Senkaku
Author
Albert FloresSouostroví Senkaku respektive Tiao-jü-tao v Čínské lidové republice, případně Tiao-jü-tchaj v Čínské republice; česky „Špičaté ostrovy“, je skupina neobydlených ostrovů ve Východočínském moři spravovaná v současnosti Japonskem jako součást prefektury Okinawa.
Ostrovy jsou dlouhodobě předmětem teritoriálního sporu mezi Japonskem, Čínskou lidovou republikou a Čínskou republikou (Tchaj-wanem).
Geografie
Souostroví se nachází 370 km na východ od pevninské Číny, 220 km na severovýchod od Tchaj-wanu, 410 km západně od Okinawy a 170 km severně od jihozápadního konce souostroví Rjúkjú. Okolní vody jsou vcelku mělké (do 150 m) s výjimkou Okinawské brázdy na jihu, která dosahuje hloubky 2 700 m.
Flora i fauna na ostrovech se vyznačují endemickými druhy. Na Uocuridžimě žije Mogera uchidai, savec z podčeledi krtků, na Minami Kodžimě se nalézá jedno z mála hnízdišť albatrose bělohřbetého (Phoebastria albatrus). +more V r. 1978 byl na Uocuridžimu vysazen pár koz, které se rozmnožily a v současném počtu 300 kusů ničí původní vegetaci, čímž ohrožují i místního krtka.
Klima na ostrovech je oceánické, subtropické. Průměrná roční teplota vzduchu je zhruba 25 °C a přibližně stejná je i průměrná teplota okolního moře. +more Srážky jsou časté a jsou rozloženy do celého roku s maximem ke konci léta; jejich roční úhrn je přes 2 000 mm.
center|Satelitní snímek | center|japonsky | center|čínsky | center|Plocha, [km²] | center|Nejvyšší bod [m n. +more m. ] | center|Zeměpisné souřadnice | |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 100px | left|Uocurišima (魚釣島) | left|Tiao-jü Tao (钓鱼岛) | 4,3200 | 383 | |
2 | 100px | left|Taišótó (大正島) | left|Čch'-wej Jü (赤尾屿) | 0,0609 | 75 | |
3 | 100px | left|Kubašima (久場島) | left|Chuang-wej Jü (黄尾屿) | 1,0800 | 117 | |
4 | 100px | left|Kita Kodžima (北小島) | left|Pej-siao Tao (北小岛) | 0,3267 | 135 | |
5 | 100px | left|Minami Kodžima (南小島) | left|Nan-siao Tao (南小岛) | 0,4592 | 149 | |
6 | 100px | left|Okino Kita-iwa (沖ノ北岩) | left|Pej Jü (北屿) | 0,0183 | - | |
7 | 100px | left|Okino Minami-iwa (沖ノ南岩) | left|Nan Jü (南屿) | 0,0048 | - | |
8 | 100px | left|Tobise (飛瀬) | left|Fej Jü (飞屿) | 0,0008 | - |
Historie
Čína ostrovy objevila v 14. +more století a dalších několik století nikdo její nárok nezpochybňoval. Při cestách čínských úředníků do království Rjúkjú byly považovány za hranici mezi Tchaj-wanem a tímto královstvím. Japonsko vyhlásilo svoji suverenitu nad ostrovy 14. ledna 1895 poté, co v r. 1879 anektovalo Rjúkjú a následně nechalo ostrovy Senkaku prozkoumat, přičemž byly shledány neobydlenými. Šimonosecká mírová smlouva, která byla uzavřena 17. dubna 1895 po japonském vítězství v první čínsko-japonské válce, v čl. II. převedla na Japonsko plnou svrchovanost nad Tchaj-wanem a Pescadorskými ostrovy, aniž by Senkaku nějak zmiňovala.
V období 1900 až 1940 fungovala na ostrovech továrna na zpracování ryb, ve které pracovalo až 200 dělníků a ostrovy tak byly obydlené. Když úpravna zkrachovala, obyvatelé ostrovy opustili. +more Po porážce Japonska ve druhé světové válce vyvinula japonská diplomacie velké úsilí, aby v mírové smlouvě minimalizovala rozsah území, jehož svrchovanosti se Japonsko explicitně vzdávalo. Ovšem ostrovy Senkaku patřily k územím, jichž se týkal čl. 3 a které měly být se souhlasem OSN převedeny do správy USA. Pro odpor Sovětského svazu OSN takový souhlas nevydalo a mohutné protesty obyvatel Rjúkjú vedly k tomu, že tyto ostrovy byly 17. června 1971 Japonsku navráceny. Jak Čínská lidová republika, tak Čínská republika (Tchaj-wan) namítají, že příslušná smlouva neurčila s konečnou platností suverenitu souostroví Senkaku.
Územní spor
Japonsko opírá svoje nároky o skutečnost, že svrchovanost nad ostrovy získalo ještě před Šimonoseckou smlouvou. Netýká se jich tudíž ani Káhirská deklarace, podle které mělo Japonsko Číně navrátit veškerá území touto smlouvou získaná. +more Japonsko bylo připraveno převést suverenitu nad ostrovy na Spojené státy, což se ovšem podepsáním dohody o navrácení ostrovů Rjúkjú a Daito nestalo. Protože ani Čínská lidová republika, ani Čínská republika (Tchaj-wan) nevznesly svoje nároky po dobu americké správy, považuje Japonsko nynější požadavky za zcela účelové.
Čínské stanovisko vychází z historické suverenity Číny nad ostrovy s tím, že suverenitu nad ostrovy ztratila Šimonoseckou smlouvou, protože vztyčení japonské vlajky na ostrovech před jejím uzavřením neuznává jako změnu suverenity. Dále se opírá o Postupimskou deklaraci, kterou Japonsko při kapitulaci akceptovalo a ve které se stanovilo, že „suverenita Japonska bude omezena na ostrovy Honšú, Hokkaidó, Kjúšú, Šikoku a některé malé ostrovy, které spojenci určí, jak bylo oznámeno v Káhirské deklaraci v r. +more 1943“. Také se odvolávají na protest ministerstva zahraničních věcí Čínské lidové republiky proti japonsko-americké dohodě o navrácení ostrovů.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=https://web. archive. +moreorg/web/20121105035010/http://www. city. ishigaki. okinawa. jp/english/]Oficiální stránky obce Išigaki[/url] * [url=http://geographic. org/geographic_names/name. php. uni=-368031&fid=3261&c=japan]Údaje americké Národní zeměpisné vyšetřovací služby o Senkaku-guntō[/url].
Kategorie:Sporná území Kategorie:Souostroví Japonska Kategorie:Souostroví Číny Kategorie:Souostroví Tchaj-wanu Kategorie:Prefektura Okinawa Kategorie:Neobydlená souostroví