Cesko.wiki Seznam würzburských biskupů
Author
Albert Floreswürzburské diecéze Siebmacherova erbovníku z roku 1605 Toto je úplný seznam würzburských biskupů obsahuje chronologický sled biskupů od založení würzburské diecéze roku 742 do současnosti. Názory na chronologické pořadí jednotlivých würzburských biskupů se liší.
V letech 1168-1803 würzburští biskupové drželi také titul franckých vévodů. Jednalo se především o pokus Štaufů navázat na tradici Sálských. +more K očekávanému průlomu do velkoplošného státu však nedošlo, takže titul měl spíše symbolický význam. Würzburské knížecí biskupství se občas snažilo získat nadvládu v dnešním franckém regionu nad braniborsko-kulmbašskými a braniborsko-baroutskými markrabaty a biskupství v Bamberku. Se sekularizací biskupství připadl Würzburg v roce 1802 Bavorsku a - po mezidobí Würzburského velkovévodství (1806-1814) - znovu v roce 1814. Z církevního hlediska je würzburská diecéze od roku 1818 podřízena arcidiecézi bamberské jako sufragánní diecéze.
Po dlouhou dobu se biskupové rekrutovali z franských šlechtických rodů. Někteří biskupové byli zpočátku kanovníky würzburské katedrály sv. +more Kiliána (viz též seznam würzburských kanovníků). Někteří z nich byli činní i v jiných diecézích, zvláště často v personální unii s bamberskou diecézí.
Na počátku 18. století rytec Johann Salver vytvořil sérii portrétů biskupů. Ty jsou v seznamu uvedeny navzdory některým nejasnostem u raných biskupů.
Znak diecéze je tvořen čtvrceným erbem. Siebmacher ve svém erbovníku z roku 1605 zobrazuje v 1. +more a 4. poli franské hrábě typické pro Francké vévodství a ve 2. a 3. polích šikmou zlatou vlajku na modrém pozadí pro würzburskou diecézi. Erby jednotlivých biskupů obvykle obsahují v křížení vlastní rodový erb. Pokud není k dispozici vyobrazení erbu některého knížete-biskupa, je v seznamu částečně uveden rodový erb. Erby pocházejí z rané části Scheiblerovy erbovní knihy z poloviny 15. století a ze Siebmacherova erbovníku z roku 1605. Univerzitní knihovna ve Würzburgu vlastní původní kroniku würzburských biskupů, kterou psal Lorenz Fries v letech 1574-1582. Některé erby byly převzaty i z přiloženého seznamu biskupů.
Seznam würzburských biskupů
| Pořadí | jméno | od | do | popis | vyobrazení | erb |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | sv. Burchard | 742 | 754 | Burchard byl mnich původem z jihozápadní Anglie, od roku 738 opat kláštera Michil Statt v Rorinlacha, dnes na Michaelsbergu v Neustadt am Main. +more V březnu 742 byl dosazen Bonifatiem jako (nevysvěcený) biskup a potvrzen Karlomanem. Na počátku roku 754 Burchard odstoupil z úřadu a 2. února 755 zemřel. | ||
| 2 | sv. Megingaud | 754 | 769 | Meginaud byl předtím opatem kláštera Alte Statt v Rorinlacha, dnes Neustadt am Main. Megingaud pocházel z rodu Mattonů. Coby biskup zastupoval své biskupství na různých říšských shromážděních a synodách. Na počátku roku 769 se vzdal úřadu a stáhl se do svého původního kláštera. V roce 772 inicioval císař Karel Veliký založení misijního kláštera v Neue Statt. V roce 781 byl klášter vysvěcen. V něm o dva roky později Megingaud zemřel. | 144x144pixelů rodový erb | |
| 3 | Berovelf | 769 | 794 | Berovelf byl aktivní i za hranicemi biskupství, zejména při misijní činnosti na slovanských územích a zakládání kostelů. | ||
| sv. Gumbert | 794 | 795 | Gumbert byl zakladatelem a prvním opatem kláštera sv. Gumberta. Zanechal několik relikvií. Zemřel během své volby na biskupa. | 181x181pixelů mědiryt sv. Gumberta | ||
| 4 | Liutrit | 795 | 802 | Liutrit pokračoval v misijní činnosti svého předchůdce na slovanských územích. Zakládání klášterů a s nimi spojené donace zatěžovaly diecézi. | ||
| 5 | Egilwart | 802 | 809 | Také Egilwart pokračoval v misijní činnosti. Založil další kláštery. | ||
| 6 | Wolfgar | 809 | 831 | Za Wolfgara se zlepšíly vztahy s fuldským klášterem. | ||
| 7 | Hunbert | 832 | 842 | Hunbert se v císařské politice téměř neangažoval, svou energii věnoval rozšiřování katedrální knihovny. | ||
