Skalničková zahrada Hlubočepy

Informační tabule „Haladova zahrádka“ na NS „Údolím Dalejského potoka“ Provozní řád skalničkové zahrady v Hlubočepích Orientační plánek skalničkové zahrady v Hlubočepích

Skalničková zahrada Hlubočepy je unikátní, veřejně přístupná botanická zahrada (a arboretum) s rozlohou cca 2 000 m2 s více než 2 tisíci skalniček, alpínek a dalších dřevin. Byla založena v 50. +more letech 20. století manželi Haladovými v místě bývalého vápencového lomu na okraji Prokopského údolí, je průběžně udržována jejich synem Milanem Haladou a v roce 2019 byla revitalizována za finanční podpory Městské části Praha 5.

Podrobněji

Lokalizace

Poblíž křižovatky ulic „Na Placích“ a „K Dalejím“ v pražských Hlubočepích asi 70 metrů směrem „do kopce“ (na cyklotrase A122) v pravotočivé zátočině při pravém okraji asfaltové silnice „Na Placích“ se nachází branka s bytelnými železnými mřížovými vraty, jenž vedou do úzkého meziskalního průchodu. Tento asi 30 metrů dlouhý po obou stranách skalami lemovaný kamenitý koridor ústí do areálu bývalého vápencového lomu, kde byla vybudována unikátní botanická zahrada oficiálně nazývaná Skalničková zahrada Hlubočepy. +more Místo samo tvoří pro rostliny a dřeviny ideální, skalami uzavřený prostor, do značné míry krytý před okolním světem a přístupný jen zmíněnou vstupní bránou. Zahrada se nachází na adrese: „K Dalejím“, evidenční číslo 39, 152 00 Praha 5 - Hlubočepy na pozemku svěřeném do péče Městské části Praha 5.

V areálu se nachází několik skalek, osazené stěny bývalého lomu, spárové skalky, dřeviny, vlhký záhon s masožravými rostlinami, a nově zbudované jezírko s cirkulací vody a kořenovou čističkou. Celkově zde roste kolem 2 000 unikátních skalniček, alpinek a dřevin. +more Z pohledu zeměpisného je zahrada zaměřena především na euroasijské druhy rostlin a dřevin.

Neoficiálně se o areálu této skalničkové zahrady na začátku/konci Prokopského údolí často hovoří jako o Haladově zahrádce, neboť se o její údržbu a rozvoj stará sběratel a cestovatel pan Milan Halada (ve zdrojích na internetu označován jako pan Halada mladší), který zde také bydlí. Skalničková zahrada v Hlubočepích je tak nazývána i na informační tabuli (zastavení číslo 16 „Haladova zahrádka“), která se nachází vpravo od vstupní mřížované brány před poněkud převislým asi 4 metry vysokým skalním masivem a která je součástí naučné stezky (NS) „Údolím Dalejského potoka“.

Historie

Ve druhé polovině 19. století byl pozemek, kde se nachází skalničková zahrada Hlubočepy, využíván jako skládka kamene při stavbě Smíchovského nádraží. +more O sto let později (v 50. letech 20. století) na této převážně břidličné suti a přirozeně rostlé skále (v místě bývalého vápencového lomu) založili skalničkovou zahradu manželé Haladovi. Původně se zahrada nacházela na pozemku Magistrátu hlavní města Prahy. V roce 2016 ji hodlal odkoupit soukromý zájemce za účelem výstavby vily. Radnice Prahy 5 tomuto odkupu zabránila a pan Milan Halada obdržel dotaci na obnovu skalek jakož i celé zahrady. Revitalizovaná skalničková zahrada Hlubočepy byla slavnostně otevřena k návštěvám odborné a laické veřejnosti ve středu dne 8. května 2019.

V průběhu desítek let zde vznikla unikátní sbírka obsahující mnoho vzácných druhů. Některé z nich jsou zde vůbec prvně pěstované mimo své přirozené lokality. +more Mnoho rostlin dovezl pan Hlada starší sám (nebo jeho syn Milan Halada) nebo byly vypěstovány z dovezených semen.

Orientace v zahradě

Pro snadnější orientaci návštěvníků a jejich bezpečný pohyb po vyznačených chodnících je celá zahrada rozdělena do několika očíslovaných stanovišť a veřejnosti je volně k dispozici tištěný barevný orientační plánek s doporučenou trasou průchodu zahradou (od stanoviště nižšího čísla ke stanovišti čísla následujícího). Jednotlivá stanoviště jsou v zahradě vybavena pevně zabudovanými barevnými orientačními popisnými tabulemi.

