Cesko.wiki Seznam děl Jana Blažeje Santiniho-Aichela
Author
Albert FloresSeznam děl Jana Blažeje Santiniho-Aichela uvádí díla tohoto barokního architekta, která jsou archivně doložená či zdůvodněně připsaná, nedochovaná nebo nerealizovaná, a také díla, u nichž je jeho autorství sporné nebo vyloučené.
Díla archivně doložená i zdůvodněně připsaná
Níže jsou vypsány stavby považované znalcem Santiniho díla, profesorem a historikem umění Mojmírem Horynou, za autorsky nesporná. * Deštné v Orlických horách, Kostel svaté Máří Magdaleny, 1723, novostavba. +more Autorství nedoloženo, charakter stavby a korespondence svědčí pro jeho přiznání. * Horní Bobrová, část obce Bobrová, kostel sv. Petra a Pavla, 1714-1722, přestavba. Autorství nedoloženo, vyplývá ze slohového rozboru. * Horušice, bývalá rezidence sedleckého kláštera cisterciáků, kolem roku 1720, novostavba. Autorství není přímo doloženo. Kompozice výrazně odpovídá autorovu stylu. * Hořiněves, zámek, po 1720 přestavba a přístavba. Autorství není doloženo. Příznačné santiniovské rysy směřují k jeho uznání. * Hubenov, hospodářský dvůr s opatským zámečkem, 1728-1734, 1738, novostavba. Autorsky není doloženo, koncepce svědčí pro zahrnutí do jeho děl. * Humpolec, farní kostel sv. Mikuláše, 1716, 1721-1722, oprava a přestavba. Autorství vyplývá ze slohového rozboru stavby. * Hradec Králové, biskupská rezidence v Hradci Králové, 1715-1719, novostavba zadní části objektu. Autorství doloženo jen údaji z evidence výdajů, ale celá koncepce západního křídla dokládá Santiniho dílo. * Hradec Králové, kaple sv. Klimenta, 1714-1717, novostavba. Autorství nedoloženo, vyplývá ze slohové argumentace. * Chlumec nad Cidlinou, zámecká kaple Zvěstování P. Marie, asi po 1730, novostavba dle staršího projektu. Autorství nedoloženo, styl přes změny detailů je nesporně santinovský. * Chlumec nad Cidlinou, zámek Karlova Koruna, 1721-1723, novostavba. Autorství doloženo záznamem z roku 1734. * Chotouň, Kostel svatého Prokopa, 1708-10, novostavba. Autorství doloženo. * Chrast u Chrudimi, kostel Nejsvětější Trojice, před 1717, dílčí úprava kněžiště. Autorství není doloženo, vyplývá ze slohového rozboru úprav. * Chrašice, včleněno do města Chrast u Chrudimi, kostel sv. Martina, do 1720, přestavba a dostavba. Autorství není archivně doloženo, vyplývá ze slohového rozboru. * Kalec, hospodářský dvůr s opatským zámečkem, do 1716, novostavba. Autorství není prameny doloženo, ale kompozice odpovídá jeho stylu. * Kladruby u Stříbra, klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, svatého Wolfganga a svatého Benedikta, 1711-1721, oprava a přestavba. Autorství je archivně doloženo. Velmi působivá barokní gotizace románské baziliky z chrámu vytvořila interiérově i exteriérově velmi pozoruhodnou stavbu. * Kozojedy, kostel sv. Mikuláše, 1724-1727, přestavba a dostavba. Autorství není přímo doloženo. Styl zejména řešení průčelí kostela odpovídá autorově pozdní tvorbě. * Křtiny (okres Blansko) poutní Chrám Jména Panny Marie a někdejšího premonstrátského proboštství, 1718-1750, novostavba s dílčími změnami. Autorství není archivně doloženo, všeobecně přijímáno pro celkovou koncepci. Křtinský areál je vynalézavým řešením v barokní architektuře i v oblasti krajinného urbanismu. Stavbu realizoval brněnský stavitel František Benedikt Klíčník. * Lázně Bělohrad, zámek, 1720-1722, přestavba a dostavba. Autorství nedoloženo, po slohovém rozboru zahrnul v roce 1971 historik umění Viktor Kotrba. * Mariánská Týnice, proboštství s poutním kostelem Zvěstování Panny Marie zvané dle uctívané sochy "Panny Marie od anděla pozdravené", 1710, 1720-1764, novostavba. Autorství nepřímo doloženo prameny. Architektura poutního areálu je symbolem uměleckého bohatství charakterizující období vrcholného baroka u nás. * Mladé Bříště, kostel sv. Jana Křtitele, 1726, oprava. Autorství nedoloženo, ze slohového rozboru vyplývá, že východiskem oprav byl starší Santiniho návrh. * Mladotice (okres Plzeň-sever), Kaple Jména Panny Marie, 1708-1710, novostavba. Autorství doloženo listinou nalezenou během rekonstrukce. Drobná architektura náleží k předním příkladům základních formálních rysů Santiniho architektury. * Nadryby, výklenková kaple, do 1725, novostavba. Autorství není doloženo prameny, vyplývá ze slohového rozboru. * Nebřeziny, rezidence kláštera v Plasech, Kondelův dům, do 1723, novostavba. Autorství není přímo doloženo. Zajímavé půdorysné i objemové formy nevelkého zámečku mají nepochybně santinovský charakter. Objekt byl barbarsky poničen novodobou adaptací, dnes slouží jako rodinný dům. * Obyčtov, kostel Navštívení Panny Marie na půdorysu želvy, projekt do 1723, realizace 1730-1734. Autorství není přímo doloženo, vyplývá z architektonického tvaru stavby. Stavbu prováděl zřejmě Santiniho epigon stavitel František Witinhofer, který působil ve Žďáru nad Sázavou a okolí. * Ostrov nad Oslavou, panská hospoda na půdorysu ve tvaru W a hospodářský dvůr, kolem roku 1720, novostavba. Autorství není přímo doloženo, neobvyklá konfigurace hlavní budovy odpovídá Santiniho projekčním výkonům. * Ostrov u Stříbra (okres Tachov), kaple sv. Václava a sv. Vojtěcha, do 1728, novostavba. Autorství není archivně doloženo, vyplývá ze slohového charakteru stavby. * Panenské Břežany, kaple sv. Anny, 1705-1707, novostavba. Autorství doloženo. Břežanská kaple je řazena mezi nejvýznamnější stavby celého evropského baroka. * Plasy, konvent cisterciáckého kláštera, 1710-1740, novostavba. Autorství doloženo prameny. Rozsáhlé projektované stavební změny v areálu plaského kláštera představují přehled koncepcí v duchu vrcholně barokních architektonických principů. Na projektech a realizaci se podílelí téměř všichni významní architekti té doby u nás Jan Baptista Mathey, Jan Blažej Santini-Aichel a Kilián Ignác Dientzenhofer. * Plasy, projekt klášterního kostela, konventu a urbanistického režimu celého areálu kláštera, do 1710, realizováno jenom částečně v letech 1710-1740. Autorství je doloženo. Santiniho koncepci řešení celého areálu kláštera podává plán uložený v klášterním archivu v rakouském Zwettlu. * Pohled (okres Havlíčkův Brod), 1714, proboštství kláštera cisterciaček, Vallis S. Mariae "Údolí blahoslavené Panny Marie", 1710-1714, novostavba. Autorství doloženo. * Bílá Hora (Praha), poutní areál P. Marie Vítězné, 1710-1714, dostavba a úprava stavby. Autorství nedoloženo, odpovídá charakteru Santiniho díla. * Praha-Hradčany, Pražský hrad, Kapitulní děkanství, 1705-06, přestavba. Autorství doloženo. Průčelí je vzorovým charakteristickým projevem Santiniho stylu. * Praha-Hradčany, Pražský hrad, katedrála sv. Víta, mramorová prolamovaná chórová mříž oddělující presbytář od hlavní lodi, 1716, realizoval Ondřej Kraner. Autorství není doloženo. Zdůvodněně připsal historik umění Viktor Kotrba. * Praha-Malá Strana, Colloredovský (Schönbornský) palác (čp. 365-III), přestavba. Autorství nedoloženo, kompozice uličního průčelí má Santiniho charakteristické rysy. Na vrcholně barokní přestavbě se v dřívější etapě projekčně podílel architekt Giovanni Battista Alliprandi. * Praha-Malá Strana, Nerudova, Kolovratský (Thunovský) palác, (čp.
