Schwarzenberská hrobka (Vídeň)
Author
Albert FloresSchwarzenberská hrobka je pohřebiště šlechtického rodu Schwarzenbergů v kryptě pod kaplí sv. Mikuláše Tolentinského v augustiniánském kostele ve Vídni. Pro sebe a svou rodinu ji založil v roce 1656 Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu, ale už v roce 1600 byl pod presbytářem kostela pohřben vojevůdce Adolf ze Schwarzenbergu. Hrobka sloužila jako hlavní pohřebiště rodu po dobu jednoho století (pohřby mezi lety 1683-1783).
Historie
Augustiniánský klášter s kostelem ve Vídni byl založen římskoněmeckým králem, rakouským a štýrským vévodou Fridrichem I. +more Habsburským v roce 1327. V kostele byli pohřbíváni příslušníci vlivných šlechtických rodů (např. Dietrichsteinové, Harrachové, Pálffyové, Starhembergové či Waldsteinové) a od roku 1654 v něm byly ukládány urny se srdci Habsburků.
Schwarzenbergové bývali do poloviny 17. století většinou pohřbíváni v bavorském Astheimu, kde praotec schwarzenberského rodu Erkinger ze Seinsheimu (1362-1437) založil se svou první ženou Annou z Bibry 2. +more června 1409 kartuziánský klášter Pons Mariae (Kartause Marienbrück). Hrobka se nacházela pod presbytářem kostela. Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu byl nejvyšším štolmistrem a od roku 1656 nejvyšším hofmistrem císařova bratra arcivévody Leopolda Viléma. Ve stejném roce, kdy získal úřad hofmistra a přesídlil do Vídně, nechal pod kaplí svatého Mikuláše Tolentinského zřídit novou rodovou hrobku. Pro jistotu byla podepsána smlouva, která garantovala, že pohřební památníky nemohly být zrušeny ani v případě vymření rodu. Prestiž rodového pohřebiště zvyšovala blízkost kostela u Hofburgu a návaznost na vládnoucí dynastii. Navíc už v roce 1600 byl pod presbytářem pohřben jeho děd Adolf ze Schwarzenbergu, vítěz nad Turky u pevnosti Rábu (v roce 1598). V hrobce samotné pak bylo pohřbeno 16 příslušníků rodu.
V roce 1783 byl však kostel z řádového proměněn na farní a následně regotizován. Proto se +more_ze_Schwarzenbergu'>Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu (1742-1789) rozhodl založit rodové pohřebiště na jiném místě. Volba padla na hřbitovní kostel sv. Jiljí v Domaníně u Třeboně, která měla pro Schwarzenbergy symbolický význam, protože byla prvním panstvím, které v Čechách v roce 1660 získali.
Seznam pohřbených
Chronologicky podle úmrtí
V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených. Fialově jsou vyznačeni příslušníci a příslušnice rodu Schwarzenbergů, žlutě manželky a manželé, pokud zde byli pohřbeni. +more Červeně jsou zvýrazněna knížata. Generace jsou počítány od Erkingera ze Schwarzenbergu, který byl v roce 1429 povýšen do stavu svobodných pánů. U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela. Děti jsou vypsány v poznámce u matky, avšak pokud byla matka pohřbena jinde, jsou děti uvedeny v poznámce u otce.
