Rudolf Kaiser

Loutkové divadlo Rudolfa Kaisera, představení Leštínský kovář (20. léta 20. století) Rudolf Kaiser (14. května 1881, Horoměřice - 20. května 1936, Praha) byl český profesionální lidový loutkář , člen Loutkářského soustředění Masarykova lidovýchovného ústavu.

Život

Rudolf Kaiser se narodil v rodině Františka a Antonie Kaiserových z Oulovic. Otec František byl dle matričních záznamů „tělocvičným hercem“. +more Pocházel ze starého kočovného uměleckého rodu Kaiserů, který předváděl hry ze života, pantomimu, loutkové hry a akrobatické výkony.

Toto povolání vykonával již jeho praděd, Villhelm Kaiser, narozen 7. 8. +more 1765 v Dobřanech. [url=http://www. portafontium. eu/iipimage/30061109/dobrany-05_2660-n. x=790&y=279&w=194&h=79],] Rovněž v záznamu o narození jeho otce, Františka Kaisera, je děd, Matyáš Kaiser zapsán jako Mechanischer Künstler . Druhý děd Rudolfa Kaisera byl také loutkohercem. Rudolf Kaiser navazoval na rodinou tradici. Vynikal jako manažer, režisér, scénograf, návrhář, tvůrce kostýmů, loutkoherec, dabér i muzikant. O loutky i divadlo se musel se svou rodinou dobře starat. Scény i kostýmy byly promyšlené do nejmenších detailů. Pro své loutky měl převlékací kostýmy a dokonce i boty.

Své schopnosti a zkušenosti předával Rudolf Kaiser nejen členům své rodiny, ale i přátelům, kolegům a lidem nadšeným pro loutkové divadlo. I z těchto důvodů opakovaně Prof. +more Dr. [[Jindřich Veselý[/url]] doporučoval divadlo Rudolfa Kaisera k výchovným a pedagogickým účelům. (V časopise Loutkář (červen 1926) též zveřejnil článek Loutkář Rudolf Kaiser, jeho rod, knihovna i plakáty. ).

Dílo

V repertoáru divadla Rudolfa Kaisera bylo více než 60 divadelních her upravených pro loutkové divadlo. Podrobněji se o této skutečnosti zmiňuje časopis Loutkář. +more Uváděl na svém divadle klasické hry Josefa Kajetána Tyla , Václava Klimenta Klicpery, Aloise Jiráska, Jana Nepomuka Štěpánka a dalších. V knihovně Rudolfa Kaisera se nacházelo více než 300 her.

Soubor tvořilo celkem 5 členů rodiny. Mimo manželku Stanislavu, i synové Josef, Dominik a Ladislav. +more Syn Josef zdědil po otci hudební nadaní. Absolvoval soukromou hudební školu. Hudební doprovod byl důležitý pro dynamiku představení. Plně bylo hry na housle a citeru využíváno při uvádění her se zpěvy, jako např. "Paní Marjánka matka pluku", "Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka", atd. nebo při uvedení operetky "Na té louce zelené".

Společně s Josefem Skupou, Václavem Bárthou z Říše loutek a Václavem Sojkou z Umělecké výchovy sehrál v roce 1924 na celostátním soustředění loutkářů, scénku Sbratření Kašpárků. V této scénce zastupoval lidové loutkáře.

Jako první loutková společnost přednesl v českém rozhlase se členy své rodiny tradičního loutkářského Fausta (26. listopadu 1927). +more Úvodní slovo měl Prof. Dr. Jindřich Veselý. Přednes hry do rozhlasu doprovázel na citeru syn Josef Kaiser.

Během mezinárodní loutkářské výstavy v Praze (1929) hrál na Výstavišti a pořádal speciální představení pro zahraniční členy právě ustavené mezinárodní organizace loutkářů UNIMA. Na této výstavě získal velký obdiv diváků z Čech i ciziny. +more Delegáti se s Rudolfem Kaiserem, členy jeho rodinného divadla a loutkami fotografovali. Fotografovali si výjevy z her a filmovali si představení. Za velké úsilí a vysokou kvalitu, jakou reprezentoval české loutkáře na tomto historickém loutkářském sjezdu , získal Rudolf Kaiser poděkování od Masarykova lidovýchovného ústavu, který v tu dobu poskytoval mezinárodní loutkářské organizaci UNIMA existenční zázemí. Rudolf Kaiser byl ochoten hrát se svým divadlem na výstavě narychlo, po tom co svůj písemný příslib zrušil K. Kopecký.

"Předměstské národní divadlo ve stanu", tak bylo známé velké loutkové divadlo Rudolfa Kaisera, které ve dvacátých a třicátých letech 20. století každým rokem v létě hostovalo na předměstích Prahy. +more Ať se jednalo o Břevnov, Hlubočepy, Košíře, Radlice, Smíchov, Podbabu - na všechna tato místa se sjížděli lidé bez věkového rozdílu vyhledávající zábavu a osvětu. Stan pojmul až 300 lidí a býval vždy plný. Vstupné bylo dostupné i pro chudší vrstvy.