Nedochovaná a nerealizovaná díla
Klášter Dolní Ročov, v části obce Ročov, (okres Louny), věž klášterního kostela, kaple 14 svatých pomocníků a ambity na hřbitově, přestavba a novostavba 1715-1718. Autorství a dohled na stavbě plně doloženo. +more K odstranění staveb došlo při novostavbě klášterního kostela dle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. * Heřmanův Městec, zámek, přestavba do 1724, autorství doloženo. Zachovány jen dobové kresby z roku 1741 uložené ve Strahovské knihovně. * Hradec Králové, Slezské předměstí, kostel sv. Antonína Poustevníka, přestavba kolem 1719, Autorství je archivně doloženo. Kostel byl zbořen již v roce 1766 při přeměně města. * Kladruby, u Stříbra, projekt konvetu kláštera benediktinů do 1723, neprovedený a nezachovaný návrh. Autorství není přímo doloženo, vyplývá ze Santiniho záznamu z roku 1716 o havarijním stavu objektu. Budova konventu byla v roce 1739 postavena dle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. * Lhotice, návrh přestavby rezidence želivského kláštera, 1714, patrně nerealizovaný projekt. Autorství doloženo. Z celé rezidence zachovány jen nepatrné zbytky, které nesvědčí pro Santiniho projekt. * Měřín, kaple Nanebevstoupení Páně, novostavba 1721. Autorství nepřímo naznačeno prameny. Nedochovanou stavbu uvedl jako Santiniho dílo v roce 1968 historik umění Alois Plichta. * Opočno, návrh úprav na zámku a plány pro další stavby na panství, 1720-1722 realizováno jen částečně. Autorství doloženo. Přes četné doklady o plánech a provedených stavbách nejsou dnes na uvedených místech zachovány žádné Santiniho stavby. * Ostrovačice, přestavba kostela a rezidence rajhradských benediktinů, návrh přestavby 1718-1719. Autorství archivně doloženo. Realizace však byla provedena dle jiných plánů. Primitivnost provedení velmi odporuje použití Santiniho návrhu. * Plasy, klášter, přestavba sýpky, do 1710, nerealizováno. Autorství doloženo. Dle Santiniho plánu z klášterního archivu v rakouském Zwettlu je uvažovaná přestavba sýpky. Severní polovina měla být zbořena, pootočena s posunutím a dostavbou v nové ose prelatury. K této přestavbě nikdy nedošlo. * Praha-Nové Město, kostel sv. Petra a Pavla na Zderaze, při klášteře křižovníků, Strážců Božího hrobu, novostavba 1715-1721 , zbořen roku 1905. Autorství doloženo. Podoba zachována na kresbách i fotografií z doby těsně před zbořením. * Praha-Staré Město, palác Hrabat z Lissau (čp. 935-I), po roce 1700 přestavba a částečná novostavba. Zbořeno roku 1896. Autorství doloženo. Podoba hlavního průčelí paláce je známa z několika historických zobrazení a fotografií stavby z doby těsně před stržením. * Rozsochatec, projekt kaple Nejsvětější Trojice, plán novostavby 1714. Autorství doloženo. Realizace nebyla nikdy započata. * Rychnov nad Kněžnou, kolej kláštera piaristů, 1714-1725 novostavba. Po požáru v roce 1918 stavba zbořena. Autorství není přímo doloženo, vyplývá ze slohového rozboru zachovaných dokumentů. * Šintlochy u Čáslavi, kaple sv. Cyrila a Metoděje při rezidenci a dvoře žďárského kláštera cisterciáků, novostavba 1711. Autorství doloženo. Stavba