| 8 | Gozbald | 842 | 855 | Gozbalda na biskupa navrhl král Ludvík II. Němec. V letech 830 - 833 byl vedoucím královské kanceláře. | ||
| 9 | Arn | 855 | 892 | Za Arna započala rekonstrukce vyhořelé katedrály. Aktivně vystupoval na říšském sněmu a synodech. Při návratu z tažení proti Čechám byl v roce 892 se svými společníky zabit slovanskými vojáky severně od Krušných hor. | ||
| 10 | Rudolf I. | 892 | 908 | Rudolf byl Konrádovec. Padl v boji proti Uhrám. | ||
| 11 | Thioto | 908 | 931 | Thioto je znám pouze v říšské politice, ve Würzburku po něm nezůstaly žádné stopy. | ||
| 12 | Burchard II. | 932 | 941 | Opat hersfeldského kláštera | ||
| 13 | Poppo I. | 941 | 961 | Poppo pocházel z mocného rodu Babenberků. Byl králem určen jako kandidát na biskupství a stal se také jeho kancléřem. | ||
| 14 | Poppo II. | 961 | 983 | 186x186pixelů Mědiryt Johanna Salvera (1670-1738) | ||
| 15 | Hugo | 983 | 990 | Hugo se angažoval v obnově klášterů zničených v 10. století. Věnoval se zvláště Ondřejskému klášteru, jemuž přiřkl nového patrona sv. Burcharda a jeho ostatky nechal přenést do kláštera. Nynější klášter Burkhard byl nadán farnostmi a vesnicemi, které měly klášter hospodářsky zajistit. | ||
| 16 | Bernward | 990 | 995 | Také Bernward pokračoval v obnově klášterů. Cítil se zmocněn k revokaci skutků minulých králů k obnově minulých práv. | ||
| 17 | Jindřich I. | 996 | 1018 | Do doby biskupa Jindřicha připadá založení bamberské diecéze. To znamenalo územní změnu würzburského biskupství, které se ovšem dále rozrůstalo. Byly vytvořeny würzburské městské hradby. Jindřich bojoval s králem proti markraběti Jindřichovi Svinibrodskému. | ||
| 18 | Menhart I. | 1018 | 1034 | Menhart byl zaneprázdněn spory mezi mohučským biskupem Aribem a papežem ohledně rozvodu Irmgard z Hammersteinu a kauzou gandersheimského kláštera. | ||
| 19 | Hl. Bruno | 1034 | 1045 | Bruno nechal nově vystavět würzburskou katedrálu. Bruno zemřel při slavnostní hostině v souvislosti s pozůstalostí zesnulého hraběte Adalbera II. z Ebersbergu. | ||
| 20 | sv. Adalbert | 1045 | 1085 | Adalbert dosazený jako biskup sálským císařem Jindřichem III. byl do počátku roku 1076 stoupencem sálské dynastie. V boji o investituru mezi králem Jindřichem IV. a papežem Řehořem VII. , stál na Adalbert straně papeže. Na jaře 1085 byl Adalbert mohučskou synodou exkomunikován a sesazen, ale ve Würzburku věrném králi se nezdržoval již od roku 1077. Kvůli svému postoji odešel do exilu, své poslední roky strávil v klášteře Lambach. Zázraky prokázané po jeho smrti v říjnu 1090 vedly v roce 1883 k jeho svatořečení. Obrázek znázorňuje Adalbera jako plastickou figuru na jeho epitafu. | 233x233pixelů epitaf biskupa | |
| Menhart II. | 1085 | 1088 | Menhart byl dosazen jako biskup Jindřichem IV. po sesazení Adalberta. Po svém návratu z Canossy v roce 1077 nebo 1078 jmenoval naumburského biskupa Eberharda správcem Würzburku. Eberhard zemřel poblíž Würzburgu v roce 1079 po pádu z koně. | |||
| 21 | Emehard | 1089 | 1105 | Byl prvorozený syn hraběte Richarda Comburského. Jako biskup dosazen Jindřichem IV. Emehard byl, stejně jako Megingaud a Menhart, Mattonec. Viz erb vpravo. | 144x144pixelů rodový erb | |
| 22 | Erlung | 1105 | 1121 | Erlunga jmenovál král Jindřich IV. a jeho syn a nástupce jej potvrdil. | ||
| Rupert | 1105 | 1106 | Rupert byl dosazen do biskupského úřadu Jindřichem V.
ReferenceImportantLiteraturaPeter Kolb, Ernst-Günter Krenig (Hrsg. ): Unterfränkische Geschichte. +more Würzburg 1989. * Alfred Wendehorst: Das Bistum Würzburg 1803-1957. Würzburg 1965. * Wissenschaftliche Vereinigung für den Deutschen Orden e. V. , Historische Deutschorden-Compaigne zu Mergentheim 1760 e. V. (Hrsg. ): 1300 Jahre Würzburg - Zeichen der Geschichte, Bilder und Siegel der Bischöfe von Würzburg. Heft 23. Lauda-Königshofen 2004. * Klaus Wittstadt: Würzburger Bischöfe 742-1979. Echter, Würzburg 1979. |
