Rudolf Ferdinand z Lobkowicz

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Rudolf Ferdinand princ z Lobkowicz (též z Lobkovic) (16. srpna 1840, Břežany - 9. dubna 1908, Vídeň) byl český šlechtic a rakousko-uherský generál z rodu Lobkowiczů. V armádě dosáhl dosáhl hodnosti polního zbrojmistra a byl dlouholetým velitelem 4. armádního sboru v Budapešti. Po matce byl dědicem velkostatků na Moravě a Vysočině (Velké Meziříčí).

Životopis

Zámek Velké Meziříčí, majetek Rudolfa Ferdinanda z Lobkowicz Pocházel z významného českého šlechtického rodu Lobkowiczů, narodil se na jižní Moravě na zámku Břežany jako starší syn prince Ludvíka Jana Lobkowicze (1807-1882) z roudnické rodové větve a jeho manželky Leopoldiny, rozené princezny z Lichtenštejna (1815-1899). +more Studoval na dělostřelecké akademii v Olomouci a v roce 1858 vstoupil jako kadet do armády. Zúčastnil se války v Itálii, během níž byl povýšen na nadporučíka (1859), později se vyznamenal v prusko-rakouské válce v bitvě u Hradce Králové. V roce 1867 byl přidělen jako doprovod francouzskému císaři Napoleonovi III. při jeho pobytu v Salcburku. Jako jeden z pobočníků císaře Františka Josefa (1870) byl pověřen diplomatickými cestami do Berlína (1872) a Petrohradu (1874). V roce 1874 byl povýšen na podplukovníka a od té doby dlouhodobě působil v Budapešti, mezitím se zúčastnil okupace Bosny a Hercegoviny (1878).

Rudolf Ferdinand z Lobkowicz, kresba tužkou od Feliciena de Myrbach-Rheinfelda, před rokem 1898

V roce 1882 byl povýšen do hodnosti generálmajora a v roce 1887 dosáhl hodnosti polního podmaršála. Díky své dlouholeté službě v Uhrách a vynikajícím znalostem o místních poměrech zde získal značnou popularitu, udržoval přátelské vztahy s uherskou šlechtou i státními úředníky. +more Již v roce 1885 byl jmenován členem uherské panské sněmovny a nakonec byl v letech 1890-1905 vrchním velitelem v Budapešti. V roce 1892 byl dekorován Řádem zlatého rouna a v roce 1894 byl povýšen do hodnosti polního zbrojmistra, kromě toho byl c. k. tajným radou a komořím. Vynikl také jako odborník v oboru dělostřelectva, podílel se na jeho reorganizaci a často publikoval.

Po matce Leopoldině zdědil v roce 1899 velkostatky na Vysočině (Velké Meziříčí) a na Znojemsku (Břežany, tehdy pod názvem Fryšava). Oba velkostatky zahrnovaly celkem přes 8 000 hektarů půdy, princ Rudolf se tak stal významným vlastníkem pozemků na Moravě, k velkostatkům patřily také četné průmyslové podniky. +more Protože zemřel bez potomstva, majetek byl po jeho smrti rozdělen mezi potomstvo jeho sestry Anny, provdané Harrachové (1847-1934). Velké Meziříčí převzal synovec František Harrach (1870-1937), Břežany zdědila neteř Ludovika (1876-1942), provdaná za pruského důstojníka barona Filipa Wamboldta.

Odkazy

Reference

Literatura

KASÍK, Stanislav, MAŠEK, Petr, MŽYKOVÁ, Marie: Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu; České Budějovice, 2002; 240 s. ISBN 80-903040-3-6

Externí odkazy

[url=http://genealogy. euweb. +morecz/lobkow/lobkow2. html]Rodokmen Lobkowiczů (Miroslav Marek)[/url] * [url=http://www. historie. hranet. cz/heraldika/pdf/schmidt-brentano2007. pdf]Služební postup Rudolfa Ferdinanda Lobkowicze v armádě[/url].

Rudolf Ferdinand Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Moravští šlechtici Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Narození 16. +more srpna Kategorie:Narození 1840 Kategorie:Úmrtí 9. dubna Kategorie:Úmrtí 1908 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Narození v Břežanech (okres Znojmo) Kategorie:Muži.