Seznam symfonií Wolfganga Amadea Mozarta
Author
Albert FloresSeznam symfonií Wolfganga Amadea Mozarta je přehledem symfonií napsaných rakouským skladatelem Wolfgangem Amadeem Mozartem. Mozart napsal celkem pět symfonií v období od roku 1764 do roku 1788. Tyto symfonie jsou zpracovávány v tomto seznamu s uvedením jejich číslovky Köchelova seznamu, který byl jmenovitě navržen pro jejich katalogizaci. Každá symfonie je popsána podrobněji, včetně data jejího vzniku, téměř kompletní skladby a různých aspektů, které jsou s ní spojeny. Kromě toho jsou uváděny i informace o provedení, nahrávkách a významných interpretacích jednotlivých symfonií. Seznam symfonií Mozarta poskytuje přehled o tomto významném dílu jeho tvorby a je cenným zdrojem informací pro hudebníky, hudební vědce a fanoušky mistra Mozarta.
Ačkoli poslední symfonie Wolfganga Amadea Mozarta - podle tradičních číslování starých Mozartových vydání - nese číslo 41, je možné vystopovat ve skutečnosti okolo 60 symfonií z jeho pera, z nichž se ovšem některé nezachovaly vůbec, z některých jen fragmenty.
Rozdílné číslování má příčinu také v tom, že v posledních desetiletích jsou znovu nacházeny manuskripty některých raných prací. Navíc objevuje také problematika vymezení vůči jiným žánrům, neboť sinfonie v Mozartově době ještě nebyla samostatnou ucelenou formou, který se navíc teprve vyvíjel, a to mj. +more také díky práci Mozartově a jeho současníků.
Operní předehry - ouvertury se dlouhou dobu nazývaly „sinfonia“ (zvláště v italském prostředí), a naopak symfonie zase „ouvertury“, tudíž důsledné rozlišení je někdy velmi obtížné. Sám Mozart například přidal k původně dvouvětým předehrám k operám Ascanio in Alba, Il sogno di Scipione, La finta giardiniera a Il re pastore, závěrečné věty (KV 120, KV 163, KV 121 a KV 102), čímž je rozšířil na třívěté symfonie, které mohly být uváděny na koncertech samostatně, zatímco např. +more ouvertury k Mitridate, re di Ponto nebo Lucio Silla byly jako italské operní sinfonie od počátku třívěté. Typický ouverturní charakter do sebe vzájemně přesahujících vět je pak patrný např. u symfonií KV 74, KV 181 a KV 318. U některých serenád (KV 204, KV 250, KV 320, KV 385) tomu bylo naopak: zde Mozart vystavěl symfonie o čtyřech větách díky zkracování.
Seznam symfonií
Nr. | KV | KV6 | Tónina | Rok vzniku | Přízviska, poznámky, pravost |
---|---|---|---|---|---|
+more_Symfonie_(Mozart)'>1 | 16 | 16 | Es-dur | 1764 n. 1765 | |
bez čísla | dodatek 220 | 16a | a-moll | 1765. | pravděpodobně není od Mozarta |
2 | 17 | 17 | B-dur | 1765 | od Leopolda Mozarta. |
3 | 18 | 18 | Es-dur | 1765 | od Carla Friedricha Abela |
4 | 19 | 19 | D-dur | začátek r. 1765 | |
bez čísla | dod. 223 | 19a | F-dur | začátek r. 1765 | |
bez čísla | dod. 222 | 19b | C-dur | začátek r. 1765 | znám jen incipit z katalogu od Breitkopf & Härtel, pochybná pravost |
5 | 22 | 22 | B-dur | prosinec|1765 | „Haagská“ symfonie |
bez čísla | dod. 221 | 45a | G-dur | 1766 | „Alte Lambacher“ (Stará lambašská) symfonie („Neue Lambacher“ je od Leopolda Mozarta) |
43|[[symfonie KV 76 (Mozart)|[43]]] | 76 | 42a | F-dur | 1767. | pochybná pravost |
6 | 43 | 43 | F-dur | konec r. 1767 | Olomoucká, složena při návštěvě W. A. Mozarta v Olomouci. Viz pamětní deska na budově kapitulního děkanátu. |
7 | 45 | 45 | D-dur | zima 1767/68 | Varianta jako ouvertura k La finta semplice |
55|[[symfonie KV dod. 214 (Mozart)|[55]]] | dod. 214 | 45b | B-dur | leden 1768. | pochybná pravost |
8 | 48 | 48 | D-dur | 13. prosinec 1768 | |
bez čísla | dod. 215 | 66c | D-dur | 1769. | znám jen incipit, pochybná pravost |
bez čísla | dod. 217 | 66d | B-dur | 1769. | znám jen incipit, pochybná pravost |
bez čísla | dod. 218 | 66e | B-dur | 1769. | znám jen incipit, pochybná pravost |