nezachována. * Veselíčko, hospodářský dvůr zvaný grangie sv. Václava, novostavba 1719-1723, nezachováno, některé stavby naznačují barokní původ. Autorství nedoloženo, vyplývá ze souvislosti s činností Santiniho pro žďárský klášter. * Vojslavice, kostel Nanebevzetí P. Marie, 1714 nerealizovaný projekt, Autorství je archivně doloženo. Dnešní podoba kostela projektu neodpovídá. * Žďár nad Sázavou-Klášter, hostinec "U tří hvězd" novostavba do roku 1722, nezachováno. Autorství přímo nedoloženo, vyplývá z rozboru kreseb, rytiny a detailům dostupných před poničením domu čp. 28. * Žďár nad Sázavou-Klášter, chudobinec, novostavba po 1722, zničeno. Autorství přímo nedoloženo, vyplývá z rozboru Mansfeldovi rytiny z roku 1734.
Sporné nebo vyloučené autorství
V sedmdesátých letech dvacátého století v odborné literatuře přesáhl počet připsaných děl Santinimu dvě stovky staveb. Mnohé nedostatečně doložené jsou uváděny dodnes. +more Níže je uveden výčet těch, které neobstály zejména důkladnějšímu rozboru slohu. * Běstvina, kaple sv. Jana Nepomuckého, realizováno po roce 1720. Mnohé prvky konstrukce a řešení jsou však zcela nesantiniovské. Nejspíše jde o dílo kutnohorského stavitele a architekta Jana Jakuba Voglera. * Běstvina, farní kostel sv. Jana Křtitele, realizováno v roce 1726. Typ stavby je zcela cizí Santiniho architektuře. * Běstvina, zámek, přestavba v 1. polovině 18. století. Je plně nahrazena klasicistní úpravou. Bez sebemenších písemných nebo výtvarných dokladů nelze připsat mezi Santiniho díla. * Blansko, kostel sv. Jiří, přestavba v roce 1735. Tvarosloví fasády sice působí malebně, ale nemá žádný vztah k Santiniho projevu. * Březín, místní část obce Nečtiny, kostel sv. Bartoloměje, 1722-1725 novostavba. Prameny dokládají autorství architekta Tomáše Haffeneckera. * Cerekvice nad Bystřicí, kostel Zvěstování Panny Marie, novostavba 1718-1721. Stavba nemá žádné rysy příznačné pro Santiniho. Je možné autorství Kryštofa Dientzenhofera. * Čelina, místní část obce Borotice, (okres Příbram), kaple sv. Jana Nepomuckého, 1727 novostavba. Neobvyklá architektura představuje pravděpodobně dílo konzervativního architekta ovlivněného Santinim. * Damnov, místní část obce Bor, (okres Tachov), kostel sv. Martina, po 1730. Novostavba v celku i detailech odpovídá projevu architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera. * Dobrá Voda u Nových Hradů, poutní kostel P. Marie Dobré rady, novostavba 1708-1715. * Dobrá Voda u Nových Hradů, rezidence a fara, novostavba 1718 a 1719, rezidence je již zbořena. Autorství všech tří staveb v Dobré Vodě u Nových Hradů zdůvodněně odmítla historička umění Věra Naňková (Mixová) v roce 1976. * Dolní Lukavice, zámek 1708-1710 1. etapa, 1724-1727 2. etapa výstavby. * Dolní Lukavice, farní kostel sv. Petra a Pavla, 1722 úprava kněžiště a sakristie. Doloženým autorem všech projektů realizovaných v Dolních Lukavicích je architekt Jakub Auguston. * Dymokury, kostel Zvěstování P. Marie, novostavba 1723-1725. Stavba je zhrublou dispoziční nápodobou Santiniho. * Hadačka, zájezdní hostinec "Na Dyškance", 1756. Průčelí stavby vykazuje santiniovské