Boží Dar

Boží Dar ( je město v Krušných horách na západě Česka v okrese Karlovy Vary u hranice s německou spolkovou zemí Sasko; je zde hraniční přechod Boží Dar - Oberwiesenthal. Leží v Karlovarském kraji asi dvacet kilometrů severovýchodně od krajského města. Žije zde, včetně částí obce Ryžovna a Zlatý Kopec, celkem obyvatel, a tím je třetím nejmenším městem v České republice.

Boží Dar se nachází v nadmořské výšce okolo 1020 metrů, a je tak nejvýše položeným městem v Česku. Založen byl jako horní město známé těžbou stříbra a cínu. +more Po úpadku hornictví se díky své poloze v centrální části Krušných hor proměnil v rekreační centrum zaměřené na zimní sporty a letní turistiku a cyklistiku. V sousedství se nachází nejvyšší vrcholy Krušných hor: Klínovec (1244 metrů), Božídarský Špičák (1116 metrů) a nejvyšší hora Saska Fichtelberg (1214 metrů).

Název

Název Boží Dar se používá od založení města. Váže se k němu pověst, podle které je jméno města odvozeno z výroku kurfiřta +more'>Jana Fridricha, který odmítl horníky darovanou stoličku z ryzího stříbra se slovy: „Tento vzácný kov je váš chléb, je to Boží dar. “ Jméno však nejspíše město přejalo od některého ze zdejších starších dolů. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: Gotsgab (1546), Gotsgaben (1579), Gottesgab (1785), česky Boží Dar a též Bohdal (1870) a Dar Boží (1895). Lidově se používal také název Gutskop.

Historie

Krajina v okolí Božího Daru patřila ve středověku střídavě Sasku a Českému království. Na přelomu patnáctého a šestnáctého století údajně v místech pozdějšího města stávala hornická vesnice . +more Už v té době se zde rýžováním získával cín. Po objevu ložisek kasiteritu nechal saský kurfiřt Jan Fridrich I. v roce 1530 zahájit přípravy k založení nového města . Kurfiřt nejprve musel koupit schwarzenberské panství, a proto k vlastnímu založení došlo až v roce 1533 a roku 1546 Jan Fridrich udělil Božímu Daru městská a horní práva. Roku 1546 se Boží Dar stal součástí Českého království, ale k definitivnímu připojení došlo až následujícího roku po ukončení šmalkaldské války, během níž se ve městě střídaly kurfiřtské oddíly s vojsky krále Ferdinanda I po ustanovení zemské hranice v roce 1558 však zůstalo saským panovníkům právo na polovinu zdejšího důlního desátku.

V okolí města se těžilo především stříbro, cín a železná ruda. Doly byly zpočátku spravovány horním úřadem ve Schneebergu, ale roku 1546 byl ve městě otevřen samostatný horní úřad, který fungoval až do roku 1580 a později ještě v období od roku 1673 do poloviny devatenáctého století. +more Roku 1580 císař Rudolf II. povýšil Boží Dar na svobodné královské město. Během šestnáctého století ve městě žilo údajně přes dva tisíce obyvatel, ale s útlumem těžby koncem století začal jejich počet klesat. K velkému úbytku obyvatel došlo také během třicetileté války a a v důsledku náboženské protireformace. Ve druhé polovině osmnáctého století sice došlo k oživení dolů, ale dřívější velikosti už město nedosáhlo.

V roce 1808 město postihl rozsáhlý požár, při kterém shořela většina domů včetně fary, radnice a školy. S definitivním úpadkem hornictví si lidé hledali nové způsoby obživy, kterými se staly výroba krajek, dřevěného a drobného textilního zboží. +more Na počátku dvacátého století se začal rozvíjet cestovní ruch, a z Božího Daru se stalo vyhledávané letní i zimní letovisko. Rozvoj města však těžce zasáhlo vysídlení Němců z Československa po druhé světové válce.

V 50. letech 20. století pozbyl Boží Dar městských práv. Status města byl obci vrácen dne 10. října 2006.

