Gulag

Mapa pracovních táborů existujících na území SSSR v letech 1923 až 1961. Zdroj: Nezisková organizace Memorial

Gulag (rusky: , ГУЛаг, 'Главное управление исправительно-трудовых лагерей, česky: Hlavní správa nápravně-pracovních táborů') byl jedním z oddělení lidového komisariátu vnitřních záležitostí (NKVD, ministerstva vnitra) Sovětského svazu řídící a spravující systém pracovních a koncentračních táborů SSSR, který začal být budován za Lenina (1919) na samém počátku Sovětského svazu a byl rozšířen za Stalinovy vlády.

Správa byla i s tábory samotnými oficiálně zrušena v lednu 1960, ve skutečnosti ovšem tábory (pod jiným jménem, většinou s méně krutým režimem a někdy i na jiných místech) existovaly až do konce komunistického režimu. Slovo gulag se posléze přeneseně používalo pro označení sítě táborů nebo i jednotlivých táborů pod správou této instituce.

Definice Gulagu

Dle Rady Lidových komisařů SSSR ze dne 7. dubna 1930 je „úkolem nápravně-pracovních táborů ochrana společnosti před sociálně zvláštně nebezpečnými zločinci prostřednictvím jejich izolace spojené se společensky prospěšnou prací“.

Princip gulagu

Fotografie údajné ubikace vězňů (1936 či 1937). Výrazně propagandistický a kašírovaný snímek

Během celé existence SSSR vzniklo nejméně 476 táborových komplexů, v nichž byly sdruženy tisíce táborů. Na rozdíl od německých vyhlazovacích táborů Gulag představoval spíše tábory produkující otrockou práci, jeho hlavním úkolem byla těžba surovin a stavba náročných projektů (Bělomořsko-baltský kanál). +more Projekt pracovních táborů po celém severu země vypracoval v roce 1929 Naftalij Frenkel, který návrh osobně předložil Stalinovi a získal jeho souhlas. Frenkel v roce 1932 Podmínky v různých táborech byly dost různorodé a měnily se i v čase. Vzhledem k relativní organizační volnosti a moci táborových velitelů (kterou jim NKVD poskytoval) záleželo na tom, kdo byl táborovým velitelem - zda racionálně a „liberálněji“ myslící velitel, nebo „krvelačný sadista“. Některá místa skutečně představovala tábory smrti, která přicházela zpravidla v důsledku nemoci, odepření lékařské péče, umrznutí, případně hladu. Vězni v táborech museli nezřídka pracovat až 16 hodin denně či dokonce více s minimem stravy, bez patřičného nářadí, bez zkušeností a za daných podmínek s nesplnitelnými normami. Kdo normu nesplnil, často nedostal svůj už tak hubený příděl jídla (nebo mu byl ještě zmenšen). Dozorci si leckdy beztrestně dělali s vězni, co chtěli (jedinou podmínkou bylo, aby příliš výrazně neklesla produkce). Často se pracovalo v mrazu bez patřičného oblečení. Existovalo ale i něco málo táborů, kde se žilo relativně dobře, např. pro některé klíčové vědce, kteří měli i v těchto podmínkách bádat.

Počet lidí v Gulagu

Stavba bělomořského kanálu, 1932

Jen v období Stalinovy vlády (1929-1953) prošlo tábory gulagu nejméně 8 miliónů lidí. Někdy se k nim připočítávají i lidé žijící ve vyhnanství (minimálně 6 miliónů lidí), ti však nežili v táborech a jejich životní podmínky byly zpravidla lepší. +more Vrchol éry gulagu přišel na přelomu 40. a 50. let. Podle odhadů amerického historika R. Conquesta dosáhl počet lidí v táborech v roce 1948 asi 10 milionů a v roce 1952, těsně před Stalinovou smrtí, téměř 13 milionů. Na konci Stalinovy éry existovalo přibližně 200 táborů nucených prací, umístěných zejména na Sibiři, Dálném východě a v Arktidě.