motivy. Vzhledem k roku realizace jde asi o práci napodobitele Matěje Ondřeje Kondela, případně jeho syna Eugena. * Hamerníky (resp. Hamrníky u Mariánských Lázní), zámeček, 1706-1708, Zdůvodněně odmítla historička umění Věra Naňková (Mixová) v roce 1976. * Holohlavy, kostel sv. Jana Křtitele, po 1720. Zdůvodněně odmítla historička umění Věra Naňková (Mixová) v roce 1976. * Hradec Králové, seminární kostel sv. Jana Nepomuckého, 1714-1721. Stavba nemá žádné santiniovské rysy. Projektoval asi sám provádějící, stavitel Vojtěch Schneider. * Hradec Králové, kanovnické domy čp. 48-52, od roku 1707. Přes pozoruhodné průčelí, konzervatismus architektury Santiniho autorství vylučuje. * Hradec Králové, zadní křídlo jezuitské koleje, asi kolem 1710. Pravděpodobně dílo Santinim ovlivněného slabšího autora. * Humpolec, děkanství, 1732. Velmi jednoduchá a konvenční architektura připsaná nepochybně omylem v roce 1988 historikem architektury Sergio Cerullim. * Cheb, kostel sv. Kláry, 1708-1711. Shodu s řešením kaple v Panenských Břežanech vyvrátila historička umění Milada Vilímková v roce 1971, autorství právem připsala Kryštofu Dientzenhoferovi. * Chlum Svaté Maří, kostel Nanebevzetí Panny Marie s proboštstvím českých křižovníků, 1687-1728. Na základě archiválií nalezených archivářem Hansem Zimmermannem autorství připsáno Kryštofu Dientzenhoferovi. * Chrast u Chrudimi, děkanství, 1709-1710. Stavba nemá žádné rysy Santiniho architektury. * Chrast u Chrudimi, zámek, 1709-1749. Santiniho možný návrh, ale jen západního křídla, pravděpodobně podstatně obměnil mladší architekt při pozdější úpravě. Připsání celé barokní podoby Santinimu je mylné a nedoložené. * Chrudim, radnice, 1721. Stavba vykazuje dobrou znalost santiniovské architektury, obsahuje však mnohé odlišnosti. Může jít o dílo chrudimského měšťana, architekta Donata Morazziniho, který prováděl dle Santiniho projektu stavbu Poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou. * Chyše, klášterní kostel P. Marie, do 1730. Dílo velmi průměrné kvality nepochybně není Santiniho prací. * Chyše, kostel sv. Kříže, 1697-1712, 1730-1732. Úpravu průčelí měl provádět Santini. Ta však průkazně proběhla až v letech 1730-1732. To vylučuje jeho autorství. * Chyše, výklenková kaple, 1. pol. 18. století. Ničím nepodložené připsání. * Chyše, zámek, 1708. Po odborném posouzení zachovaných detailů možných Santiniho práci, zdůvodněně odmítla historička umění Věra Naňková (Mixová) v roce 1976. * Jaroměřice u Jevíčka, (okres Svitavy), poutní místo Kalvárie s kostelem Povýšení svatého Kříže, realizováno 1712-1714. Působivý areál i kostel jsou půdorysně velmi zajímavé. V provedení nejsou patrny santiniovské formy. Průčelí kostela je dílem architekta dobře poučeného Santiniho architekturou. Patrně jím byl architekt a stavitel František Benedikt Klíčník, který prováděl dle Santiniho projektů stavby ve Křtinách, Rajhradě a Jaroměřicích. * Jaroměřice u Jevíčka, (okres Svitavy), rezidence, 1730-1731. Objekt je zajímavě komponován, vzdáleně připomínající Santiniho stavby. Jeho autorství však je vyloučené. * Jesenec, farní kostel sv. Libora.