Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu (20. září 1615, Wermelskirchen, Svatá říše římská - 26. května 1683, Laxenburg, Habsburská monarchie) byl rakouský a český šlechtic, významný diplomat a první kníže z rodu Schwarzenbergů ve službách Habsburků, zastával významné politické funkce, byl např. předsedou říšské dvorní rady aj. Byl zakladatelem rodového panství v Českých zemích. Jeho dětmi byly Marie Arnoštka, 7. vévodkyně krumlovská a Ferdinand, 2. kníže ze Schwarzenbergu.

Život

Byl synem hraběte Adama ze Schwarzenbergu, polního maršála a poradce braniborského kurfiřta, a Markéty z Pallandtu.

O jeho mladí existuje jen málo informací, nicméně již ve věku 22 let působil na císařském dvoře ve Vídni jako komoří a roku 1640 se dokonce stal dvorním radou. Po smrti otce však byly v Braniborsku zabaveny veškeré rodové majetky a Jan Adolf musel uprchnout.

Jeho kariéra u dvora však pokračovala úspěšně a tak se roku 1645 stal osobním komořím arcivévody Leopolda I. +more Viléma, jenž se stal o rok později místodržícím Španělském Nizozemí. Od roku 1646 tak působil v Bruselu jako Leopoldův poradce a důvěrník, později se stal i nejvyšším hofmistrem.

Jeho zaměstnavatel a přítel se však u něj brzy a významně zadlužil. +more_Vilém'>Leopold I. Vilém tak Janu Adolfovi dal do zástavy třeboňské panství spolu se všemi jeho výnosy. Nicméně v roce 1651 z něj nakonec učinil svého univerzálního dědice. Z tehdejšího právního hlediska se situace značně zkomplikovala a bylo nutné získat tzv. český inkolát, který by Jana Adolfa opravňoval nabývat statků v Českých zemích. Ten obdržel až roku 1658 od Leopoldova bratrance, císaře a českého krále Leopolda I. Třeboňské panství se tak dostává do rukou Jana Adolfa až roku 1660, čímž ovšem byla započata velká schwarzenberská éra v jižních Čechách.

Roku 1660 tak Jan Adolf vlastnil Třeboňsko, hrabství Murau ve Štýrsku, statky ve Francii a následujícího roku ke svému panství přikoupil i celé panství hlubocké. Během své vlády se projevil jako velmi schopný hospodář a politik.

Vrcholem jeho života bylo obdržení dědičného knížecího titulu 14. +more července 1670 a velkého palatinátu roku 1671 pro sebe a své potomky. Stal se tak prvním knížetem ze Schwarzenberku.

Za svého života se proslavil jako hospodář, politik, polyglot a byl znám svým vysoce kultivovaným chováním. Sbíral umělecká díla a v roce 1650 obdržel Řád zlatého rouna.

Rodina

Jeho manželkou byla štýrská hraběnka Marie Justina ze Starhembergu (1608-1681). Manželství uzavřeli +more_březen'>15. března 1644 ve Vídni a vzešlo z něj šest dětí.

* Manželka: ∞ (15. 3. +more 1644 Vídeň) Marie Justina ze Starhembergu (1618 Eferding - 31. 1. 1681 Třeboň), dcera Ludvíka ze Starhembergu (1564 Eferding - prosinec 1620 Znojmo) a jeho třetí manželky Barbory z Herbersteinu (1574 nebo 1578 - 1616) * Děti (celkem 6, z toho 3 synové, 3 dcery; dospělého věku se dožily jen dvě): ** 1. Jan Leopold Filip (leden 1647 - srpen 1647) ** 2. Marie Ernestina (Arnoštka) (1649 Brusel - 3. 4. 1719 Vídeň), 7. vévodkyně krumlovská ∞ (1666) Jan Kristián I. z Eggenbergu (7. 9. 1641 - 14. 12. 1710 Praha) ** 3. Ferdinand Vilém Eusebius (1652-1703), následník, 2. kníže ze Schwarzenbergu ∞ (21. 5. 1674 Langenargen) Marie Anna hraběnka ze Sulzu (24. 10. 1653 Tiengen - 18. 7. 1698 Vídeň) ** 4. Charlotta (1654-1661) ** 5. Ludvík Adam (1655-1656) ** 6. Polyxena (1658-1659).