9 | 73 | 73 | C-dur | 1772. | |
44|[[symfonie KV 81 (Mozart)|[44]]] | 81 | 73l | D-dur | předjaří 1770 | příp. od Leopolda Mozarta |
47|[[symfonie KV 97 (Mozart)|[47]]] | 97 | 73m | D-dur | 1770. | pochybná pravost |
45|[[symfonie KV 95 (Mozart)|[45]]] | 95 | 73n | D-dur | 1770. | pochybná pravost |
10 | 74 | 74 | G-dur | 1770 | zřejmě jako původní předehra k Mitridate |
11 | 84 | 73q | D-dur | 1770 | pochybná pravost |
54|[[symfonie KV dod. 216 (Mozart)|[54]]] | dod. 216 | dod. C 11. 03 | B-dur | předjaří 1771. | pochybná pravost, ve 3. vydání Köchelova seznamu (1937): KV 74g |
42|[[symfonie KV 75 (Mozart)|[42]]] | 75 | 75 | F-dur | 1771. | pochybná pravost |
12 | 110 | 75b | G-dur | červenec 1771 | |
46|[[symfonie KV 96 (Mozart)|[46]]] | 96 | 111b | C-dur | 1771. | pochybná pravost |
48|[[symfonie KV 98 (Mozart)|[48]]] | 98 | dod. C 11. 04 | F-dur | 1771. | pravděpodobně není od Mozarta |
13 | 112 | 112 | F-dur | 2. listopad 1771 | |
14 | 114 | 114 | A-dur | 30. prosinec 1771 | |
15 | 124 | 124 | G-dur | 21. leden 1772 | |
16 | 128 | 128 | C-dur | květen 1772 | |
17 | 129 | 129 | G-dur | květen 1772 | |
18 | 130 | 130 | F-dur | květen 1772 | |
19 | 132 | 132 | Es-dur | červenec 1772 | |
20 | 133 | 133 | D-dur | červenec 1772 | |
21 | 134 | 134 | A-dur | srpen 1772 | |
bez čísla | 135 a 61h | D-dur | ouvertura k Lucio Silla díky přidanému menuetu KV 61h č. 3 (pochybná pravost) ke čtyřvěté symfonii | ||
50|[[symfonie KV 161 (Mozart)|[50]]] | 161|161 a 163 | 141a | D-dur | konec r. 1772. | ouvertura k Il sogno di Scipione (KV 126) s dokomponovaným finále KV 163 |
22 | 162 | 162 | C-dur | duben 1773 | |
23 | 181 | 162b | D-dur | 19. květen 1773 | |
24 | 182 | 173dA | B-dur | 3|říjen 1773 | |
25 | 183 | 173dB | g-moll | 5. říjen 1773 | „Malá“ symfonie g-moll |
26 | 184 | 161a | Es-dur | 30. březen 1773 | |
27 | 199 | 161b | G-dur | 10. duben 1773 | |
28 | 200 | 189k | C-dur | 17. listopad 1774 | |
29 | 201 | 186a | A-dur | 6. duben 1774 | |
30 | 202 | 186b | D-dur | 5. květen 1774 | |
bez čísla | 204 | D-dur | Serenádová symfonie (vznikla vypuštěním vět 3 až 5); KV3a: 213a | ||
bez čísla | 250 | D-dur | Serenádová symfonie (vznikla vypuštěním vět 2 až 4 (resp. 5)); KV3a: 248b | ||
31 | 297 | 300a | D-dur | červen 1778 | „Pařížská“ symfonie |
32 | 318 | 318 | G-dur | 26. duben 1779 | zřejmě ouvertura k Zaide |
33 | 319 | 319 | B-dur | 9. červenec 1779 | |
bez čísla | 320 | D-dur | Serenádová symfonie (vznikla vypuštěním vět 2 až 4 a přidáním 6. ) | ||
34 | 338 | 338 | C-dur | 29. srpen 1780 | |
35 | 385 | 385 | D-dur | červenec 1782 | „Haffnerova“ symfonie |
36 | 425 | 425 | C-dur | listopad 1783 | „Linecká“ symfonie |
37 | 444 | 425a | G-dur | listopad 1783. | úvod k symfonii Michaela Haydna |
38 | 504 | 504 | D-dur | 6.
LiteraturaLudwig von Köchel: Chronologisch-thematisches Verzeichnis sämtlicher Tonwerke Wolfgang Amadé Mozarts. 8. +more vyd. Breitkopf & Härtel, Wiesbaden 1983, * Wulf Konold (ed. ): Konzertführer Klassik. 4. vyd. Atlantis, Zürich 2005 (1987), . * Silke Leopold (ed. ): Mozart-Handbuch. Metzler, Stuttgart und Bärenreiter, Kassel 2005, . * A. Peter Brown: The Symphonic Repertoire. Sv. II. The First Golden Age of the Vienese Symphony: Haydn, Mozart, Beethoven, and Schubert. Indiana University Press, Bloomington & Indianapolis 2002, ; 716 S. ReferenceSouvisející článkyWolfgang Amadeus Mozart * Köchelův seznam * +more_Mozarta'>Seznam árií, písní a sborů W. A. Mozarta * Seznam církevních skladeb, mší a motet W. A. Mozarta * Seznam duet W. A. Mozarta * Seznam kantát W. A. Mozarta * Seznam oper a oratorií W. A. Mozarta * Seznam komorních skladeb W. A. Mozarta * Seznam koncertů W. A. Mozarta * Seznam kvartet W. A. Mozarta * Seznam skladeb pro sólové nástroje W. A. Mozarta. |