Historie hornictví

Hlavními těženými surovinami v okolí Božího Daru byly stříbro, cín a železná ruda. V menším množství se získávala také měď, arsen, kobalt, nikl, bismut, zlato a uran. +more V blízkém okolí města se nacházela jen menší část ložisek. Do prostoru mezi městem a Neklidem zasahoval okraj jáchymovského ložiska s výskytem stříbra, arsenu, kobaltu, niklu a bismutu a stejné kovy se vyskytovaly v okolí Ryžovny. V náplavech Černé mezi Božím Darem a Myslivnami vzniklo druhotné ložisko kasiteritu s malým podílem zlata, které se mělo podle zprávy z roku 1561 odvádět do pražské mincovny. Významná ložiska cínu a železné rudy bývala zejména na Zlatém Kopci (ložisko Kaff), na Komářím vrchu a v údolí Hrazeného potoka.

Dolování stříbra

Těžba stříbra u Božího Daru údajně začala v roce 1517, ale první zmínka o jámě St. Lorenz je až z roku 1525. +more Ze třicátých a čtyřicátých let šestnáctého století pochází řada zmínek o nálezných jamách a štolách soustředěných na Neklidu . Další doly bývaly v údolích a . Dobývání stříbra prosperovalo až do sedmdesátých let šestnáctého století, kdy byly vyčerpány povrchové polohy ložisek. S postupným prohlubováním dolů rostly náklady a kvalita rudy se zhoršovala. Významnými díly byly štoly Daniel (též ) a Georg, které dosáhly délky stovek metrů.

V dole se v sedmnáctém a osmnáctém století dobýval arsenopyrit, ze kterého se v huti (stála v místech chaty Pod Klínovcem) vyráběl arsenik. Jako vedlejší produkt se získávala měď a sloučeniny kobaltu a niklu používané k výrobě kobaltové modři.

Ve dvacátých letech osmnáctého století začaly pokusy o obnovu stříbrných dolů, ale po dlouhé době roku 1812 nepříliš úspěšně skončily. K poslednímu pokusu o obnovu došlo ve čtyřicátých letech devatenáctého století. +more Tehdejší provoz v letech 1841-1852 byl ztrátový, a další práce se proto omezily především na průzkum. Poslední důlní díla byla opuštěna koncem devatenáctého století. Celková produkce stříbra v božídarském revíru v období 1520-1850 se odhaduje na pět tun, což je přibližně jedno procento produkce v Jáchymově.

Uran

Po druhé světové válce v božídarském revíru začalo vyhledávání ložisek uranu. V letech 1946-1974 byly prozkoumány starší štoly a doly a vyražena jáma Klement s jedním patrem v hloubce 57 metrů. +more Další průzkumné práce proběhly v letech 1953-1954 v oblasti severovýchodně od jámy Nikolaj, která byla součástí jáchymovského dolu Eduard. Jáma Nikolaj byla spojena s jámou Klement dva kilometry dlouhým překopem. V celém úseku se v roce 1956 vytěžilo malé množství uranu. Poslední průzkumné dílo bylo vyraženo v roce 1957 na planině na jihozápadním okraji města, ale ani v něm nebyly zjištěny významné zásoby rudy, a proto byl celý průzkum v roce 1960 ukončen.

Pozůstatky po dolování

Povrchové i podzemní stopy těžby v okolí Zlatého Kopce jsou památkově chráněny jako skarnový revír Zlatý kopec a rudný revír Hrazený potok - Zlatý kopec. Štola Johannes je přístupná veřejnosti. +more V okolí města je většina stop po dolování aplanovaná nebo leží v katastrálním území Jáchymova. K výraznějším pozůstatkům rýžování kasiteritu patří sejpy podél říčky Černé, které se dochovaly na ploše přes 250 000 m².

Přírodní poměry

Boží Dar se nachází v Karlovarském kraji v katastrálním území Boží Dar s rozlohou 8,56 km², asi dvacet kilometrů severně od Karlových Varů.

