 1901 zřídil vikář Spanuth račetický evangelický stacionář a v září stejného roku vznikl německý evangelický spolek, který nechal v roce 1903 postavit evangelickou kapli. +more Náklady ve výši dvanáct tisíc korun uhradil z veřejné sbírky.

Během pozemkové reformy v roce 1926 přišlo do Račetic 17 rodin z okolí Žamberka a Ledče nad Sázavou. Každé rodině bylo přiděleno 16-18 ha půdy získané rozdělením pozemků místního velkostatku. +more Hned v následujícím roce otevřeli českou školu a knihovnu. Po zabrání Sudet Německem v roce 1938 však většina Čechů odešla do vnitrozemí. Během druhé světové války byl v domě čp. 42 zřízen zajatecký tábor pro patnáct mužů, kteří přes den pracovali na polích. Po skončení války se Češi vrátili a uvolněné domy dostávali noví přistěhovalci.

V padesátých letech 20. století bylo založeno jednotné zemědělské družstvo, které patřilo mezi nejlepší v celém okrese a jako ukázkový příklad hospodaření bylo navštěvováno zahraničními delegacemi. +more Postupně se spojilo s družstvy v Libědicích, Pětipsech, Lestkově a Čejkovicích. Od roku 1976 pod názvem JZD Nástup se sídlem v Račeticích hospodařilo na 3 043 ha (z toho na 2 864 ha orné půdy a 16 ha chmelnic). Družstvo se zaměřovalo na chov skotu a pěstování obilí a cibule, jejíž velká část se vyvážela do NSR. Vzhledem k poloze ve srážkovém stínu Krušných hor byla v okolí Račetic vybudována rozsáhlá závlahová síť napájená ze Sedleckého rybníka s přečerpávací stanicí v bývalé pískovně nad vesnicí. V roce 1984 byl zprovozněn vodovod, který přivádí vodu z okolí Konic, protože voda v místních studnách nevyhovovala hygienickým požadavkům.

Přírodní poměry

Račetický dub s evangelickou kaplí

Račetice stojí asi osmnáct kilometrů jihozápadně od Chomutova a deset kilometrů jihovýchodně od Kadaně v katastrálním území Račetice s rozlohou 3,86 km². Jeho geologické podloží tvoří eocénní, oligocénní a miocénní písky, jíly, křemence a podřadně uhelné sloje, které jsou překryté čtvrtohorními sedimentárními horninami. +more Z geomorfologického hlediska je území součástí celku Mostecká pánev, podcelku Žatecká pánev a okrsku Pětipeská kotlina. Reliéf je plochý a nejvyšším bodem území je bezejmenná kóta s nadmořskou výškou 303,5 metru (305 metrů) asi jeden kilometr jihovýchodně od vesnice. V půdním pokryvu převažuje půdní typ černozem modální vyvinutá na spraších, ale v jizápadní části území se objevuje také smonice modální na slínech.

Katastrálním územím neprotéká žádný vodní tok, ale celá oblast je mírně ukloněná k severu do údolí říčky Liboc, a patří tedy k povodí Ohře. Jedinou vodní plochou je umělá vodní nádrž na návrší jihovýchodně od vesnice.

V rámci Quittovy klasifikace podnebí Račetice stojí v teplé oblasti T2, pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 18-19 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 550-700 milimetrů, počet letních dnů je 50-60, počet mrazových dnů se pohybuje mezi 100-110 a sněhová pokrývka zde leží průměrně 40-50 dnů v roce.

U evangelické kaple roste památný strom Račetický dub. Je to dub letní s výškou dvacet metrů a obvodem kmene 300 centimetrů.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 280 obyvatel (z toho 136 mužů), z nichž bylo 53 Čechoslováků, 222 Němců a pět cizinců. Kromě 45 evangelíků patřili ostatní k římskokatolické církvi. +more Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 322 obyvatel: 119 Čechoslováků, 202 Němců a jednoho příslušníka jiné národnosti. Náboženská struktura byla pestřejší. Stále převládala římskokatolická většina, ale kromě 35 evangelíků zde žilo 27 členů církve československé, dva členové jiných církví a jeden člověk bez vyznání.

Obecní správa

Až do reformy územní správy v roce 1960 se Račetice nacházely v okrese Kadaň a po jeho zrušení se staly součástí okresu Chomutov. Při sčítání lidu v roce 1869 byly osadou obce Libědice, ale v letech 1880-1950 byly samostatnou obcí. +more Při sčítání v letech 1961-1990 patřily jako část obce k Pětipsům a od 24. listopadu 1990 jsou opět obcí.

Doprava

Račeticemi vede silnice II/224 z Kadaně do Podbořan, ze které zde odbočují silnice III. +more třídy č. 22422 do Libědic a č. 22417 do Vilémova a Radonic. Na východním okraji návsi se nachází zastávka autobusové linkové dopravy. Nejbližší pravidelně obsluhovaná železniční stanice je podbořanské nádraží na železniční trati Plzeň-Žatec. Vesnicí ani jejím katastrálním územím nevede žádná turisticky značená trasa ani cyklotrasa.

Pamětihodnosti

Na návsi stojí rokoková kaple svatého Vojtěcha postavená v roce 1770. Má obdélný půdorys s trojbokým závěrem na východě a tabulovým štítem na západě. +more Osvětlují ji kasulová okna. Uvnitř je výklenkový oltář se sochou svatého Vojtěcha a soškami Panny Marie. Některé z domů na návsi, vzájemně spojených branami dvorů, jsou pozdně barokního původu. Na domě čp. 26 je umístěna socha svatého Jana Nepomuckého z konce 18. století.

Odkazy

Reference

Související články

Římskokatolická farnost Libědice

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Chomutov Kategorie:Obce v okrese Chomutov Kategorie:Sídla v Mostecké pánvi