Rudolf Konstantin Vratislav z Mitrovic

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Rudolf Konstantin hrabě Vratislav z Mitrovic a Schönfeldu (Rudolf Constantin Reichsgraf Wratislaw von Mitrowicz und Schönfeld) (12. srpna 1811, Koloděje nad Lužnicí - 30. listopadu 1874, Praha) byl český šlechtic, rakouský státní úředník a dvořan. Od mládí působil ve státních službách a zastával různé funkce ve správě okresů a krajů v Čechách. Kariéru završil jako nejvyšší komoří arcivévody Štěpána.

Životopis

Zámek Koloděje nad Lužnicí, rodiště Rudolfa Konstantina Vratislava z Mitrovic Pocházel ze starého šlechtického rodu Vratislavů z Mitrovic, patřil k linii, která od roku 1741 užívala příjmení Vratislav-Schönfeld. +more Narodil se na zámku v Kolodějích nad Lužnicí jako mladší syn hraběte Karla Vratislava z Mitrovic (1772-1823) a jeho manželky Terezie, rozené Bergerové z Lümingenu (1777-1834). Studoval na Tereziánské akademii ve Vídni a absolvoval práva, kromě němčiny a češtiny ovládal latinu, italštinu a francouzštinu. V roce 1833 vstoupil do státních služeb, začínal jako konceptní praktikant u krajských úřadů v Jičíně a Plzni, v letech 1838-1843 byl nadpočetným krajským komisařem v Českých Budějovicích. Po krátké službě u dvorské kanceláře ve Vídni (1843-1844) se vrátil do Čech a byl guberniálním tajemníkem, později guberniálním radou v Praze (1844-1848). V revolučním roce 1848 byl civilním komisařem III. armádního sboru, poté působil jako krajský hejtman v Litoměřicích (1848-1849). Po reorganizaci státní správy a zřízení nových okresů byl v letech 1849-1854 okresním hejtmanem v Jílovém u Prahy. Od roku 1854 působil v Praze jako rada českého místodržitelství. Ze státních služeb byl propuštěn v roce 1865 s titulem dvorního rady a přešel ke dvoru arcivévody Štěpána, s nímž se znal již z dřívějších let. V letech 1865-1867 byl nejvyšším komořím arcivévody Štěpána a v roce 1866 obdržel titul c. k. tajného rady. Poslední léta strávil v Praze, kde také zemřel. Po smrti vzdáleného příbuzného Evžena Vratislava (1780-1867) užíval jako nejstarší člen rodu dědičnou čestnou hodnost nejvyššího kuchmistra Českého království. V soukromí se zajímal o genealogii a heraldiku, jeho sbírka je uložena v Archivu Národního muzea.

Byl dvakrát ženatý, jeho první manželkou byla Kristina Běšinová z Běšin (1812-1850), podruhé se oženil v roce 1860 s hraběnkou Natálií von Mirbach-Kosmanos (1836-1907). Obě manželství zůstala bezdětná.

Jeho sestra Karolína (1816-1895) byla manželkou Pavla Aloise Klara (1801-1860), ředitele Klárova ústavu.

Odkazy

Reference

Literatura

KLEČACKÝ, Martin a kolektiv: Slovník představitelů politické správy v Čechách v letech 1849-1918; Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky, Praha, 2020; 974 s. ISBN 978-80-88304-18-0 * SEDLÁČKOVÁ, Helena: Krajští hejtmané v Čechách (1623) 1641-1849; Národní archiv Praha, 2021; 455 s. +more ISBN 978-80-7469-103-4.