Byla vždy uvedena klasická divadelní hra, nebo pohádka upravená pro loutkové divadlo. Následovaly satirické výstupy marionety civilního chlapíka zvaného "Kanimůra". +more Ten bavil publikum vtipnými současnými tématy ze života a i z dění ve společnosti. Po té následovalo 10 minut vystoupení s varietními loutkami. Celé představení ukončoval Kanimůra, který se jménem všech s publikem rozloučil.

V tomto stanu se v roce 1930 natáčely scény filmu Svatopluka Innemanna "Fidlovačka" na motivy divadelní hry Josefa Kajetána Tyla "Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka". Byl to první zvukový film, který byl natočen pouze v češtině. +more Scéna slepého houslisty Mareše zpívajícího píseň "Kde domov můj" je výrazem národního obrození. Tento odkaz přijal Rudolf Kaiser po svých předcích a usiloval o to, aby se na národní povědomí nikdy nezapomnělo.

Rudolf Kaiser zemřel náhle ve věku 55 let. Pochován byl na Olšanské hřbitovy za hojné účasti loutkářských kolegů, rodiny, přátel a veřejnosti.

Kaiserovo divadlo po smrti Rudolfa Kaisera

Odkaz Rudolfa Kaisera převzal syn Josef Kaiser. Jeho manželkou se stala talentovaná loutkoherečka a provazochodkyně Josefa Tříšková. +more Později soubor doplnili jejich děti Anna, Stanislava, Viktor, Artur a Karel.

Josef Skupa respektoval Josefa Kaisera jako výborného loutkáře a přítele. Divadlo bylo i nadále velmi oblíbené nejen u dětí, ale i dospělých.

Po smrti Josefa Skupy se československé loutkářství dostalo pevněji do rukou politicky angažovaných lidí.

V roce 1960 byla ukončena činnost celé řady profesionálních kočujících loutkových divadel. Jak je správně popsáno v článku paní Niny Malíkové, Rudolf Kaiser byl ochotný ke všem lidem. +more Tato ochota se vrátila jeho nástupcům ve zlém. Josef Kaiser se nikdy s touto křivdou nesmířil. Věnoval se pak jen výjezdovému hraní s varietními loutkami, kdy mu partnera dělal vždy někdo z jeho věkem starších dětí. Nejdříve synové Viktor a Artur. Dále pak byly jeho partnery syn Karel, Ladislav, či dcera Jindřiška.

Kaiserovo loutkové divadlo bavilo diváky více než 190 let. Šířilo kulturní tradice v Čechách, nepobíralo žádné dotace, mělo vysokou návštěvnost, živilo početnou rodinu. +more Konkurence byla v Československu velká, protože do této doby bylo téměř v každé vsi loutkové divadlo. Pro pobavení hrála spousta amatérských souborů. Založilo se státní divadlo, státní škola. Vše z prostředků státu. Nelze říci, že bylo vše špatné. Totalita, která tomu všemu vládla však zcela jistě ano. Taková práce se dá jen s těží srovnávat se základy, které položili lidoví loutkáři, ať profesionální či amatérští.

Ocenění

V roce 1928 ocenění "Věnec za loutkové hry" od Českého svazu přátel loutkového divadla v Praze

V roce 1947 byl za zásluhy o československé loutkářství posmrtně vyznamenám diplomem uděleným Loutkářským soustředěním při Masarykově lidovýchovném ústavu.

Od roku 2016 je české a slovenské loutkářství zapsáno na seznamu nehmotného dědictví UNESCO. Rudolf Kaiser a jeho divadlo tvořili jeden ze základů této tradice.

Odkazy

Reference

Literatura

J. Veselý: Z památek loutkáře F. +more K. , Loutkář 7, 1922/23, s. 36 * Hra Hrabě Leopold a císař římský hraná R. K. , tamtéž, s. 116-117 * Loutkář Rudolf Kaiser, jeho rod, knihovna a plakáty, Loutkář 12, 1925/26, s. 193-203 * nekrology: J. Veselý, tamtéž 22, 1935/36, s. 149-150 * nesign. , Kotva 17, 1936, č. 6-7, s. 1-2 * a. : Vzpomínka na R. K. , Kotva 18, 1937, č. 5, s. 3 * J. Bartoš: Loutkářská kronika, Praha 1963, s. 230-231 * M. Disman: Výzkum dětského posluchače rozhlasové hry, Československý loutkář 19, 1969, s. 201 * A. Dubská: Dvě století českého loutkářství, Praha 2004, s. 167.

Externí odkazy

Deník Večer, příloha k č. 125 z 1. +more 6. 1929: [url=http://www. digitalniknihovna. cz/mzk/view/uuid:8e2a38e0-27d1-11e8-b8a6-5ef3fc9ae867. page=uuid:2616c460-286e-11e8-8b05-005056825209&fulltext=Rudolf%20Kaiser%20loutk%C3%A1%C5%99]Zítra poslední den pražského králů, královen, princů a princezen[/url] * Aža a Iša ze Švihanky s loutkami Rudolfa Kaisera.

Kategorie:Čeští loutkoherci Kategorie:Narození v roce 1881 Kategorie:Narození 14. +more května Kategorie:Narození v Horoměřicích Kategorie:Úmrtí v roce 1936 Kategorie:Úmrtí 20. května Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení na Olšanech.