V geologickém podloží okolní krajiny převládají paleozoické svory a fylity, které vznikly během hercynského vrásnění ze starších mořských sedimentů. Tektonické poruchy těchto hornin vyplňují mladší žíly, na které jsou vázaná místa výskytu rud. +more Některé rudy se vyskytují také ve skarnových tělesech vzniklých metamorfózou zásaditých vyvřelin a sedimentů. Pod metamorfovanými horninami v hloubkách desítek až stovek metrů leží žuly. Nedaleký Božídarský Špičák je tvořený třetihorním nefelinitem.

V geomorfologickém členění Česka leží celé správní území města v Krušných horách, v podcelku Klínovecká hornatina a okrsku Jáchymovská hornatina. Centrum města se nachází v nadmořské výšce okolo 1020 metrů, což z Božího Daru činí nejvýše položené město Krušných hor i střední Evropy.

V rámci Quittovy klasifikace podnebí stojí město v nejchladnější oblasti CH4, která se táhne směrem na západ až k Ryžovně. Pro oblast CH4 jsou typické průměrné teploty −7 až −6 °C v lednu a 12-14 °C v červenci. +more Roční úhrn srážek dosahuje 1000-1200 milimetrů, počet letních dnů je 0-20, počet mrazových dnů se pohybuje mezi 160-180 a sněhová pokrývka zde leží 140-160 dnů v roce. Oblast přírodního parku Zlatý Kopec leží v o málo teplejší chladné oblasti CH6. Lednové průměrné teploty se v ní pohybují od −4 do −5 °C a červencové jsou 14-15 °C. Roční úhrn srážek dosahuje 1000-1200 milimetrů, počet letních dnů je 10-30, počet mrazových dnů se pohybuje mezi 140-160 a sněhová pokrývka zde leží 120-140 dnů v roce.

Severně od města pramení na německé straně Krušných hor řeka Černá, na které byla vybudována vodní nádrž Myslivny. Část vody z řeky odvádí umělý Blatenský vodní příkop do Blatenského potoka, kterým se voda z příkopu u Potůčků vrací zpět do Černé.

Území severozápadně od Boží Daru leží v přírodním parku Zlatý Kopec. Na jihozápadním okraji města začíná rozsáhlá národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště vyhlášená k ochraně svahových rašelinišť a rašelinných horských luk s výskytem vzácných rostlin a živočichů, ke kterým patří chladnomilné relikty jako je bříza zakrslá nebo kyhanka sivolistá.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 947 obyvatel (z toho 386 mužů), z nichž bylo třináct Čechoslováků, 913 Němců a 21 cizinců. Až na čtyři evangelíky a dva příslušníky nezjišťovaných církví se hlásili k římskokatolické církvi. +more Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 916 obyvatel: devatenáct Čechoslováků, 887 Němců a deset cizinců. Kromě římskokatolické většiny zde žilo také deset evangelíků, dva členové církve československé a tři lidé bez vyznání.

Turistický ruch

Zimní lyžařské středisko Ježíškova pošta u radnice

Boží Dar je centrem turistů v létě i v zimě. Přímo v obcí leží dva lyžařské areály a za obcí se nachází velký lyžařský areál Neklid. +more V okolí obce je pak možno využít okolo 70 kilometrů běžeckých tratí. V létě pak turisty láká zejména nedaleké Božídarské rašeliniště, Vlčí jámy u Horní Blatné, nebo nejvyšší vrchol Krušných hor - Klínovec. Zajímavý je též trojboký hraniční kámen.

Od roku 1994 ve městě každým rokem před Vánoci funguje Ježíškova pošta, pohledy a dopisy je možné celoročně zasílat na adresu Božího Daru, nebo osobně vložit do speciální Ježíškovy schránky. Veškeré zásilky České pošty jsou razítkovány speciálním razítkem, jehož motiv se každoročně mění a poslány na zpáteční adresu. +more Otisky všech dosud použitých razítek jsou k vidění v expozici božídarského muzea, které bylo založeno v roce 2000. V návaznosti na Ježíškovu poštu byla roku 2007 v okolí města zřízena Ježíškova cesta, která formou pohádkové naučné stezky seznamuje děti s Ježíškem a dalšími pohádkovými postavami.

