Rybinská vodní elektrárna

Rybinská vodní elektrárna (rusky Рыбинская ГЭС) je vodní dílo na řece Volha. Je součástí Volžsko-kamské kaskády. V době uvedení do provozu byla druhou největší elektrárnou v Sovětském svazu (po elektrárně Dněproges na Ukrajině) a největší vodní elektrárnou v Rusku.

Všeobecné informace

Vodní dílo bylo vybudováno jako dvě samostatné části nad soutokem řeky Šeksna a Volha, vzdálených od sebe zhruba 10 km. V korytu Volhy byla postavena přelivová hráz a zdymadlová propust, budova elektrárny se nachází v korytu řeky Šeksna. +more Přehrazením vznikla Rybinská přehradní nádrž, která po napuštění byla největší umělou vodní plochou na světě. Hladina nádrže spojuje řečiště obou řek. Elektrárnou tak protéká společná voda Šeksny i Volhy, a to do koryta Šeksny ve vzdálenosti zhruba 1 km od soutoku. Hladina přehradní nádrže v údolí Volhy dosahuje paty Ugličské vodní elektrárny a v údolí řeky Šeksny navazuje na Šeksninskou vodní elektrárnu.

Pro spád v rozsahu 11 až 15 m bylo instalováno 6 Kaplanových turbín o hltnosti 600 m³ / s. To odpovídalo instalovanému výkonu 366,4 MW. +more Elektrárna ročně v průměru vyráběla 935 miliónů kWh.

Historie vodního díla

Stavba začala v říjnu 1935, v listopadu byl do suché jámy elektrárny položen první kubík betonu. Volha byla přehrazena 29. +more června 1940, tok Šeksny byl zastaven 24. října 1940. 13. dubna 1941 začalo plnění Rybinské nádrže a 17. května 1941 byl zprovozněn zdymadlový systém. První energetický blok byl spuštěn 18. listopadu 1941 za mimořádně obtížných podmínek. Budova elektrárny měla provizorní plátěnou střechu a byla častým terčem nepřátelského letectva. Obsluhu elektrárny zajišťovaly z větší části dívky ve věku 14-15 let, narychlo vyškolené v Ugličské elektrárně. Dodávky z obou volžských stanic byly mimořádně důležité pro obranu Moskvy. Tepelné elektrárny moskevského systému byly buď evakuovány nebo trpěly nedostatkem paliva.

Během válečných let vyráběly vodní elektrárny Uglič a Rybinsk přibližně 4 miliardy kWh elektřiny, čímž uvolnily 5 milionů tun fosilního paliva pro potřeby válečného hospodářství. Velkou roli v obraně Moskvy a Leningradu hrály i zdymadla vodních děl, kterými prošly miliony tun životně důležitého nákladu.

Většina stavebních prací byla provedena vězni Gulagu.

Závěr

Od roku 2016 elektrárna prochází rekonstrukcí ve spolupráci s rakouskou firmou Voith. Pro svůj mimořádný význam při obraně hlavního města v době Velké vlastenecké války byla zařazena do seznamu národních technických památek.

Odkazy

Externí odkazy

Literatura

Keller R. , Gewaesser und Wasserhaushalt des Festlandes, 250 stran, TVG Leipzig, 1962 * Linsley R. +moreK. , Applied hydrology, 759 str. McGraw-Hill, 1968 * Гидроэлектростанции России. : Tiskem Institutu Гидропроект - Санкт-Петербург, 1998. - 467 stran * Klaus Gestwa: Die Stalinschen Grossbauten des Kommunismus, R. Oldenbourg Verlag, Mnichov, 2010. - 670 stran.

Související články

Volžsko-kamská kaskáda * Rybinská přehradní nádrž * Vodní elektrárny v Rusku

Kategorie:Vodní elektrárny v Rusku