Cesko.wiki Registrace jízdních kol
Author
Albert FloresRegistrace jízdních kol a jejich identifikační značení jsou nepovinně používány zejména jako ochrana proti krádeži. Jízdní kola jakožto samostatná nemotorová vozidla nepodléhají registraci v centrálním registru vozidel, nemají státní poznávací značku ani VIN. Většina výrobců razí na rám výrobní číslo, v Dánsku je značení VIN od roku 1942 pro jízdní kola povinné, od roku 1948 je zakázáno prodávat jízdní kola bez tohoto značení a neznačená kola jsou nepojistitelná. V České republice existují dva na sobě nezávislé centrální systémy evidence jízdních kol, z nichž každý spolupracuje s některými městy a obcemi. Systém CEREK, založený roku 2013 a provozovaný soukromou společností s ručením omezeným, původně evidoval kola na základě čísel vyražených v rámu kola, později přidal i samolepky s QR kódem a funguje na komerční bázi. Systém REFIZ je provozován spolkem Asociace forenzního identifikačního značení (AFIZ), založeným roku 2015, a registruje jízdní kola a invalidní vozíky označené pomocí australské technologie syntetickou DNA, využívá přitom výrazněji finanční i propagační podporu ministerstva vnitra.
Starší systémy značení
V České republice byla napřed v některých městech prováděna Policií ČR nebo obecní policií registrace jízdních kol v rámci lokálních systémů. Šlo o různé metody označování pomocí čipů, čárovým kódem, QR kódem, hologramy či mikrotečkami, pískováním nebo vyrážením čísel do rámu.
Forenzní značení „syntetickou DNA“
Nové forenzní značení užívá technologie mikroteček s obsahem syntetického kódu DNA doplněné varovnými samolepkami informujícími o ochraně jízdního kola a využívá rozsáhlé mezinárodní databáze chráněných předmětů. Označená kola jde s pomocí databáze rychle určit a značení poslouží též jako důkaz jejich identity. +more Takto označené jízdní kolo se stává pro nelegálního držitele bezcennou, neprodejnou a nebezpečnou věcí. Bezpečnostním identifikačním značením je možné označit a následně identifikovat jakýkoliv předmět. Syntetická DNA je netoxická a zdravotně nezávadná látka, která po zaschnutí je pouhým okem neviditelná a bez viditelného poškození je neodstranitelná. Jedinečný kód australské DataDotDNA technologie je obsažen v roztoku lepidla a ultrafialové složky. Identifikace označených míst je dvoustupňová, UV lampou a mikroskopem. Nátěr lze na kole odhalit a přečíst jen se speciální přenosnou čtečkou.
Aplikace v České republice
V srpnu 2013 začala Ostrava jako první město v Česku cyklistům nabízet bezplatné značení kol syntetickou DNA. Do 18. +more listopadu téhož roku toho využilo 630 lidí. V roce 2013 prováděla v Česku toto značení jen městská policie v Kroměříži, a to v menším počtu, na rok 2014 se pak chystaly Opava, Frýdek-Místek (kde dosud žádný registr jízdních kol neměli) a další města. Ve Frýdku-Místku chtěli strážníci značit kola zdarma na cyklostezkách. Prodleva byla způsobena tím, že jednotlivá města žádala o dotace na značení u ministerstva vnitra.
Městská policie v Prostějově v rámci Programu prevence kriminality ve městě Prostějově pro rok 2017 od 1. září 2017 do konce roku 2017 nabídla zdarma označení 200 jízdních kol a invalidních vozíků dle zájmu.
Podobně proběhl projekt Mělník - Forenzní značení jízdních kol 2017, město Mělník dostalo na projekt dotaci ministerstva vnitra. Projekt byl představen veřejnosti dne 9. +more září 2017 v Centru prevence kriminality a dopravní výchovy při akci Rozjíždíme to s Kašpárkem. Pro občany obcí v obvodu obce s rozšířenou působností Mělník starší 15 let bylo značení zdarma.
Podobné akce proběhly i v řadě dalších měst. V roce 2016 ministerstvo vnitra 2016 oznámilo vstup registru REFIZ na Slovensko formou odborného semináře v Žilině.
