Semiramis znovu poznaná (Mysliveček)
Author
Albert FloresSemiramis znovu poznaná nebo jen Semiramis (v italském originále Semiramide (riconosciuta)) je italská opera seria ve třech dějstvích českého skladatele Josefa Myslivečka z 18. století. Byla složena na libreto italského básníka Pietra Metastasia, které zhudebnil poprvé roku 1729 Leonardo Vinci. Původní Metastasiovo libreto Mysliveček patrně zkrátil a upravil, jak bylo při nových zhudebněních zvykem; tyto změny však nelze identifikovat.
Vznik a historie díla
Tato opera byla, pomineme-li operu-kantátu Zmatek na Parnasu (chronologie obou děl navíc není jednoznačná), první opera, kterou Mysliveček složil, a to jen dva roky poté, co se trvale přestěhoval z Prahy do Itálie, a jen čtyři roky poté, co začal ve svých 24 letech brát hodiny kompozice. Jako taková je mimořádným výkonem. +more Ačkoli byla uvedena v menším operním centru v Bergamu v severní Itálii v průběhu letního trhu 1766, upoutala dostatek pozornosti, aby vedla k zakázce pro Myslivečka na novou operu Bellerofontés pro Teatro San Carlo v Neapoli, jejíž jednoznačný úspěch jej poté trvale zařadil mezi vedoucí operní skladatele v Itálii až do jeho smrti roku 1781. Premiérové obsazení nebylo tvořeno zpěváky prvořadých schopností, avšak prostší árie a ansámbly pro ně napsané doznaly v Itálii a střední Evropě značného rozšíření jakožto součást sbírek árií. Verze těchto árií a ansámblů s náboženskými texty, které nahradily původní italské libreto, byly šířeny ve střední Evropě až do raného 19. století; samostatně hrána byla rovněž předehra (symfonie) D dur. Je známo, že Semiramis byla znovu provozována v Alessandrii v roce 1766 a v Praze roku 1768, když se Mysliveček vrátil do svého města vyřídit pozůstalost po své matce a byl uvítán s poctami. Lze předpokládat, že si Mysliveček ke svému prvnímu pokusu na poli opery seria zvolil vhodný model, který by mu byl při skladbě vodítkem. V tomto případě to zřejmě byla Semiramids skladatele Tommassa Traetty, která byla uvedena v Benátkách o karnevalu (tedy na počátku) roku 1765, kdy se Mysliveček v Benátkách zdržoval a učil se kompozici u Giovanna Battisty Pescettiho. Mezi jinými znaky na spřízněnost s Traettovou verzí poukazuje obdobná zdrženlivá virtuozita.
Myslivečkovi, jakožto dosud neznámému skladateli, se nepodařilo svou prvotinu uvést v samotných hudebně náročných Benátkách. Město Bergamo však v té době patřilo k Benátské republice a bylo jedním z kulturních "předpolí" Benátek, kde se mohla uplatnit díla začínajících skladatelů aspirujících na úspěch v hlavním městě. +more Nemělo v té době ještě vlastní operní divadlo a Semiramis byla provedena ve slavnostním sále pevnosti (citadely).
Osoby a první obsazení
Osoba | Hlasový obor | Premiéra (léto 1766) |
---|---|---|
Semiramis (Semiramide), egyptská princezna | soprán | Caterina Galli |
Mirteo, egyptský princ, bratr Semiramis | soprán (kastrát) | Adamo Solzi |
Sibari, dříve zamilován do Semiramis | alt | Rosa Polidora (v kalhotkové roli) |
Idreno/Scitalce, indický princ, dříve zamilován do Semiramis | soprán (kastrát) | Carlo Nicolini |
Tamiri, princezna baktrijská | soprán | Marianna Bucinelli |
Ircano, skythský princ | soprán (kastrát) | Antonio Pini |
Děj opery
Děj italských oper "vážného stylu" (opera seria) 18. století je téměř vždy položen do dávné nebo legendární minulosti a je postaven kolem historických či pseudohistorických osobností nebo postav antické mytologie. +more Hlavní postava Metastasiovy Znoupoznané Semiramis je založena na osobnosti legendární asyrské královny Semiramis, jejíž život je kladen do 9. století př. n. l. Metastasio se v předmluvě k libretu odvolává na Diodora, avšak historka o královně vládnoucí v převlečení za vlastního syna pochází z díla Marca Iuniana Iustina. Většinu děje však tvoří Metastasiova vlastní komplikovaná milostná zápletka typická pro operní zvyklosti jeho doby.
