Cesko.wiki Rittersgrün
Author
Albert FloresRittersgrün je bývalá obec v okresu Karlovy Vary, která se nachází v české části Krušných hor. Své jméno obec získala podle kříže, který byl umístěn na hoře nad vesnicí. Rittersgrün byl historicky významným střediskem těžby stříbra. Po třicetileté válce došlo ke snížení těžby a obec se začala zaměřovat na výrobu skla. V 19. století bylo ve vesnici založeno několik skláren. Během druhé světové války byla obec připojena k Německé říši a němečtí osadníci sem byli přestěhováni. Po válce se obec stala opět součástí Československa a němečtí obyvatelé byli vysídleni. Následovalo zničení německých domů a přestavba obce na český město s novým názvem Loučná pod Klínovcem. Dnes je obec Rittersgrün známá jako turistická destinace vzhledem k své poloze v blízkosti přírodního parku Krušné hory. Mnoho turistů sem přichází za outdoorovými aktivitami, jako je pěší turistika, cyklistika a lyžování. V obci se nachází také lázeňský hotel, který nabízí relaxační pobyty. Historie Rittersgrünu je důležitou součástí kulturního a historického dědictví Krušných hor. V roce 2006 byl přidán do seznamu památek UNESCO.
Rittersgrün je vesnice, místní část obce Breitenbrunn/Erzgeb. v německé spolkové zemi Sasko. Nachází se v zemském okrese Krušné hory a má obyvatel. Horská ves s rozptýlenou zástavbou leží v Krušných horách při hranicích s karlovarským okresem a stejnojmenným krajem v České republice.
Geografie
Rozptýlená zástavba Rittersgrünu se rozkládá na krušnohorských pláních po obou březích potoka Pöhlwasser v nadmořské výšce, dosahující až 820 metrů. +morejpg|vlevo|náhled'>Hraniční přechod u Českého Mlýna Od nejvyššího vrcholu Krušných hor Klínovce (1244 m n. m. ) je Rittersgrün vzdálen zhruba 13 km vzdušnou čarou směrem na severozápad. Nejvyšší hora Saska Fichtelberg (1215 m n. m. ) leží od Rittersgrünu 10,5 km směrem na východ.
Ves Tellerhäuser, která byla v letech 1994 - 2007 místní částí samostatné obce Rittersgrün, leží přibližně 5,5 km vzdušnou čarou směrem na jihovýchod při státní hranici s Českou republikou v nadmořské výšce 919 metrů nedaleko města Boží Dar. Katastr Rittersgrünu má rozlohu 19,22 km2, Tellerhäuseru pouze 2,66 km2.
Klima
Podnebí je typické pro horské oblasti - je chladné s vysokým úhrnem ročních srážek. Průměrný souhrn ročních srážek v Rittersgrünu činí 1024,4 mm, což je téměř dvojnásobné množství, než jaké je za rok naměřeno v Drážďanech nebo v Lipsku.
Geologie
220x220pixelů Geologická skladba v této krušnohorské oblasti byla určujícím prvkem při formování podoby zdejšího osídlení. +more V okolí Rittersgrünu v jámách u Ober- a Niederglobensteinu byla těžena skarnová ložiska magnetitu a cínových rud v muskovitických břidlicích. V oblasti vrchu Hirtenberg je doložena těžba železné rudy (magnetitu), sfaleritu a vápence. Z minerálů, vyskytujících se v místním revíru, lze dále jmenovat například hematit, kalcit, dolomit, fluorit, pyrrhotin, chalkopyrit a pyroxeny.
Necelé dva kilometry severně od Rittersgrünu se nacházejí dvě důlní díla - Důl Pöhla a prohlídková štola Morgenstern (Jitřenka) - zpřístupněné veřejnosti. Ložisko uranových, cínových, stříbrných, wolframových a železných rud u Pöhly bylo objeveno na přelomu 50. +more a 60. let 20. století. Těžbu provozoval podnik SDAG Wismut, který zde v roce 1967 nechal vyrazit 8 km dlouhou důlní chodbu až k úpatí Fichtelbergu. Hlavním předmětem zájmu podniku Wismut však bylo rozsáhlé uranové ložisko v prostoru Tellerhäuser, kde byla těžba ukončena v roce 1991.
Částečně je v Rittersgrünu zpřístupněna také štola Obere Rother-Adler-Stollen, která byla v letech 1842 - 1893 těžena jako poslední ze starých štol na území obce.
Historie
Říčka Pöhlwasser ve středověku tvořila hranici mezi schwarzenberským panstvím na západě a územím sasko-durynského rodu pánů ze Schönburgu (pánů ze Šumburka) na východě. Důležitou roli v dějinách obce sehrála i skutečnost, že se nacházela v oblasti zdejšího důležitého průsmyku (Rittersgrüner Pass). +more Například vojska, která tudy opakovaně táhla v průběhu Třicetileté války, vždy způsobila zkázu místnímu obyvatelstvu. Historie obce je spojována z existencí početných hamrů, určených ke zpracování železné rudy. V roce 2000 byla sice uspořádána oslava 750 let existence obce, avšak přesné datum založení Rittersgrünu není známo, dostupné zdroje ukazují spíše na 15. - 16. století. Vrcholným obdobím těžby a zpracování železné rudy v tomto regionu bylo 17. století. Další rozvoj obce a místního průmyslu nastal v 19. století. V roce 1889 byla uvedena do provozu úzkorozchodná železnice o rozchodu 750 mm Grünstädtel - Oberrittersgrün, která v Grünstädtelu navazovala na trať Annaberg-Buchholz - Schwarzenberg.
20. století
V první polovině 20. století se zde začal rozvíjet turistický ruch a Rittersgrün získal statut horských klimatických lázní. +more Po kapitulaci Německa v květnu 1945 zůstal Rittersgrün po několik týdnu spolu s ostatním územím tzv. Republiky Schwarzenberg neobsazený spojeneckými vojsky, teprve později se stal součástí sovětské okupační zóny. V letech 1949 - 1954 podnik SDAG Wismut vyhloubil na katastru Rittersgrünu četné šachty a další důlní díla se zaměřením na těžbu uranu. Za tím účelem byly do obce povolány stovky horníků, kteří byli ubytováni v místních domácnostech. Po provedené kolektivizaci bylo v Rittersgrünu ustaveno zemědělské výrobní sdružení, tzv. Landwirtschaftliche Produktionsgenossenschaft (LPG) jako typ socialistického výrobního podniku. V roce 1971 byl zastaven provoz na železniční trati z Grünstädtelu, areál konečné stanice úzkorozchodné dráhy v Rittersgrünu byl v roce 1977 přebudován na malé železniční muzeum.
V roce 1994 byla k Rittersgrünu administrativně připojena ves Tellerhäuser, od 1. ledna 2007 po územní reorganizaci se Rittersgrün stal součástí obce +more'>Breitenbrunn/Erzgeb. .
Pokles počtu obyvatel
Podobně jako v jiných městech a obcích v saském pohraničí docházelo v Rittersgrünu od 90. let 20. +more století k úbytku obyvatelstva. Zatímco v roce 1971 v obci žilo 2 528 obyvatel, v době připojení k Breitenbrunnu v roce 2007 to bylo už jen 1 800 osob a v roce 2011 ještě o 200 obyvatel méně.
Partnerská města a obce
Zajímavost
Kromě pozůstatků úzkorozchodné dráhy je za největší místní zajímavost považován 86,5 kg těžký železný meteorit, který našel v roce 1833 Karl August Reißmann, lesní dělník z Rittersgrünu, během práce v nedalekém lese. O nálezu se dozvěděl význačný mineralog August Breithaupt, který vzápětí přicestoval do Rittersgrünu a meteorit zakoupil pro mineralogické sbírky Horní akademie ve Freibergu. +more Sádrový model tzv. rittersgrünského meteoritu je vystaven v místním muzeu úzkorozchodné dráhy.
Odkazy
Reference
Literatura
URBAN, Michal, ALBRECHT, Helmuth. Hornické památky Montanregionu Krušné hory/Erzgebirge = Denkmale des Bergbaus in der Montanregion Erzgebirge/Krušnohoří. +more Jáchymov: Montanregion Krušné hory - Erzgebirge, 2014. 182 s. Str. 170 - 175.
Související články
Hornická kulturní krajina Abertamy - Horní Blatná - Boží Dar * Johanngeorgenstadt
Externí odkazy
[url=http://www. bergbautradition-sachsen. +morede/html/bergwerk/lehrpfad-poehla-rittersgruen. htm]Hornická naučná stezka Pöhla/Rittersgrün[/url] (německy) * [url=http://www. breitenbrunn-erzgebirge. de/]Oficiální stránky obce Breitenbrunn[/url].
Kategorie:Breitenbrunn/Erzgeb. +more Kategorie:Části obcí v zemském okrese Krušné hory Kategorie:Sídla v Krušných horách Kategorie:Mineralogické lokality v Německu Kategorie:Těžba uranu v Německu Kategorie:Sídla na česko-německé státní hranici.