Rudolf Ferdinand z Lobkowicz

Životopis

Zámek Velké Meziříčí, majetek Rudolfa Ferdinanda z Lobkowicz Pocházel z významného českého šlechtického rodu Lobkowiczů, narodil se na jižní Moravě na zámku Břežany jako starší syn prince Ludvíka Jana Lobkowicze (1807-1882) z roudnické rodové větve a jeho manželky Leopoldiny, rozené princezny z Lichtenštejna (1815-1899). +more Studoval na dělostřelecké akademii v Olomouci a v roce 1858 vstoupil jako kadet do armády. Zúčastnil se války v Itálii, během níž byl povýšen na nadporučíka (1859), později se vyznamenal v prusko-rakouské válce v bitvě u Hradce Králové. V roce 1867 byl přidělen jako doprovod francouzskému císaři Napoleonovi III. při jeho pobytu v Salcburku. Jako jeden z pobočníků císaře Františka Josefa (1870) byl pověřen diplomatickými cestami do Berlína (1872) a Petrohradu (1874). V roce 1874 byl povýšen na podplukovníka a od té doby dlouhodobě působil v Budapešti, kde byl štábním důstojníkem 5. dělostřeleckého pluku. V roce 1876 byl povýšen na plukovníka a stal se velitelem 5. pluku dělostřelectva. Mezitím se zúčastnil okupace Bosny a Hercegoviny (1878).

Rudolf Ferdinand z Lobkowicz, kresba tužkou od Feliciena de Myrbach-Rheinfelda, před rokem 1898

V roce 1882 byl povýšen do hodnosti generálmajora a stal se velitelem 13. pěší brigády v Rijece. +more, kde strávil čtyři roky (1882-1886). V roce 1887 dosáhl hodnosti polního podmaršála a přešel na post velitele 35. pěší divize v Kluži. Díky své dlouholeté službě v Uhrách a vynikajícím znalostem o místních poměrech zde získal značnou popularitu, udržoval přátelské vztahy s uherskou šlechtou i státními úředníky. Již v roce 1885 byl jmenován členem uherské panské sněmovny a nakonec byl v letech 1890-1905 velitelem 4. armádního sboru v Budapešti. Vynikl také jako odborník v oboru dělostřelectva, podílel se na jeho reorganizaci a často publikoval. V roce 1894 byl povýšen do druhé nejvyšší hodnosti polního zbrojmistra, v armádě byl penzionován k datu 1. listopadu 1905.

Rodinné a majetkové poměry

Po matce Leopoldině zdědil v roce 1899 velkostatky na Vysočině (Velké Meziříčí) a na Znojemsku (Břežany, tehdy pod názvem Fryšava). Oba velkostatky zahrnovaly celkem přes 8 000 hektarů půdy, princ Rudolf se tak stal významným vlastníkem pozemků na Moravě, k velkostatkům patřily také četné průmyslové podniky. +more Protože zemřel bez potomstva, majetek byl po jeho smrti rozdělen mezi potomstvo jeho sestry Anny, provdané Harrachové (1847-1934). Velké Meziříčí převzal synovec František Harrach (1870-1937), Břežany zdědila neteř Ludovika (1876-1942), provdaná za pruského důstojníka barona Filipa Wamboldta.

V roce 1900 se oženil s Friederike Kronau (1841-1918), která byla v mládí populární herečkou vídeňského Burgtheatru. Jejím prvním manželem byl baron Leopold von Edelsheim-Gyulai (1826-1893), který byl také generálem c. +more k. armády a velitelem v Budapešti.

Tituly a ocenění

Jako příslušník knížecího rodu Lobkowiczů užíval od narození šlechtický titul princ. Od roku 1866 byl c. +more k. komořím a v roce 1891 byl jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence. V případě člena nejvyšší šlechty mělo ale prioritu oslovení Jasnost (Seine Durchlaucht) spojené s titulem prince. V roce 1892 byl jmenován rytířem Řádu zlatého rouna, v Rakousku-Uhersku byl dále nositelem velkokříže Leopoldova řádu, Řádu železné koruny I. třídy, držitelem Vojenského záslužného kříže, Vojenské záslužné medaile, Válečné medaile a Jubiljení pamětní medaile. Řadu ocenění získal také od zahraničních panovníků mimo jiné v souvislosti s funkcí císařského pobočníka. Od roku 1889 byl čestným majitelem 13. dělostřeleckého pluku dislokovaného v Záhřebu.

Zahraniční řády a vyznamenání

+morepng|alt='>60x60pixelů rytířský kříž Řádu svatého Alexandra Něvského (Rusko) * 60x60pixelů Řád sv. Stanislava (Rusko) * 60x60pixelů Řád černé orlice (Německo) * 60x60pixelů Řád červené orlice I. třídy (Německo) * 60x60pixelů Řád pruské koruny II. třídy (Německo) * 60x60pixelů důstojník Řádu čestné legie (Francie) * 60x60pixelů komandér Řádu italské koruny (Itálie) * 60x60pixelů velokříž Řád rumunské koruny (Rumunsko) * 60x60pixelů velkodůstojník Leopoldova řádu (Belgie) * 60x60pixelů velkokříž Danebrožského řádu (Dánsko) * 60x60pixelů Řád lva a slunce I. třídy (Persie) * 60x60pixelů rytíř Řádu Albrechtova (Sasko) * 60x60pixelů velkokříž Řádu Spasitele (Řecko).

Odkazy

Reference

Literatura

KASÍK, Stanislav, MAŠEK, Petr, MŽYKOVÁ, Marie: Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu; České Budějovice, 2002; 240 s. ISBN 80-903040-3-6

Externí odkazy

[url=http://genealogy.euweb.cz/lobkow/lobkow2.html]Rodokmen Lobkowiczů (Miroslav Marek)[/url]

Rudolf Ferdinand Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Moravští šlechtici Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Řádu svatého Alexandra Něvského Kategorie:Nositelé Řádu svatého Stanislava Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Rytíři Řádu černé orlice Kategorie:Nositelé Řádu koruny (Prusko) Kategorie:Důstojníci Řádu čestné legie Kategorie:Nositelé Řádu italské koruny Kategorie:Nositelé Řádu rumunské koruny Kategorie:Nositelé Řádu Leopolda (Belgie) Kategorie:Nositelé Řádu Albrechtova Kategorie:Nositelé Řádu Spasitele Kategorie:Nositelé Řádu slunce a lva Kategorie:Nositelé Řádu Dannebrog Kategorie:Narození 16. +more srpna Kategorie:Narození v roce 1840 Kategorie:Úmrtí 9. dubna Kategorie:Úmrtí v roce 1908 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Narození v Břežanech (okres Znojmo) Kategorie:Muži.