Schwarzenberská hrobka (Orlík nad Vltavou)

Schwarzenberská hrobka je hrobka rodu Schwarzenbergů v orlickém zámeckém parku v okrese Písek. Nachází se asi 1500 m severozápadně od zámku. Podnět k její výstavbě přišel od Karla III. Schwarzenberga, vysvěcena byla roku 1864. K místu lze volně dojít přes zámecký park, nicméně samotná hrobka veřejnosti není běžně přístupná.

Stavba hrobky

Zřízení nové hrobky pro mladší, orlickou rodovou větev navrhl již Karel I. Filip Schwarzenberg ve své závěti, nicméně několik dalších let zabral výběr vhodného místa. +more Zpočátku se dokonce uvažovalo o pouhém rozšíření již existujících hrobek na rodinném panství, v kostele sv. Jiljí v Miroticích, v kostele sv. Jana Křtitele ve Stražišti u Březnice či v kostele sv. Jana Křtitele a Panny Marie ve Svatém Janu u Květova. Významnou roli hrály náklady, a vznik hrobky se posunul také kvůli úmrtí Karla II. Nakonec padlo rozhodnutí o postavení zcela nové, samostatné hrobky. Postavena pak byla v severní části parku na místě zvaném U svatých křížů.

Autorem návrhu z roku 1860 byl knížecí inženýr Antonín Šiman, o rok později byl tento návrh schválen. Vlastní stavba probíhala v letech 1861-1864, a budova je tak o deset let starší než známější Schwarzenberská hrobka v Domaníně.

Slavnostně vysvěcena pak byla pražským arcibiskupem Bedřichem kardinálem ze Schwarzenbergu 15. +more října 1864, ve výroční den úmrtí knížete Karla I. a předvečer výročí bitvy u Lipska, ve které vítězně velel koaličním vojskům. Jeho ostatky byly do hrobky převezeny z Třeboně 3. února 1865. Vysvěcení se účastnil Karel III. Schwarzenberg, jeho matka Josefina, rozená Wratislavová z Mitrowicz a bratr Edmund Schwarzenberg. Primogenituru zastupoval Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu, jeho žena Eleonora, rozená z Liechtensteinu a jejich syn Adolf Josef. Nechyběl ani českobudějovický biskup Jan Valerián Jirsík, který pronesl řeč v češtině před hrobkou.

Zároveň s hrobkou byla nedaleko postavena hájovna pro strážce hrobky a promenádního hajného.

Popis hrobky

Budova byla postavena v neogotickém stylu na půdorysu ve tvaru pravidelného kříže. Má dvě hlavní patra, u druhého z nichž končí dvě boční schodiště, a dále podkrovní podlaží. +more Ze středu střechy se tyčí úzká zvonička.

Zajímavým architektonickým detailem je vstupní portál na jihozápadní stěně s masivními vyřezávanými dveřmi, po jehož stranách jsou umístěny desky s citáty z Bible: Ecce tu dormies cum patribus tuis (Hle, ty ulehneš ke svým otcům). a Beati mortui qui in Domino moriuntur (Blahoslavení mrtví, kteří umírají v Pánu).

Seznam pohřbených

Zároveň s již zmíněným Karlem I. byly k Orlíku převezeny rovněž ostatky jeho manželky Marie Anny a jeho syna, knížete +more_ze_Schwarzenbergu'>Karla II. Později zde byli pohřbeni i jeho dva bratři, generálmajor kníže Bedřich Karel (1799-1870) a polní maršál a majitel c. k. husarského pluku č. 15 kníže Edmund (1803-1873). Místo posledního odpočinku zde samozřejmě našel též kníže Karel III. , jenž nechal hrobku vystavit, kníže Karel IV. i jeho syn Karel V. , děd současné hlavy rodu. Pohřbeni zde jsou také další příslušníci schwarzenberské sekundogenitury.

Po Sametové revoluci mohla být obnovena tradice pohřbívání ve zdejší hrobce. V roce 2013 se zde konal pohřeb princezny Amalie Schwarzenbergové, roz. +more Lobkowiczové a v roce 2014 Dr. Bedřicha Schwarzenberga.

Chronologicky podle data úmrtí

V hrobce bylo pochováno 19 členů schwarzenberského druhorozenectví. V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených. +more Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Schwarzenbergů, žlutě jsou vyznačeny manželky přivdané do rodiny. Generace jsou počítány od Erkingera ze Schwarzenbergu (1362-1437), který byl v roce 1429 povýšen do stavu svobodných pánů. U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela.