Sámo

Původ

Podle Fredegara byl Sámo původně franský kupec z „kraje senonského“ , který měl roku 623 přijít i s dalšími kupci ke „Slovanům zvaným Vinidové“. Fredegar ho ve své kronice popisuje výrazem „národností Frank“, maje možná na mysli místo narození, nikoli etnický původ. +more Mohl tedy pocházet ze svébských Semnonů, galských Senonů, nebo jako alpský Karantánec či dalmatský Chorvat na se(m)nonském území působit. (V „pago Sennonago“ byla někdy viděna přímo města Sens, Soignies a další. ) Někteří usuzují - podle jména - i na židovský původ.

Již zmíněný salcburský traktát Spis o pokřtění Bavorů a Karantánců (Korutanců), který je anonymní a pochází z 9. století, se o Sámovi zmiňuje jako o „Slovanovi“ a „vévodovi“, který vládl v Korutanech. +more Někdy bývá mylně označován za krále. Ve Fredegarově kronice se píše, že si ho Slované za krále vyvolili. I v jiných pramenech franské provenience však bývají kmenová knížata někdy považována za krále . Sámo je ve Fredegarově kronice označován za pohana, ačkoliv Frankové přijali křesťanství už kolem roku 496.

Jméno

Existuje podobnost s hebrejským jménem Samuel. Jméno Samo je nicméně též variantou Zena/Jana; různé teoretické obdoby (Sanomír/Samomír, Samoslav, Samohrd, Záboj aj. +more), třebaže často odmítnuty jako neprůkazné, jsou pak již zřetelně slovanské. Lze uvažovat i zkomolený zápis podobného jména (např. Sávo, Sarbo). Objevily se i názory, že jde o pouhé vyjádření národnosti (Suavo), nebo panovnického titulu.

Sámova říše

Část Slovanů žijících na území dnešní České republiky, především na jižní Moravě, byla po řadu let vystavena loupeživým nájezdům a násilnostem Avarů, jejichž říše se rozkládala v dnešním Maďarsku. Sámo přišel se svým silně ozbrojeným doprovodem ve čtyřicátém roce panování franského krále +more'>Chlothara II. , tedy v letech 623 až 624, právě v době, kdy vypukla slovanská vzpoura proti Avarům. Důvodem jeho příchodu byla pravděpodobně snaha ochránit vlastní obchodní zájmy ohrožené válečným konfliktem.

Sámo se přidal na stranu Slovanů a společně podnikli výpad proti Avarům. Ve vítězném boji údajně prokázal takovou statečnost a velitelskou dovednost, že byl zvolen za krále. +more Není známa přesnější poloha nebo rozsah Sámova kmenového svazu, ale pravděpodobně zaujímal dnešní Čechy a Moravu a zasahoval až na území severozápadně od Čech osídlené polabskými a posálskými Srby. Záznamy franského kronikáře Fredegara popisují další vývoj těmito slovy:.

Bitva u Wogastisburgu

Náklo

Později se Sámovi Slované dostali do konfliktu s franskou říší. Její vládce Dagobert I. +more chtěl rozšířit svou vládu dále na východ a napadl slovanská území pod záminkou pomsty za násilí údajně spáchané na franských kupcích. Dagobert I. byl v roce 631 poražen v bitvě u slovanského hradiště Wogastisburgu. Bitva probíhala tři dny. Nebojovalo se nepřetržitě, spíše to byly dny opakovaných pokusů dobýt slovanskou pevnost. Přesné místo, kde se pevnost Wogatisburg nacházela, není známo a dodnes se po něm pátrá. Jedním z mnoha míst, kde pevnost Wogastisburg mohla stát, je hradiště Rubín na Podbořansku.

Rozpad říše

Sámo zemřel pravděpodobně mezi roky 658 až 661. O dalším vývoji jeho říše, která nebyla skutečným státním útvarem s pevnou organizací, není nic známo. +more Předpokládá se, že slovanské kmeny se od sebe opět oddělily a vyvíjely se samostatně. Hlavním cílem kmenového svazu bylo sjednotit Slovany k obraně proti Avarům a Frankům a usnadnit jejich kořistnické výpravy proti sousedům. Jakmile avarské a také franské nebezpečí pominulo, svaz se rozpadl.

Pozdní prameny uvádějí jako Sámova pokračovatele jeho údajného syna Moravoda. Ten ovládal snad jen území dnešní Moravy a jeho rod měl navazovat na historické Mojmírovce. +more Historikové toto však jednoznačně zpochybňují, jelikož jde o barokní záznamy Tomáše Pěšiny z Čechorodu a Gelasia Dobnera, kteří se inspirovali dynastickým mýtem v Čechách.

Korutanští jmenovci

V roce 773 se připomíná kníže Sámo, který se - společně se čtyřmi dalšími pohanskými vévody (Drochus, Henricus, Hermannus Aurelius, Theodorus) ze Slovinského Hradce - postavil salcburskému biskupu Virgilovi a korutanským knížatům Waltunkovi (Valdungus), Karastovi (Carastus) a Chitomarovi, podřízeným Bavorskému vévodství, v povstání na Gosposvetském poli (Maria Saal). Rebelie, vedená (mužem s ne zcela slovanským jménem) Hermannem Aureliem, byla poražena a pohanští vévodové zabiti. +more Nic nepomohlo, že dřívějším salcburským biskupem byl (Sámův) téměř jmenovec Samolus († 680).

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Časně slovanské období * Avaři * Dervan * Furlansko * Karantánie * Langobardi * Merovejci * Venetové

Externí odkazy

[url=https://web.archive.org/web/20070626182303/http://hbar.phys.msu.su/gorm/chrons/fredegar.htm]Fredegarii Scholastici Chronicum. web.archive.org[/url] * * * *

Kategorie:Franští válečníci Kategorie:České dějiny ve středověku Kategorie:Středověké dějiny Slovenska Kategorie:Sámova říše Kategorie:Narození v 7. +more století Kategorie:Úmrtí v 7. století Kategorie:Muži.