Shëngjin

Shëngjin (italsky San Giovanni di Medua) je významný přístav a turistický resort v Albánii, na břehu Drinského zálivu Jaderského moře. Nachází se v blízkosti města Lezhë, jehož je od roku 2015 administrativně součástí. V roce 2011 zde žilo přes 8000 obyvatel.

Název

Na římských mapách bylo zaznamenáváno pod názvem Nimphaeum. Současný albánský název vznikl spojením slov Shën (svatý) a Gjin (zastarale Gjon, s výslovností Džon), což je mezi albánským katolickým obyvatelstvem (na severu země) podoba křestního jména Jan.

Italská varianta názvu, je poprvé doložena v roce 1313. Turecký název přístavu zněl Şingin. +more Srbský, resp. chorvatský název pro město vychází z překladu italského a zní Sveti Jovan Medovski/Свети Јован Медовски, případně se používá fonetický přepis Šenđin/Шенђин.

Poloha

Shëngjin se nachází 7 km západně od města Lezhë, 31 km jihovýchodně od města Ulcinj, 31 km jižně od Skadaru a 60 km severně od Tirany.

Město se rozkládá mezi mořským pobřežím a pohořím Mali Shëngjinit. Pobřeží tvoří na severní i jižní straně rozsáhlé pláže.

Historie

Podle tradice na území dnešního města přistál Julius Caesar během války proti Pompejím. Přístav existoval jako místo obchodu na jaderském pobřeží i během středověku, spolu s řadou dalších albánských měst i nedalekým Skadarem.

Po příchodu Turků na Balkán vliv přístavu poklesl, prosperovala naopak jiná města v jeho blízkosti (např. Skadar nebo Ulcinj). +more O přístav nicméně Turci svedli několik bitev s Benátskou republikou.

Shëngjinský přístav. +more V 19. století se zde nacházel konzulát Rakousko-Uherska. V této době se jednalo o velmi malé sídlo s omezenou dopravní dostupností a jen několika nízkými budovami, jedním zájezdním hostincem a budovou kasáren turecké armády. Dle svědectví tehdejších cestovatelů trvala cesta ze Shëngjinu do nedalekého Skadaru, centra severní Albánie, až osm hodin, a to vzhledem ke chybějící přímé silniční komunikaci.

Historický význam města spočívá také v tom, že zde byla zamýšlena konečná stanice tzv. dunajsko-jadranské železnice. +more Její výstavbu prosazovala srbská vládam a podporovala ji i vláda ruská. Na Shëngjin si navíc kladly nároky Černá Hora i Srbsko během balkánských válek, nicméně ani jedné z obou zemí se nakonec nepodařilo Shëngjin ke svému státu připojit. V roce 1913 evropské mocnosti rozhodly, že přístav zůstane Albánii. Po nějakou dobu jej drželo černohorské vojsko. V roce 1915 jej nicméně během stažení srbského vojska na Korfu obsadila armáda srbská, než ji vystřídala rakousko-uherská okupace v roce 1916. Rakušané zde již v závěru prvního roku konfliktu potopili několik britských lodí, čímž získali klíčový vliv v oblasti. V roce 1918 Rakušany vystřídali Italové, italská okupace trvala až do upevnění nových hranic. V roce 1921 byl Shëngjin velmi krátce obsazen jugoslávským vojskem.

Po roce 1912 a především po první světové válce mělo být město přejmenováno na počest Woodrowa Wilsona, amerického prezidenta. Po první světové válce byl přístav přirozeným cílem pro vzájemný obchod s Jugoslávií, ačkoliv vzájemné vztahy byly spíše chladné.

Během italské invaze do Albánie se v Shëngjinu vylodila italská vojska. Odtud byla provedena okupace severní části země. +more 28 z celkového počtu 179 jednotek se vylodilo právě zde. Po skončení války zůstala v přístavu stát pouze budova bývalé celnice.

V současné době se Shëngjin rozvíjí především jako turistická destinace a přímořské letovisko, především díky písčitým plážím, které jej ze všech stran obklopují. Rozvíjen je rovněž i rybolov.

V 21. +more století bylo rovněž investováno do místního přístavu. Ten postihla v roce 2006 havárie, při které vyhořelo několik nádrží na palivo. Do přilehlé laguny teklo několik tisíc litrů ropy a ohrožovalo flóru a faunu i pláže, které jsou důležité pro cestovní ruch. V příštím létě však již žádné další škody nebyly přímo vidět. Přístav v roce 2009 odbavil zboží v celkové hmotnosti 369 000 tun.

Modernizací na počátku 21. +more století se Shëngjin stal po Drači a Vloře třetím nejvýznamnějším v zemi. Rozhodnutím albánské vlády z roku 2009 bylo umožněno Kosovu využívat přístav pro komerční účely.

Správní reformou v roce 2015 bylo město administrativně připojeno k Lezhë.

Přírodní zajímavosti

Severním směrem od města se rozkládá pohoří Mali Shëngjinit, jehož západní svah přechází v mořský břeh s početnými plážemi. Severně od města se nacházejí atraktivní písečné duny (Rëra e Hedhur, v překladu doslova naházený/navátý písek), jižně od Shëngjinu se rozkládá delta řeky Drin, která byla během existence socialistické Albánie oblíbeným místem pro lov, dnes je přírodní rezervací.

Doprava

+morejpg|vpravo|náhled'>Hotely na pobřeží moře. Město má vlastní rozvinutý přístav. Napojené je pouze na albánskou silniční síť, a to prostřednictvím cesty z nedalekého města Lezhë. Železniční spojení do Shëngjinu neexistuje.

Meziměstskou dopravu zajišťují autobusy.

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Města v Albánii Kategorie:Přímořská letoviska v Albánii