Známí vězni

Andrej Alexejevič Amalrik, ruský spisovatel * Anton Antonov-Ovsejenko, ruský historik a spisovatel * Anna Barkovová, ruská básnířka a novinářka * Menachem Begin, izraelský politik a premiér * Bohumil Borecký, československý plukovník * Margarete Buber-Neumann, německá levicová novinářka, vězeň nacistického i sovětského systému * Vladimir Bukovskij, ruský neurofyziolog a spisovatel * Konstantin Alexandrovič Čcheidze, česko-ruský spisovatel a filosof * Julij Markovič Daniel, ruský spisovatel a překladatel * Pjotr Dmitrijevič Dolgorukov, ruský politik * Vladimir Dremljuga, ruský disident * Mustafa Džemilev, vůdce krymských Tatarů * Pavel Florenskij, ruský matematik, filosof a teolog * Naftalij Aronovič Frenkel, ruský obchodník, vězeň i organizátor Gulagu * Jevgenija Ginzburgová, ruská spisovatelka a disidentka * Valentin Gluško, ruský konstruktér raketových motorů * Lev Gumiljov, ruský historik a etnolog * Anatolij Markovič Gurevič, sovětský špion * Gustaw Herling-Grudziński, polský novinář a spisovatel * Ryszard Kaczorowski, polský státník * Lev Kopelev, ruský spisovatel a disident * Sergej Koroljov, fyzik a konstruktér raket * Merab Kostava, gruzínský disident * Ján Košút, slovenský student * Sergej Adamovič Kovaljov, biolog, obhájce lidských práv a politik * Karel Kubánek, československý letec * Osip Mandelštam, ruský básník * Sergej Vladimirovič Marakujev, ruský emigrant v Praze, dědeček A. Kopřivové * Anatolij Marčenko, ruský spisovatel a disident * Polina Molotovová, manželka V. +more M. Molotova * Jurij Fjodorovič Orlov, ruský fyzik a disident * Konstantin Päts, estonský politik a prezident * Vladimir Michajlovič Petljakov, ruský letecký konstruktér * František Polák, český advokát, účastník I. , II. i III. odboje * Nikolaj Nikolajevič Polikarpov, ruský letecký konstruktér * Karl Radek, revolucionář a komunistický politik * Konstantin Konstantinovič Rokossovskij, sovětský maršál a polský politik * Andrej Donatovič Siňavskij, ruský spisovatel a disident * Josip Slipyj, ukrajinský arcibiskup a kardinál * Dušan Slobodník , slovenský spisovatel * Alexandr Solženicyn, spisovatel, nositel Nobelovy ceny * Vasyl Stus, ukrajinský spisovatel * Varlam Tichonovič Šalamov, ruský spisovatel * Natan Šaransky, sovětský matmatik, disident a izraelský politik * Karlo Štajner, jugoslávský komunista a revolucionář * Lev Sergejevič Těrmen, ruský vynálezce * Andrej Nikolajevič Tupolev, letecký konstruktér * Kārlis Ulmanis, lotyšský politik a prezident * Sergej Vojcechovský, československý generál * Raoul Wallenberg, švédský diplomat * Lothar Wolleh, německý fotograf.