Po-řa-dí | Ge-ne-ra-ce | Jméno pohřbeného | Datum a místo narození | Otec | Datum a místo sňatku, choť | Pohřeb a uložení do hrobky | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Datum a místo úmrtí | Matka | ||||||
1. | 7. +more | Adolf ze Schwarzenbergu (stefansberská linie) 150 px | 1551 Gimborn | Vilém III. ze Schwarzenbergu | Markéta Wolffová z Metternichu | Pohřben s poctami 6. 12. 1600 pod hlavním oltářem, vznikl také mramorový epitaf, který byl však už asi v roce 1635 odstraněn. | Vojevůdce, dobyvatel pevnosti Rábu (1598), za což byl v roce 1599 povýšen do říšského hraběcího stavu. Byl mu polepšen erb o krkavce klovajícím uťatou hlavu Turka. Narodil se mu syn: * Adam (1583-1641; pohřben v kostele sv. Mikuláše ve Špandavě) |
1. | 7. | Adolf ze Schwarzenbergu (stefansberská linie) 150 px | 29. 7. 1600 Pápa | Anna z Harff-Alsdorfu † 1584 Gimborn | Markéta Wolffová z Metternichu | Pohřben s poctami 6. 12. 1600 pod hlavním oltářem, vznikl také mramorový epitaf, který byl však už asi v roce 1635 odstraněn. | Vojevůdce, dobyvatel pevnosti Rábu (1598), za což byl v roce 1599 povýšen do říšského hraběcího stavu. Byl mu polepšen erb o krkavce klovajícím uťatou hlavu Turka. Narodil se mu syn: * Adam (1583-1641; pohřben v kostele sv. Mikuláše ve Špandavě) |
2. | 9. | Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu 150 px | 20. 9. 1615 Weibelskirchen | Adam ze Schwarzenbergu 26. 8. 1583 Gimborn, Severní Porýní-Vestfálsko - 14. 3. 1641 (Berlín)-Špandava | 15. 3. 1644 Vídeň: Marie Justina ze Starhembergu 1618 Eferding - 31. 1. 1681 Třeboň | 1683 | 1. kníže ze Schwarzenbergu (1670-1683), zakladatel hrobky. V roce 1654 získal český inkolát a stal se prvním majitelem českých panství (Třeboň 1660, Hluboká 1661). Prezident Říšské dvorské rady (1670-1683). Narodily se mu následující děti: * 1. Jan Leopold Filip (1647-1647; pohřben v kapucínském kostele v Murau) * 2. Marie Arnoštka, provd. Eggenbergová (1649-1719; č. 9) * 3. Ferdinand Vilém Eusebius (1652-1703; č. 8) * 4. Charlotta (1654-1661) * 5. Ludvík Adam (1655-1656) * 6. Polyxena (1658-1659) Manželka byla pohřbena v augustiniánském kostele sv. Jiljí v Třeboni. |
2. | 9. | Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu 150 px | 26. 5. 1683 Laxenburg | Markéta Wolffová z Metternichu | 15. 3. 1644 Vídeň: Marie Justina ze Starhembergu 1618 Eferding - 31. 1. 1681 Třeboň | 1683 | 1. kníže ze Schwarzenbergu (1670-1683), zakladatel hrobky. V roce 1654 získal český inkolát a stal se prvním majitelem českých panství (Třeboň 1660, Hluboká 1661). Prezident Říšské dvorské rady (1670-1683). Narodily se mu následující děti: * 1. Jan Leopold Filip (1647-1647; pohřben v kapucínském kostele v Murau) * 2. Marie Arnoštka, provd. Eggenbergová (1649-1719; č. 9) * 3. Ferdinand Vilém Eusebius (1652-1703; č. 8) * 4. Charlotta (1654-1661) * 5. Ludvík Adam (1655-1656) * 6. Polyxena (1658-1659) Manželka byla pohřbena v augustiniánském kostele sv. Jiljí v Třeboni. |
3. | 11. | Kristián ze Schwarzenbergu | 22. 11. 1685 Vídeň | Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu (č. 8) | Pokřtěn. | ||
3. | 11. | Kristián ze Schwarzenbergu | 22. 11. 1685 Vídeň | Marie Anna ze Sulzu (č. 7) | Pokřtěn. | ||
4. | 11. | Marie Josefa Arnoštka ze Schwarzenbergu | 16. 3. 1675 | Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu (č. 8) | |||
4. | 11. | Marie Josefa Arnoštka ze Schwarzenbergu | 5. 1. 1686 | Marie Anna ze Sulzu (č. 7) | |||
5. | 11.
Příbuzenské vztahy pohřbenýchNásledující schéma znázorňuje příbuzenské vztahy. Červeně orámovaní byli pohřbeni v hrobce, arabské číslice odpovídají pořadí úmrtí podle předchozí tabulky. +more Tučně jsou vyznačena knížata ze Schwarzenbergu. Modře je vyznačen zakladatel primogenitury Josef II. ze Schwarzenbergu a zeleně zakladatel sekundogenitury Karel Filip ze Schwarzenbergu. Jedenáctá, třináctá a čtrnáctá generace jsou každá na dva řádky. Vzhledem k účelu schématu se nejedná o kompletní rodokmen. ImportantOdkazyPoznámkyReferenceSouvisející článkyRožmberská a schwarzenberská hrobka (Český Krumlov) * Rožmberská a schwarzenberská hrobka (Třeboň) * Kostel svatého Jiljí (Domanín) * Schwarzenberská hrobka (Domanín) * Schwarzenberská hrobka (Orlík nad Vltavou) * Schwarzenberská hrobka (Murau) Schwarzenbergvé (Vídeň) Kategorie:Šlechtická pohřebiště v Rakousku Kategorie:Hřbitovy ve Vídni Kategorie:Postaveno 1656 Kategorie:Pohřebiště Schwarzenbergů |