Redstone

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Raketa Redstone na odpalovací rampě Redstone jsou rodinou amerických raket, mezi něž patří balistické rakety, sondážní rakety a nosné rakety. Prvním členem rodiny byla balistická střela PGM-11 Redstone, z níž byly odvozeny další rakety. Původní PGM-11 Redstone je přímým následovníkem německé rakety V-2 a byla vyvinuta na počátku 50. let 20. století armádní agenturou pro balistické střely ABMA pod vedením Wernhera von Brauna. Přidáním dalších stupňů k základnímu stupni vznikly sub-orbitální rakety Jupiter-A a Jupiter-C a následně raketa Juno I, která vynesla první americký satelit Explorer 1 na oběžnou dráhu. Rakety Redstone se podílely na testovacích letech programu Mercury a nosič Redstone vynesl vesmírnou loď Freedom 7 s prvním americkým astronautem do vesmíru.

+more images (1)

Historie

Porvnání PGM 11 Redstone, Jupiter-C a Mercury-Redstone

Počátky

V listopadu 1944 zadala americká armáda požadavek firmě General Dynamics na vývojovou studii naváděné rakety dlouhého dosahu pod názvem Hermes. Po druhé světové válce byl projekt Hermes rozšířen o testy ukořistěných raket V-2 a v rámci operace Paperclip se k němu přidal Wernher von Braun a jeho bývalý tým z Peenemunde. +more Projekt Hermes byl rozdělen na několik menších programů a jedním z nich byl program balistické střely středního dosahu nazvaný Hermes C1, jeho financování však bylo omezeno. Situace se zlepšila v době Korejské války, kdy došlo ke zvýšení výdajů na zbrojení a program Hermes C1 byl roku 1951 převeden do Army's Guided Missile Center a vedením byl pověřen Wernher von Braun. Pod novým označením SSM-G-14 pokračoval program až do roku 1952, kdy byla většina vývojových prací dokončena a po sérii testů byla roku 1955 výrobou pověřena firma Chrysler. Název Redstone se začal používat až v dubnu 1952. První sériové rakety byly dodány roku 1956 a první jednotka vybavená raketami Redstone byla umístěna v Západním Německu roku 1958. Příprava ke startu z mobilní odpalovací rampy Rakety Redstone obsahovaly do té doby unikátní vybavení a technologie, jako třeba naváděcí systém kompletně inerciální a oddělitelnou bojovou hlavici pro snížení odporu vzduch při sestupné fázi letu. Několik Raket Redstone bylo upraveno na verzi Jupiter-A a Jupiter-C, pro testy aerodynamických krytů a návratových modulů. Dalším vývojem těchto raket vznikla raketa PGM-19 Jupiter.

Vesmírné lety

Když Amerika zažila šok po vypuštění prvního Sputniku 4. +more října 1957, oznámil 5. října Wernher von Braun, že do 60 dní budou mít USA vlastní satelit na orbitě. Ihned tak začaly práce na předělání rakety Jupiter-C na orbitální nosič. 31. ledna (někdy se uvádí 1. února) vzlétla čtyřstupňová verze Jupiteru-C pod názvem Juno I a úspěšně dopravila satelit Explorer I na nízkou orbitu Země. Následovalo několik dalších letů rakety Juno I, než byla nahrazena raketou Juno II, která používala jako první stupeň PGM-19 Jupiter. Nosiče Redstone MRLV se používaly pro některé lety programu Mercury. Nejdůležitější mise nosičů Redstone v rámci programu Mercury byly suborbitální lety prvních amerických astronautů, Alana Sheparda a Virgila Grissoma. Dalším vývojovým stupněm byl návrh silnější verze rakety Juno, ze které se vyvinuly rakety Saturn I a Saturn IB, které využívaly stejné nádrže a další prvky.

Výslužba

Původní rakety SSM-G-14 Redstone byly roku 1962 přejmenovány na PGM-11 Redstone a roku 1964 začaly být stahovány ze služby. Mezi únorem a červnem 1964 byly nahrazeny novými raketami MGM-31 Pershing a v říjnu byly slavnostně vyřazeny. +more Posledního využití se dočkaly v roce 1966, kdy byly doplněny druhým a třením stupněm a pod názvem Sparta sloužily pro suborbitální testy návratu do atmosféry. Testy probíhaly na kosmodromu Woomera Missile Range v jižní Austrálii. Raketa Sparta vynesla první australskou družici WRESAT.

Varianty

Start prvního amerického satelitu Explorer 1 na raketě Juno I

PGM 11 Redstone

PGM 11 Redstone byly balistické rakety s dosahem až 323 km a schopností dopravit 500kilotunové nebo 3,5megatunové termonukleární hlavice. Bylo vyrobeno 128 kusů a byly umístěny převážně v Západním Německu. +more Účastnili se také jaderných testu v rámci operace Hardtack, kdy vynesly 3,75megatunové hlavice do výšky 77,8 a 43 kilometrů. Byly to první testy balistických střel s ostrou hlavicí. Vyřazeny byly roku 1964.

Jupiter-A

Testovací verze s upravenými motory, naváděcím a ovládacím systémem. Dále testovala nové palivo Hydyn a další vylepšení, které vedly k vývoji Jupiteru-C a později PGM-19 Jupiter.

Jupiter-C

Byla třístupňová sondážní a testovací raketa, používaná v letech 1956-1957. Druhý a třetí stupeň byly tvořeny zmenšenými raketami MGM-29 Sergeant. +more Sloužila k testování aerodynamických svrchních krytů a návratových modulů. Měla vylepšený motor a další systémy. Startovala celkem třikrát a později posloužila jako základ pro Juno I.

Juno I

Raketa Juno I byla první americkou nosnou raketou schopnou dopravit náklad na stabilní oběžnou dráhu. Dopravila první americký satelit Explorer 1 na oběžnou dráhu.

Redstone MRLV

Byla silně modifikovaná jednostupňová verze Jupiteru-C, určená k suborbitálním letům v rámci programu Mercury. Hlavní změnou byl návrat k ethanolu jako palivu místo nebezpečného a toxického hydynu. +more Další úpravy spočívaly v přizpůsobení úchytů pro vesmírnou loď Mercury a umístění nového autopilota. První start MRLV skončil nehodou, necelou sekundu po startu, další starty již byly úspěšné. Nejdůležitější lety byly Mercury-Redstone 3 a Mercury-Redstone 4, kdy byly do vesmíru vysláni první američtí astronauti Alan Shepard a Virgil Grissom.

Sparta

Byly třístupňové rakety vzniklé předěláním vyřazených raket PGM 11 Redstone. Prováděly suborbitální testy a vynesly první australský satelit. +more Byly aktivní mezi lety 1966 až 1967. Jako druhý stupeň byl použit stupeň Antares, používaný na raketách Scout. Celkem vykonaly 10 letů.