1. dějství
V Babylónu vládne král Nino, což je ve skutečnosti Semiramis, manželka bývalého krále, která se vydává za dědice trůnu; jejím důvěrníkem a tajným nápadníkem je Sibari. Pod její patronací si má baktrijská princezna Tamiri zvolit manžela ze tří nápadníků: skythského prince Ircana, indického prince Scitalceho (který kdysi svedl a unesl Semiramis, ale opustil ji, když jej Sibari věrolomným dopisem přesvědčil o Semiramidině nevěře) a egyptského prince Mirtea (který je ve skutečnosti bratrem Semiramis, ale oba se domnívají, že jejich sourozenec je mrtev).
Při audienci se "Nino" (Semiramis) a Scitalce poznají, prozatím se však rozhodnou zachovat mlčení. Když si ale Tamiri vyvolí Scitalceho, Semiramis to nevydrží a svatbu odkládá. +more Oba zbylí nápadníci v tom vidí druhou šanci; Ircano se domnívá, že nejúčinnější by bylo Sciltaceho zabít.
2. dějství
Šťastný Tamiřin ženich - Scitalce - má při zásnubním obřadu vypít pohár. Toho hodlá využít Sibari, který jej považuje za svého rivala u Semiramis, a pohár otráví; k tomuto plánu se ochotně připojí i Ircano, pro kterého je indický princ soupeřem u Tamiri. +more Scitalce však, pod vlivem Semiramidiny přítomnosti, začíná pochybovat o svém zájmu o Tamiri a pohár nakonec bez smočení rtů odloží. Rozzlobená Tamiri tedy volí Ircana, ten však (z jiného mu dobře známého důvodů) vypití poháru rovněž odmítne. Tamiri je rozzuřena zejména na Scitalceho a jen to, že jej Semiramis dá zatknout Sibarim, jej zachrání před horšími důsledky hněvu zklamané nevěsty. Mezitím se Ircano, který o Tamiri stále stojí, domlouvá se Sibarim na jejím únosu.
3. dějství
Únos Tamiri se nezdařil a souboji mezi nyní znepřátelenými Sibarim a Ircanem zabrání jen třetí nápadník Mirteo. Sibari se k němu obrátí jako k novému spojenci a přesvědčuje ho, že Scitalce kdysi zavraždil Mirteovu sestru. +more Semiramis se dozví o nebezpečí, které Scitalcemu od Mirtea hrozí, a chce jej zachránit tím, že mu nabídne svou ruku. Scitalce je však stále přesvědčen o její nevěře a odmítá.
Před královským trůnem se má nyní konat souboj Scitalceho a Mirtea. Na Mirteovu výzvu, aby Scitalce vysvětlil, proč zabil jeho sestru (tj. +more Semiramis), vytáhne Scitalce starý Sibariho obžalovávající dopis. Sibariho intrika tak vyjde najevo a rovněž Ircano přispěchá s vysvětlením, jak to bylo s otráveným pohárem. Sibari se pod tlakem přiznává a odhaluje identitu všech zúčastněných. Žádná sestra tedy zavražděna nebyla, král je ve skutečnosti královna (což shromážděnému lidu nevadí za podmínky, že si vezme Scitalceho) a Tamiri se pro účely manželství musí spokojit s Mirteem jakožto třetím nápadníkem v pořadí.
Nahrávky
árie: "Tu mi disprezzi, ingrato", Sturm und Drang 2. Signum Classics: 2020. The Mozartists, dir. Ian Page, sol. Ida Ränzlöv.
Reference
Literatura
Freeman, Daniel E., Josef Mysliveček, "Il Boemo" (Sterling Heights, Mich.: Harmonie Park Press, 2009), 156-58.
Externí odkazy
[url=http://digilander.libero.it/il_metastasio/metastasio_semiramide.html]Původní Metastasiovo libreto k Semiramide riconosciuta (v italštině)[/url]
Kategorie:Opery Josefa Myslivečka Kategorie:Opery v italštině Kategorie:Opery z roku 1766 Kategorie:Opery na mytologický námět Kategorie:Opery poprvé uvedené v Bergamu