Hospodářství

Východně od města, poblíž hranice s Německem, stojí čtyři větrné elektrárny, z toho tři jsou v provozu.

Místní části

Boží Dar * Ryžovna * Zlatý Kopec

Pamětihodnosti

Nejvýznamnější stavbou ve městě je barokní kostel sv. Anny z roku 1772. +more Zvon kostela je dílem jáchymovského cínaře a zvonaře Hanse Wilda. * Radnice (čp. 1) * Sejpy rudného dolu * Hotel Zelený dům * Socha sv. Jana Nepomuckého * Hotel Praha * Výdejový stojan benzínové čerpací stanice HEFA "C", technická památka z roku 1959 (stejný exemplář je také v Národním technickém muzeu v Praze). * Pomník Antona Günthera, vztyčený v roce 1936 u příležitosti 60. narozenin božídarského německého básníka, opěvujícího zdejší kraj. Nachází se na náměstí před radnicí vedle pamětního kamene věnovaného řeckému spisovateli Nikosi Kazantzakisovi, který v letech 1929 až 1931 žil a tvořil v tomto kraji. * Podél Blatenského vodního příkopu z Božího Daru do Horní Blatné (Bergstadt Platten) vede asi dvanáctikilometrová naučná stezka. * Pod nedalekým Klínovcem odbočuje pěšina ke kameni tří panství z roku 1677 u Oberwiesenthalu. * Přeshraniční stezka Antona Günthera.

Boží Dar v kultuře

Název obce a charakter krajiny se staly námětem básně Viktora Dyka Boží dar (ze sbírky Domy, 1926).

Osobnosti

Rodáci

Jan Tadeáš Antonín Peithner z Lichtenfelsu (1727-1792), česko-německý báňský geolog a hornický vědec * Anton Günther (1876-1937), německý básník a zpěvák krušnohorských lidových písní. U příležitosti jeho 60. +more narozenin byl ve městě roku 1936 vztyčen jeho pomník. * Ewald Roscher (1927-2002), skokan na lyžích a trenér skokanské reprezentace SRN * MUDr. Alois Velich, český lékař, univerzitní profesor a rektor ČVUT.

Další osobnosti

Kašpar Eberhard (1523-1575), německý luteránský teolog * František Vilém Tippmann, rodák z Jáchymova v letech 1816 až 1824 působil v Božím Daru jako farář, od roku 1833 jako pomocný biskup pražské arcidiecéze, na Božím Daru založil chudobinec (dnešní hotel Svatá Anna) * Nikos Kazantzakis, řecký literát, který v letech 1929 až 1931 žil a působil v nedalekém lesnickém stavení * Lukáš Bauer (* 1977), běžec na lyžích, trojnásobný olympijský medailista Lukáš Bauer, žije na Božím Daru

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Lyžařská střediska v Česku Kategorie:Sídla v Krušných horách Kategorie:Obce v okrese Karlovy Vary Kategorie:Regionální sdružení obcí a měst Euregio Egrensis Kategorie:Sdružení Centrální Krušnohoří Kategorie:Sdružení Krušné hory - západ Kategorie:Vodohospodářské sdružení obcí západních Čech Kategorie:SOKO - Sdružení obcí krušnohorské oblasti Kategorie:Města v okrese Karlovy Vary Kategorie:Horní města v Česku Kategorie:Těžba v okrese Karlovy Vary Kategorie:Těžba stříbra v Karlovarském kraji Kategorie:Těžba cínu v Česku Kategorie:Hornická kulturní krajina Abertamy - Horní Blatná - Boží Dar Kategorie:Sídla na česko-německé státní hranici