Reggiane Re.2005
Author
Albert FloresReggiane Re.2005 Sagittario (česky Střelec) byl italský jednomístný stíhací letoun celokovové dolnoplošné konstrukce, který vznikl vývojem z typu Reggiane Re.2000.
Vývoj
+moreM. _092351). png|náhled'>Reggiane Re. 2005 Sagittario (MM092351), Regia Aeronautica, 22º Gruppo Vývoj nového letounu začal již v roce 1941 a 9. května 1942 v letectví vzlétl první prototyp (MM494) s pilotem De Pratem. Ten dosáhl rychlosti 628 km/h. Nové křídlo neslo nový podvozek zatahovaný směrem ke koncům křídla a dva 20mm kanóny Mauser MG-151, které s dalším v bloku motoru a s dvojicí kulometů Breda SAFAT ráže 12,7 mm nad motorem představovaly impozantní výzbroj. Pohon zajišťoval řadový motor Daimler-Benz DB 605A-1. V červnu 1942 první prototyp absolvoval letové testy ve zkušebním středisku Guidonia a v srpnu zkoušky zbraní na polygonu ve Furbaře.
V únoru 1943 objednala italská vláda nultou sérii v počtu 18 kusů a následných 750 kusů, ale v situaci, kdy to již bylo nereálné. Druhý prototyp (MM495) původně s motorem RA-1050RC-58 Tifone, zkoušený od jara 1943 Němci, dosáhl rychlosti 720 km/h a přelétl do Rumunska, kde byl včleněn do protiletecké obrany naftových polí v oblasti Ploješti.
Vlastní dodávky RE.2005 začaly v květnu 1943 s licenčními motory Fiat RA.1050 RC-58 s vrtulí Piaggio P-6001 o výkonu 1 475 k.
Nasazení
+morepng|náhled'>Reggiane Re. 2005, Luftwaffe, Luftdienst Kommando Italien Ke dni italské kapitulace byly dodány dva prototypy a 29 letounů nulté série, z nichž některé převzala 22. stíhací skupina se základnou v oblasti Neapol-Capodichino. Úkolem jednotky byla obrana hlavního města a okolí. Po kapitulaci Itálie byly vyrobené kusy zabaveny Němci, přičemž letouny sériových čísel MM096100-04 a MM096106-11 sloužily u jednotek protivzdušné obrany Berlína. Po válce měl být údajně jeden Sagittario ukořistěn USA, kde se měl zúčastnit roku 1946 letecké přehlídky v Clevelandu, ale některé zdroje výskyt letounu a jeho testování rozporují.
Zachované letouny
Zachovaný trup letounu Reggiane Re.2005 v italském muzeu.
Část letounu je součástí sbírek leteckého muzea Gianni Caproniho v italském Trentu.
Specifikace
Technické údaje
Osádka: 1 * Rozpětí: 11 m * Délka: 8,73 m * Výška: 3,15 m * Nosná plocha: 21 m² * Hmotnost prázdného letounu: 2500 kg * Vzletová hmotnost: 3610 kg * Pohonná jednotka: 1 × invertní dvanáctiválcový vidlicový motor Daimler-Benz DB 605A nebo Fiat RA.1050 RC-58 * Výkon pohonné jednotky:
Výkony
Maximální rychlost: 628 km/h * Dostup: 11 500 m * Dolet: 980 km
Výzbroj
3 × 20mm kanón Mauser MG 151 * 2 × 12,7mm kulomet Breda-SAFAT
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
[url=http://www.aldini.it/re2005/history.htm]Historie letounu na aldini.it[/url] * [url=http://wp.scn.ru/en/ww2/f/467/32/0]Galerie kamuflážních variant letounu Reggiane Re 2005 Sagittario[/url]
Kategorie:Italská stíhací letadla Kategorie:Letadla Reggiane