Rožmberská a schwarzenberská hrobka (Český Krumlov)

Rožmberská a schwarzenberská hrobka je pohřebiště šlechtického rodu Schwarzenbergů v kostele sv. Víta v Českém Krumlově, které navázalo na pohřbívání Rožmberků. Skládá se ze tří částí - krypty pod presbytářem, krypty pod kaplí sv. Jana Nepomuckého a hrobky srdcí v téže kapli. Ostatky nebo jen samotná srdce Schwarzenbergů a jejich manželek zde byly pohřbívány od 17. do 19. století (1670-1833).

Historie

Kaple sv. +more Jana Nepomuckého, ve které se nachází hrob Eleonory, roz. z Lobkowicz a hrobka srdcí schwarzenberských knížat a kněžen Kostel sv. Víta byl postaven v letech 1407-1439 na místě staršího kostela.

Presbytář

V kryptě pod presbytářem byly uloženy ostatky Viléma z Rožmberka (1535-1592), jeho třetí manželky Anny Marie (1562-1583) a několika Schwarzenbergů. Do hrobky se scházelo po osmi schodech.

Cínová rakev Viléma z Rožmberka byla zhotovena pražským kovářem Jaroslavem. Měřila 2,37 metru na délku, 0,82 metru na šířku a 0,61 metru na výšku. +more Na obou stranách byla opatřena držadly, víko zdobil cínový krucifix a dvě destičky. Na jedné byly uvedeny funkce a úřady a datum úmrtí, na druhé byl vyobrazen Řád zlatého rouna a letopočet 1592. Do rakve byl vložen meč a replika Řádu zlatého rouna.

Vilém z Rožmberka patřil k nejbohatším a nejvlivnějším velmožům druhé poloviny 16. století. +more Jeho významu odpovídalo i monumentální mauzoleum z červeného mramoru, které bylo postaveno v letech 1593-1597 Jiřím starším Bendlem před hlavním oltářem. Svými rozměry narušovalo vnímání presbytáře. Proto se objevovaly snahy mauzoleum upravit nebo úplně odstranit. Definitivně bylo mauzoleum odstraněno příkazem Jana Nepomuka I. ze Schwarzenbergu v roce 1783. Bohatě zdobené cínové rakve předposledního Rožmberka a jeho manželky byly prodány v roce 1785 v dražbě na starý kov a získané prostředky byly určeny k pokrytí nákladů na rozebrání mauzolea a pro kostel samotný. Ostatky byly vloženy do obyčejných dřevěných rakví.

Náhrobní desky manželů se zachovaly a byly zazděny po stranách vstupu do kaple sv. Jana Nepomuckého. +more Uprostřed desek je kartuše s erbem Viléma z Rožmberka, resp. Anny Marie Bádenské, obepíná ji mohutný smuteční věnec z listů vavřínu. V horní a dolní části jsou umístěny prázdné nápisové pásky vystupující nízkým reliéfem z plochy. Okraj desek obíhá latinský text psaný majuskulou:.

Kaple sv. Jana Nepomuckého

V letech 1724-1726 byla na severní straně kostela postavena architektem Antonem Erhardem Martinellim (1684-1747) barokní kaple zasvěcená Janu Nepomuckému, který byl pár let před tím blahoslaven. Ve schwarzenberském rodě se traduje, že u hrobu Jana Nepomuckého v katedrále sv. +more Víta v Praze se usmířili Adam František ze Schwarzenbergu (1680-1732) a Eleonora Amálie, rozená z Lobkowicz (1682-1741) a poté se jim v roce 1722 narodil dědic. Kaple byla tedy jakýmsi projevem díků za zachování rodu. Jan Nepomucký byl později považován za hlavního patrona rodu.

V roce 1732 tragicky zemřel Adam František ze Schwarzenbergu, vdova a vykonavatelka poslední vůle rozhodla o odděleném pohřbení srdce, vnitřností a těla. To samé projevila i ve své vlastní závěti, výjimkou však bylo, že neměla být pohřbena ve Vídni, ale pod kaplí sv. +more Jana Nepomuckého v kostele sv. Víta v Krumlově. V letech 1743-1745 nechal Josef I. Adam ze Schwarzenbergu upravit kapli. Byl vytvořen náhrobní kámen, který kryl vstup do matčiny podzemní hrobky, s nápisem Hier liegt die arme Sünderin Eleonora. Bittet für sie. Na levé boční zdi kaple byla vytvořena hrobka srdcí v podobě barokního oltáře ze světlého žíhaného mramoru s výklenkem pro uložení srdečních uren. Horní část zdobila dvě hořící srdce. Pod nimi byly umístěny alianční znak Schwarzenbergů a Lobkowiczů. Na desce, která kryla samotný výklenek k uložení srdcí, byl nápis:.

Přestože si Marie Terezie z Liechtensteinu (1721-1753) v testamentu přála mít své srdce pohřbené v hrobce srdcí, nedošlo k tomu, protože její tělo nebylo otevřeno. Důvodem mohlo být, že zemřela na pravé neštovice. +more Do roku 1833 spočinulo v hrobce srdcí celkem sedm srdcí vládnoucích knížat a jejich chotí. Nejstarší dvě viscerální nádoby byly vyrobeny z mědi, ostatní ze stříbra. V roce 1834 namaloval inženýr českokrumlovské knížecí stavební správy Josef Langweil několik akvarelů, ze kterých je zřejmé, že v přední části výklenku stálo ve dvou řadách sedm nádob různého tvaru na srdce a za nimi ležela na černém sametovém polštáři se zlatými střapci lebka s knížecí korunou.

Dělené pohřbívání, tedy zvlášť tělo, srdce a případně i vnitřnosti nebylo ve střední Evropě ničím neobvyklým. Lze se s ním setkat u Wittelsbachů, Evžena Savojského nebo u Habsburků. +more Ti nejspíše Schwarzenbergy inspirovali.

Seznam pohřbených chronologicky podle úmrtí

Rožmberkové

Renesanční velmož Vilém z Rožmberka a už předtím jeho třetí manželka byli pohřbeni v kostele sv. Víta. +more Přestože se uvádí, že Vilém z Rožmberka toužil být pohřben v Českém Krumlově, protože se z něj stalo kvetoucí kulturní, hospodářské a politické centrum, důvod může být prozaičtější. Po úmrtí jeho druhé manželky v roce 1564 se naplnila kapacita Rožmberské hrobky v cisterciáckém klášteře ve Vyšším Brodě, který byl hlavním pohřebištěm Rožmberků už od 13. století. Vilémův bratr a dědic titulu vladaře domu rožmberského Petr Vok si chtěl jako nekatolík zbudovat vlastní hrobku v kostele sv. Trojice (sv. Jošta) v Českém Krumlově, ovšem v roce 1601 byl donucen kvůli vysokým dluhům Český Krumlov prodat císaři Rudolfu II. , proto se rozhodl pro pohřby ve Vyšším Brodě. Před pohřbem jeho manželky Kateřiny z Ludanic, která zemřela v roce 1601, pravděpodobně došlo k přeorganizování rakví a ostatků v pohřební komoře, aby se tam vešly rakve nebo cínové sarkofágy pro poslední dva pohřby.

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených. Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Rožmberků, žlutě manželky, pokud zde byly pohřbeny. +more Generace jsou počítány od Vítka I. z Prčice († 1194). U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela.