Rudolf Lützow

Rudolf František de Paula Jan Quirin hrabě Lützow (Rudolf Franz de Paula Johann Quirin Graf Lützow zu Dreylützow und Seedorf) (4. června 1779, Salcburk - 28. října 1858, Monza) byl rakouský diplomat. Po krátké službě v armádě se stal diplomatem a během napoleonských válek zastával nižší posty v různých evropských zemích. Nakonec byl dlouholetým velvyslancem Rakouského císařství ve Vatikánu (1826-1848). Díky příbuzenským vazbám na rodiny Černínů a Kolovratů patřil v první polovině 19. století také k významným osobnostem veřejného života v Čechách.

Životopis

Erb rodu Lützowů Pocházel z meklenburského šlechtického rodu Lützowů usazeného od konce +more_století'>17. století v Čechách, narodil se jako mladší syn generálmajora Gottfrieda Lützowa (1742-1822) a jeho druhé manželky Antonie, hraběnky Černínové z Chudenic (1750-1801). Studoval Tereziánskou vojenskou akademii ve Vídni a sloužil v armádě, v roce 1804 vstoupil do diplomatických služeb. Začínal na nižších postech v různých německých městech (Řezno, Stuttgart, Mnichov). V letech 1812-1815 byl vyslancem v Kodani, poté ve Stuttgartu (1815-1818), Istanbulu (1818-1822) a Turínu (1822-1826). Nakonec řadu let zastával funkci vyslance u Svatého stolce ve Vatikánu (1826-1848). Po revoluci v roce 1848 odešel do soukromí. Byl též c. k. komořím a v roce 1821 byl jmenován tajným radou.

Z pohledu českých dějin měl význam tím, že Františkovi Palackému zprostředkoval přístup do vatikánských archivů. Z podnětu svého příbuzného Františka Antonína Libštejnského z Kolovrat patřil k zakládajícím členům Společnosti Národního muzea, dále byl členem Královské české společnosti nauk a Akademie výtvarných umění ve Vídni. +more Za zásluhy obdržel velkokříž Řádu sv. Štěpána a Leopoldův řád, během diplomatické mise v Dánsku získal Danebrožský řád a několik vyznamenání dostal také během svého dlouholetého působení v italských zemích.

Jeho manželkou se v roce 1824 stala italská šlechtična Maria Ignatia Teulada di San Giusto, ovdovělá markýza de St. Laurent (1800-1864). +more Byla c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže, krátce před smrtí byla jmenována nejvyšší hofmistryní mexické císařovny Charlotty. Z jejich manželství se narodily tři děti, syn Karel (1830-1892) získal sňatkem majetek na jižní Moravě a byl poslancem moravského zemského sněmu, mladší Viktor (1833-1876) sloužil v armádě.

Rudolfův starší bratr Jeroným Lützow (1776-1861) působil v řadě úřadů ve státní správě v Českém království, kde také vlastnil statky.

Odkazy

Literatura

MAŠEK, Petr: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti, díl I. A-M; Praha, 2008 ISBN 978-80-257-0027-3

Externí odkazy

Historie rodu Lützowů [url=https://www. uspza. +morecz/soubory/zampach_posledni_majitele_text_zdroje_rodokmeny. pdf]dostupné online[/url] * Rudolf Lützow in: Biographisches Lexion des Kaiserthums Oesterreich [url=https://de. wikisource. org/wiki/BLK%C3%96%3AL%C3%BCtzow%2C_Rudolph_Graf]dostupné online[/url].

Kategorie:Lützowové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Diplomaté Rakouska Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Osobnosti českého národního obrození Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Královského řádu svatého Štěpána Kategorie:Nositelé Řádu Dannebrog Kategorie:Narození 4. +more června Kategorie:Narození 1779 Kategorie:Narození v Salcburku Kategorie:Úmrtí 28. října Kategorie:Úmrtí 1858 Kategorie:Úmrtí v Monze Kategorie:Muži.