Rekviem (Dvořák)

Rekviem, smuteční mše pro sóla, sbor a orchestr b-moll, Op. 89 Antonína Dvořáka, je velká vokálně-instrumentální skladba, patřící (společně např. s Berliozovým či Verdiho Rekviem) k umělecky nejpřesvědčivějším a nejvýznamnějším skladbám tohoto typu celé hudební historie.

Historie a charakteristika díla

Antonín Dvořák zkomponoval Rekviem na začátku vrcholného období své tvorby, v roce 1890. Skladba se neváže ke konkrétní osobě či události, ale je jedinou velkou reflexí obecně znepokojivých otázek lidského bytí, žalu a útěchy ve smrti, smyslu žití a umírání, stejně jako naděje. +more Dvořák byl hluboce věřícím člověkem, proto i toto geniální dílo je prodchnuto obdivuhodnou čistotou víry, duchovností, pokorou a nevšední autenticitou myšlenek. Všechny pocity, které v nás vyvolává vyvěrají z osobní Dvořákovy filozofie a jejich umělecká realizace je formálně i obsahově dokonalá.

Stavba skladby není zcela typická, dělí se na dva hlavní oddíly, z nichž každý je v rámci základních liturgických úseků mše dále dělen, první na osm, druhý pak na 5 jednotlivých částí, do kterých skladatel umísťuje prostřednictvím spojování či rozdělování celý zpívaný text mše. Navíc ještě vkládá mezi části „Sanctus“ a „Agnus Dei“ lyrickou větu „Pie Jesu“, vytvořenou na základě závěrečného textu sekvence „Dies irae“. +more Základní melodický motiv skladby, tvořený dvěma vzestupnými půltóny, mezi něž je vložena velmi teskně působící sestupná zmenšená tercie, celé dílo uvozuje a postupuje v mnoha variacích dál jako tzv. příznačný, čímž je prostupuje jako neodbytná a trvalá tísnivá eschatologická otázka. Není bez zajímavosti, že tento motiv inspiroval i další významné české skladatele natolik, že jej použili ve svých pracích. Jedná se o Josefa Suka, u nějž se objevuje ve smuteční symfonii Asrael a modernistu Bohuslava Martinů, u nějž ho nalezneme jako téma v autorově 3. a 6. symfonii.

Celé dílo vyniká jak stavebně, tak dynamickou členitostí, kdy lyrické, bolestné a hluboce vnořené pasáže (např. „Lacrimosa“) se prolínají v naprosté symbióze s dramatickými částmi (např. +more „Dies irae“), plnými energie i osudovosti. Instrumentace a orchestrace díla jak v ose horizontální, tak vertikální je tradičně nejsilnější skladatelovou zbraní, její dokonalá propracovanost a invence je v celosvětovém kontextu zcela jedinečná. Dvořákovo Rekviem je vrcholným dílem klasicko-romantické syntézy.

Premiéra díla se uskutečnila 9. +more října 1891 v britském Birminghamu, kde je autor sám dirigoval, u nás pak 25. dubna následujícího roku v Národním divadle v Praze. Největším úspěchem bylo pravděpodobně jeho vídeňské provedení v roce 1900, které se po předcházejících nepřátelských postojích rakouského posluchačstva stalo naprostým Dvořákovým triumfem.

Část díla v provedení České filharmonie a Pražského filharmonického sboru provázela státní pohřeb Václava Havla v prosinci 2011.

Části

I. oddíl : ** 1. +more Introitus: Requiem aeternam ** 2. Graduale: Requiem aeternam ** 3. Sequentia: Dies irae - Tuba mirum - Quid sum miser - Recordare, Jesu pie - Confutatis maledictis - Lacrimosa * II. oddíl : ** 4. Offertorium: Domine Jesu Christe - Hostias ** 5. Sanctus - Pie Jesu ** 6. Agnus Dei.

Tóniny jednotlivých částí

Requiem aeternam, b moll * Graduale * Dies irae, b moll * Tuba mirum, e moll * Quid sum miser * Recordare, Jesu pie, D dur * Confutatis maledictis, g moll * Lacrimosa * Offertorium, F dur * Hostias, f moll * Sanctus, B dur * Pie Jesu, g moll * Agnus Dei, b moll

Nejvýznamnější nahrávky

Antonín Dvořák: Rekviem - Česká filharmonie, Český pěvecký sbor, dirigent Karel Ančerl, sbormistr Markéta Kühnová; sólisté: Maria Stader - soprán, Siegelinde Wagner - alt, Ernst Hoefliger - tenor, Kim Borg - bas. Supraphon, 1959, reedice na 2 CD 1991 (Ančerl Gold Edition no. +more13). Tato nahrávka obdržela nejprestižnější ocenění v rámci klasické hudby „Grand Prix du disque“ akademie Charles Cros. * Dvořák: Requiem for Soloists, Chorus and Orchestra, Op. 89 - Česká filharmonie, Pražský filharmonický sbor, dirigent Wolfgang Sawallisch; sólisté: Gabriela Beňačková, Brigitte Fassbaender, Thomas Moser, Jan Hendrik Rootering. Supraphon, 2 CD. * Dvořák: Requiem b-moll, op. 89 - London Symphony Orchestra, dirigent István Kertesz, Ambrosian Singers choir, soloists: Pilar Lorengar , Erzsebet Komlossy, Robert Ilosfalvy , Tom Krause; Deutsche Grammophon, Decca & Philips CD * Dvořák: Requiem, op. 89, New Jersey Symphony Orchestra, dirigent Zdeněk Mácal, Westminster Symphonic Choir, soloists: Oksana Krovytska (soprano), Wendy Hoffman (mezzo-soprano), John Aler (tenor), Gustav Beláček (bass), 1999, Dellos CD * Antonín Dvořák: Rekviem - Česká filharmonie, Pražský filharmonický sbor, dirigent Václav Neumann; sólisté: Gabriela Beňačková - soprán, Ida Kirilová - alt, Josef Protschka - tenor, Luděk Vele - bas. Nahrávka byla pořízena roku 1988, katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha v Praze pro Bavorský rozhlas Bayerischer Rundfunk.

Externí odkazy

[url=http://www. rtve. +morees/alacarta/videos/los-conciertos-de-la-2/conciertos-2-concierto-rtve-5/2258548/]Záznam Dvořákova Requiem[/url] ([url=http://www. rtve. es/alacarta/videos/los-conciertos-de-la-2/conciertos-2-concierto-rtve-5/2300808/]),]hraje Symfonický orchestr a sbor Španělského rozhlasu a televize, řídí Carlos Kalmar.

[[Kategorie:Skladby Antonína Dvořáka|Rekviem[/url]] Rekviem (Dvořák) Kategorie:1890 v hudbě