Centrální registry v Česku
Tomáš Koníček z odboru prevence kriminality ministerstva vnitra v roce 2013 v souvislosti se zavedením forenzního značení syntetickou DNA podpořil myšlenku vzniku dobrovolného centrálního registru kol. Dosavadní registry většinou existovaly jen s působností na území jednoho města, v mnoha městech žádné neexistovaly. +more Uvedl ale, že ministerstvo ani policie by takový registr zřizovat neměla, s tím, že ve světě to dělají pojišťovny a měly by na tom mít zájem i v Česku.
Na webu se prezentuje Centrální registr jízdních kol pro ČR CEREK, kterou provozuje obchodní společnost CEREK - evidence jízdních kol s. r. +moreo. Ten uvádí za počátek projektu CEREK rok 2013. Tato evidence je založena na jedinečném výrobním číslu rámu jízdního kola, které je uvedeno na spodní části rámu mezi pedály nebo v záručním listu. Cena registrace v tomto systému je 99 Kč na 5 let. CEREK nabízí též přikoupení inteligentní ochranné známky pro fyzické označení jízdního kola, což je odolná polykarbonátová nálepka s QR kódem. Cena této známky spolu s registrací je 349 Kč. Společnost uvádí formou interaktivní mapy jako své partnery desítky městských policií a cykloprodejen převážně po České republice. Majiteli společnosti jsou tři fyzické osoby, největší podíl (40 %) má Martin O'Malley z Brna.
Součástí značení jízdních kol syntetickou DNA je i jejich registrace do jednotlivých lokálních registrů jednotlivých měst - městských policií, nebo Policie ČR, které jsou pak propojeny s Národním registrem REFIZ, který je přístupný z celé ČR a je veden spolkem Asociace forenzního identifikačního značení (AFIZ). K 28. +more březnu 2016 bylo takto v REVIZ registrovaných 6522 jízdních kol, z toho 45 odcizených. Národní registr REFIZ provozuje Asociace forenzního identifikačního značení, zapsaný spolek. Registr vznikl na základě požadavku Policie ČR a městských / obecních policií na sloučení jednotlivých firemních databází výrobců forenzního identifikačního značení pro usnadnění přístupu do databází a identifikace předmětů, za účelem zajištění jejich autenticity a nevyvratitelné provázanosti s majitelem, a kvůli propojení místních registrů předmětů značených obcemi nebo obecními policiemi. Národní registr REFIZ je připraven stát se mezinárodním registrem v rámci rozbíhající se příhraniční spolupráce s Polskem a Slovenskem. Asociace na svém webu neuvádí seznam svých členů, umožňuje však kolektivní i individuální členství, předsedou je od počátku Ing. Václav Svachouček, CSc. Spolek byl dle spolkového rejstříku založen 11. března 2015. Jako garant forenzního identifikačního značení v ČR je na stránkách ministerstva vnitra uváděn Bc. Jaromír Kolářík.
Asociace AFIZ 1. 1. +more 2019 uvádí na neaktualizované stránce svého webu 11 zapojených měst: Ostrava, Karviná, Frýdek-Místek, Orlová, Opava, Příbor, Plzeň, Jeseník, Kroměříž, Hlučín. K 12. květnu 2016 byly k REFIZ připojeny lokální systémy 17 měst, resp. městských policií, k výše jmenovaným přibyly Krnov, Vítkov, Bílovec, Český Těšín,Nový Jičín, Domažlice a Rumburk. Systém se rozšířil i na řadu dalších měst, o čemž svědčí články na mnoha městských webech a v regionálním zpravodajství.
Oba centrální registry na sebe navzájem neodkazují a na jejich webech není známka toho, že by navzájem spolupracovaly nebo sdílely data. CEREK ve své propagaci píše o zaregistrování do celoevropské databáze.
Krom toho existují i další projekty pro evidenci jízdních kol, například web KradenáKola.cz, který vznikl rovněž v roce 2013, ale nemá své vlastní specifické značení a registrace jízdního kola pomocí sériového čísla rámu je zde bezplatná.