Cizinci v Gulagu

Gulag nebyl určen jen pro občany SSSR, ale ocitli se zde lidé mnoha dalších národností. Hned po rozdělení Polska mezi Sovětským svazem a hitlerovským Německem v roce 1939 docházelo k masovým deportacím Poláků, jež se ocitli na územích okupovaných Sovětským svazem, ale také představitelů dalších národů (Bělorusů a Ukrajinců), kteří de iure nebyli občany SSSR. +more Když Rudá armáda vytlačila z Maďarska vojska Třetí říše, započal transport představitelů elit i dalších práceschopných osob do Gulagů (zde již byla řada válečných zajatců). Z Budapešti byl do Gulagu odvlečen též švédský diplomat Raoul Wallenberg, který za války zachránil životy odhadem 100 000 Židů. Celkově bylo do Gulagů odvlečeno přibližně 300 000 Maďarů, přičemž polovina z nich se nevrátila zpět. Maďarská lidová republika však na navrátilce pohlížela krajně nedůvěřivě, a tak se stali cílem častých represí. Jako pravděpodobně poslední maďarský vězeň Gulagu se v roce 2000 vrátil (po 53 letech), původně válečný zajatec z druhé světové války, András Toma. Do gulagu se dostalo také mnoho z více než 4 000 Finů, zajatých během Zimní a pokračovací války se SSSR. Mezi cizince v gulagu patřili i Čechoslováci jako například Sergej Vojcechovský, Jan Plovajko nebo Imrich Gablech.

Povědomí o gulagu

Cesta kostí Oproti obecnému povědomí se politici a novináři západu o systému sovětských pracovních táborů dozvěděli již na přelomu 20. +more a 30. let 20. století a otevřeně o něm psali. Obecnou veřejnost však tato fakta příliš nezaujala, navíc Sovětskému svazu se pomocí dovedných zastíracích manévrů a propagandistických tahů podařilo vzbudit dojem, že většinu pracovních táborů zrušil (ačkoliv ve skutečnosti počet táborů i vězňů strmě rostl). Nové podrobnější informace se svět začal dozvídat až v době Chruščovova tání koncem 50. let. Všeobecně známé se staly až po vydání děl ruského disidenta Alexandra Solženicyna.

Významné tábory

Magadan * Norilsk * Pečora * Vorkuta * Kolymské gulagy * Solovecký tábor zvláštního určení

Díla inspirovaná Gulagem

Stalina 8 let v gulagu a následně 3 roky ve vyhnanství

* Josef Martin Bauer, Kam až mě nohy donesou (česky Naše vojsko 1994, 2017; zfilmováno 2001 jako Bílé peklo) - příběh německého vojáka jako zajatce v sovětském pracovním lágru na Sibiří a jeho následného útěku * Monika Zgustová, Oblečené k tanci na sněhu (Argo, 2020). Autorka zachycuje autentická svědectví devíti „silných, vnímavých a statečných“ žen, které se dostaly do spárů jednoho z nejděsivějších totalitních režimů lidských dějin, a přece se nezlomily a dokázaly se vrátit do alespoň zčásti normálního života. +more * Fritz Blankenhorn, A nebylo návratu (česky Baronet 2004) - příběh německého zajatce v sovětském pracovním lágru * Jan Demčík, Můj útěk do gulagu (1995, 2001) - podkarpatský Rusín, který byl po svém útěku do Sovětského svazu zatčen a poslán do gulagu * Jevgenija Ginzburgová, Strmá cesta (česky Odeon 1992) - zatčeni mladé sovětské komunistky, obvinění a léta v Gulagu až po rehabilitaci * Karel Goliath, Zápisky ze stalinských koncentráků: Výběr ze vzpomínek a studií (Köln - Index 1986, Ergo - 2018) - příběh českého právníka, historika a spisovatele, vězněného v gulagu v letech 1939 až 1955 * Gustaw Herling-Grudziński, Jiný svět (1951 v Anglii; česky Institut pro středoevropskou kulturu a politiku Praha 1994) * Ján Košút, Cez červený očistec (Bratislava 1995, 2009) * Jiří Svetozar Kupka, Krvavé jahody (2007, 2008, 2016) - smyšlený příběh Věry Sosnarové, kterou NKVD podle jejích slov odvlekla do gulagu * Armand Maloumian, Synové Gulagu (česky 1990) - autentické zážitky z osobního prožití * Jean Nicolas, Jedenáct let v ráji (1958 ve Francii, česky 2020) - vzpomínky francouzského katolického kněze, vězne Gulagu * Boris Pasternak, Doktor Živago (1957 v Itálii; Bratislava 1969; česky Lidové nakladatelství 1990, Odeon 2003, 2011, 2019) * Sławomir Rawicz, Dlouhá cesta (1956 v Londýně; česky Jota 2007, 2011; zfilmováno 2010 jako Útěk ze Sibiře) - o transportu do gulagu, tamních podmínkách a o útěku do Indie * Alexandr Solženicyn, Jeden den Ivana Děnisoviče (1962 v SSSR; česky Svět sovětů 1963, 1965, Lidové nakladatelství 1991, Academia 2000, 2002, Leda 2011) * Alexandr Solženicyn, Souostroví Gulag (1973 v zahraničí; česky 1990, 2011) * Varlam Tichonovič Šalamov, Kolymské povídky ( G plus G 2011) * Karlo Štajner, 7 000 dní na Sibiři (1971 Jugoslávie; česky Naše vojsko 1991, 2008, 2011) * Guzel Šamilevna Jachinová, Zulejka otevírá oči (česky Prostor 2017).

