Cesko.wiki Žatecká pánev
Author
Albert FloresŽatecká pánev je geomorfologický celek a přírodní rezervace nacházející se vokrese Louny v Ústeckém kraji vČeské republice. Jedná se ovelké nížinné území, které je tvořeno hřbetem pískovcových masivů se vznikem před 60 až 50 milióny lety. Pánev je ohraničena od východu Doupovskými horami a od západu Krušnými horami. Je zde mnoho lesních porostů, luk a mokřadů. Žatecká pánev je také známá svými geologickými a archeologickými nálezy. Vroce 2006 byla zařazena na seznam významných geologických lokalit Evropské geoparky. Pánev je také populární turistickou destinací a lázně Karlovy Vary jsou v blízkosti.
Žatecká pánev je geomorfologický podcelek v jižní části Mostecké pánve v okresech Most, Chomutov a Louny v Ústeckém kraji. Nejvyšším vrcholem je s nadmořskou výškou 397 m kóta V Písku (též U Silnice) jižně od Podbořan.
Poloha a sídla
Podcelek se rozkládá přibližně mezi Kadaní na západě, jižním okrajem Mostu na severu, Postoloprty na východě a Podbořany na jihu. Uprostřed území leží město Žatec.
Charakter území
Geologické podloží tvoří převážně miocenní a oligocenní jíly, písky a pískovce s uhelnými slojemi. V malé míře se vyskytují také neogenní vulkanity a krystalinické horniny. +more Většinu oblasti však překrývají čtvrtohorní sedimentární horniny. Reliéf území je plochý až mírně zvlněný a postupně se zvedá ze středu k okrajům. Tvoří ho říční terasy, náplavové kužele, denudační plošiny, kryopedimenty a erozně denudační svahy se sesuvy.
Geomorfologické členění
Podcelek má podle členění Jaromíra Demka označení IIIB-3A a náleží do geomorfologického celku Mostecká pánev. Dále se člení na okrsky Blažimská plošina a Počeradský úval na severu, Novosedelské terasy a Středooharská niva (ve starším členění společně tvořily Libočanský úval) ve střední části a v jižní části postupně od západu na Pětipeskou kotlinu, Čeradickou plošinu a Měcholupský úval. +more Na severu a východě sousedí s podcelkem Milešovské středohoří, na východě a jihovýchodě s Hazmburskou tabulí a Kněževeskou pahorkatinou s celkem Doupovské hory na jihozápadě.
Vrcholy
V Písku (397 m) (též U Silnice), Čeradická plošina * Kozinec (392 m), Čeradická plošina * Šípkový vrch (363 m), Pětipeská kotlina * Viničný vrch (361 m), Čeradická plošina * Homole (354 m), Čeradická plošina * Rubín (352 m), Čeradická plošina * Kličín (351 m), Čeradická plošina * Na Černém (342 m), Čeradická plošina * Uhelný vrch (313 m), Blažimská plošina