Rudolf von Meran

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Rudolf Jan František hrabě z Meranu ( Rudolf Johann Franz Graf von Meran; 9. prosince 1872 Štýrský Hradec - 17. září 1959 Salzburg) byl rakouský šlechtic a rakousko-uherský státní úředník. Fakticky měl původ v rodu Habsburků a byl pravnukem císaře Leopolda II. Patřil k potomstvu arcivévody Jana a jeho nerovnorodé manželky, rodina užívala od roku 1844 titul hrabat z Merana. Jako absolvent práv působil od mládí ve státních úřadech a zastával vysoké funkce ve správě různých zemí Rakousko-Uherského císařství, naposledy byl před rozpadem monarchie místodržitelem v Tyrolsku (1917-1918), po roce 1918 žil v soukromí.

Životopis

Tyrolsku, sídlo hrabat z Meranu +morejpg|náhled|vlevo'>Erb hrabat z Meranu Pocházel z potomstva morganatického manželství arcivévody Jana (1782-1859) a Anny Plochlové (1804-1885), dcery poštmistra. Narodil se jako mladší syn Františka z Meranu (1839-1891), kterému byl jako dítěti udělen v roce 1844 titul hrabě z Meranu a barona z Brandhofu, a hraběnky Terezie Lambergové (1836-1913). Po matce byl vnukem generála Františka Filipa z Lambergu (1791-1848) zavražděného během uherské revoluce v roce 1848 v Budapešti. Rudolf krátce sloužil v armádě, ale po zranění opustil vojenskou službu, vystudoval práva a stal se státním úředníkem. V letech 1909-1911 byl okresním hejtmanem v Bregenzu, poté v letech 1912-1917 zastával funkci zemského prezidenta v Bukovině, kde se aktivně zapojoval do veřejného dění a získal čestný doktorát na univerzitě v Černovicích. Za první světové války po obsazení Bukoviny ruskou armádou musel dvakrát vyklidit Černovice, formálně zůstal zemským prezidentem v Bukovině do června 1916 a definitivně ji opustil po Brusilovově ofenzívě. Odešel do Vídně a od ledna do listopadu 1917 byl místodržitelem v Horním Rakousku, kde se s ohledem na probíhající válku zaměřil na sociální problematiku. Nakonec od listopadu 1917 do zániku monarchie zastával funkci místodržitele v Tyrolsku. Z titulu této funkce byl zároveň prezidentem zemského finančního ředitelství v Innsbrucku a předsedou zemské školní rady pro Tyrolsko a Vorarlbersko.

Za zásluhy byl nositelem velkokříže Řádu Františka Josefa, Válečného kříže za občanské zásluhy a několika dalších ocenění. Získal také vyznamenání ve spojeneckém Německu, kde obdržel pruský Řád koruny a komturský kříž württemberského Fridrichova řádu. +more V roce 1915 byl jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence.

Rodina

V roce 1917 se na zámku Goldegg oženil s princeznou Johannou Auerspergovou (1890-1967), dcerou knížete Karla Auersperga (1859-1927), vnučkou rakouského předsedy vlády Adolfa Auersperga. Johanna byla dámou Řádu hvězdového kříže a c. +more k. palácovou dámou. Z jejich manželství se narodily tři děti, Rudolf (1917-1982), Adolf (1919-2010) a Karolína (1920-1965). Rodina žila na zámku Scena (respektive Schenna) v Tyrolsku, který koupil v roce 1845 arcivévoda Jan pro své potomstvo. Pobývali také na zámku Losensteinleiten v Horním Rakousku, který patřil rodině Auerspergů.

Rudolfův starší bratr Jan (1867-1947) byl právníkem, zastával čestné funkce ve Štýrsku a jako majitel fideikomisu byl dědičným členem rakouské Panské sněmovny.