Galerie

Soubor:Yagoda kanal Moskva Volga. jpg|Velitel NKVD Genrich Jagoda při inspekci kanálu Moskva-Volha, který budovali vězni gulagu. +more Vlevo za Jagodou je N. S. Chruščev. Soubor:GULag 2 Museum Moscow Russia. jpg|Muzeum gulagu v Moskvě Soubor:Vorkuta r. jpg|Ruské město Vorkuta, bývalý tábor gulagu, kde stále žijí tisíce bývalých vězňů a jejich potomci Soubor:День памяти российских немцев, 28 августа 2011. Возложение цветов. jpg|Solovecký kámen v Moskvě - pomník obětem gulagu Soubor:«Маска Скорби» (ракурс). jpg|Maska smutku v Magadanu - pomník obětem gulagu.

Odkazy

Reference

Literatura

- autorka byla za knihu v roce 2004 oceněna Pullitzerovou cenou * BYSTROV, Vladimír. Průvodce říší zla, Academia 2007, 748 str. +more, * * * SOLŽENICYN, Alexandr, Jeden den Ivana Děnisoviče (1962 v SSSR; česky 1963, 1991, 2001, 2011) * SOLŽENICYN, Alexandr, Souostroví Gulag (1973 v zahraničí; česky 1990, Academia 2011).

Související články

Naftalij Aronovič Frenkel * Raoul Wallenberg

Externí odkazy

[url=http://www. upn. +moregov. sk/obdobie-1945-1989/zoznam-osob-odvlecenych-do-gulagov/]Ústav pamäti národa - seznam československých občanů odvlečených sověty do Gulagu[/url] * [url=http://gulag. cz/]Gulag. cz[/url] (Virtuální muzeum Gulag Online) * [url=http://www. totalita. cz/vysvetlivky/gulag. php]Gulag, historie, mapy - Totalita. cz[/url] * [url=http://www. memo. ru/history/NKVD/GULAG/maps/ussri. htm]Mapa Gulagů[/url] * [url=http://www. gulag. memorial. de/project. html]Gulag Memorial. Mapa táborů, archiv dokumentů[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20170321170749/http://www. thegulag. org/exhibits/art-gulag]The Gulag Collection by former prisoner Nikolai Getman[/url] * [url=http://www. nytimes. com/2003/06/11/books/11MCFA. html. th]Tábory teroru, často pozapomínané, New York Times[/url] * [url=http://www. hooverpress. org/productdetails. cfm. PC=1026]Ekonomie nucených prací: Sovětský Gulag[/url] * [url=http://www. angelfire. com/de/Cerskus/english/Gulag1. html]Gulag, album fotografií[/url].

Kategorie:Nucené práce Kategorie:Věznění a internace Kategorie:Politické represe v Sovětském svazu