Soubor:Stan_1_Kapradiny_Stinomilne_Rostliny. jpg|Stanoviště 1: Kapradiny a stínomilné rostliny Soubor:Stan_1_Zemni_Orchideje. +morejpg |Stanoviště 1: Zemní orchideje Soubor:Stan_2_Zahon_Caroveniku. jpg|Stanoviště 2: Záhon čarověníků Soubor:Stan_3_Suchomilne_Rostliny_Cibuloviny. jpg|Stanoviště 3: Suchomilné rostliny a cibuloviny Soubor:Stan_4_Hlavni_Skalka_Alpinum. jpg|Stanoviště 4: Hlavní skalka - alpinum Soubor:Stan_5_Rododendrony_Penisniky. jpg|Stanoviště 5: Rododendrony - pěnišníky Soubor:Stan_6_Sparova_Skalka. jpg|Stanoviště 6: Spárová skalka Soubor:Stan_7_Raseliniste_Hmyzozrave_Rostliny. jpg|Stanoviště 7: Rašeliniště a hmyzožravé rostliny Soubor:Stan_8_Jezirko. jpg|Stanoviště 8: Jezírko.

Stanoviště číslo 1 - Kapradiny, zemní orchideje a stínomilné rostliny

Kapradiny a stínomilné rostliny jsou vysazeny na stinném stanovišti hajního typu, kde je zem tvořena vápencovými kamínky (kamínková drť odvětraná ze skály) a hajní hrabankou. Slunce do těchto míst svíti jen v letních měsících a to pouze po dobu několika hodin denně. +more * Zemní orchideje - čeleď vstavačovité (Orchidaceae); všechny rody vstavačovitých rostoucí v České republice jsou zákonem přísně chráněny. Orchideje žijí v symbiotickém soužití hub s kořeny (Mykorhiza). Houba rostlině napomáhá získávat vodu a živiny z půdy a rostlina dodává na oplátku houbě organické látky. Většina orchidejí mírného pásma jsou pozemní druhy (terestrity), které zakořeňují mělce do vrstev spadaného listí v lesích. Podle typu podzemních rostlinných orgánů se tyto zemní orchideje dělí na hlíznaté, oddenkaté a druhy s pahlízami. * Hlíznaté orchideje mají v době vegetačního klidu v zemi jen hlízu s kořeny. Na jaře vyrůstá nová hlíza u báze lodyhy nového květního stvolu. * Oddenkaté druhy orchidejí ukládají před zimou živiny do trvalého oddenku s drátovými kořeny. * Druhy orchidejí s pahlízami nejsou příliš časté. Pahlízy jsou zelené a slouží k ukládání zásobních stavebních látek a vody.

Soubor:Hamamelis intermedia BOGA. jpg|Vilín prostřední (Hamamelis × intermedia) Soubor:Mniší hora, Cyclamen purpurascens. +morejpg|Brambořík nachový (Cyclamen purpurascens) Soubor:Cyclamen parviflorum. jpg|Cyclamen parviflorum Soubor:Arisaema fargesii. jpg|Arisaema fargesii Soubor:Polygonatum multiflorum 08. JPG|Kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum) Soubor:Hepatica transsylvanica. jpg|Jaterník sedmihradský (Hepatica transsilvanica) Soubor:Asplenium scolopendrium 001. JPG|Jelení jazyk celolistý (Asplenium scolopendrium) Soubor:DPColDeTourniol06. jpg|Vstavač nachový (Orchis purpurea).

Stanoviště číslo 2 - Záhon čarověníků

Pohled na záhon čarověníků (stanoviště č. +more 2) * „Hnízdo“ rostoucí ve větvích stromu nebo na keři v oblasti, kde se na jednom místě tvoří velké množství pupenů se nazývá čarověník. Takovýto hnízdu podobný útvar může mít různou hustotu větví, různou velikost větví i různý tvar větví. Dle vzniku se čarověníky rozdělují do dvou skupin. * „Negenetický“ čarověník jako onemocnění hostující rostliny vlivem houby, virů nebo fytoplazmy (specializovaná bakterie, která je obligátním parazitem ve vodivém pletivu rostlin a je přenášena hmyzem nebo působením živočichů). Takovéto čarověníky nejsou v dalším množení životaschopné. * Vlastnosti „pupenově mutovaného“ čarověníku (mutace nastaly na základě fyzikálního podnětu nebo díky chemickému vlivu) jsou naproti tomu dědičné, jsou významné pro evoluci i navzdory faktu, že se semeny množí takovéto čarověníky jen výjimečně, ale lze je úspěšně množit roubováním při současném zachování jejich zvláštního charakteru. Ve finále tak vznikají bonsajím podobné malé zakrslé stromky. Ty si zachovávají svůj malý tvar a vzrůst i po vysazení do volné půdy v přírodě, takže jsou mimořádně vhodné do skalek, nádob nebo do malých zahrad. * Záhon čarověníků ve skalničkové zahradě Hlubočepy je tvořen vesměs roubovanými koniferami, jež jsou výsledkem pupenové mutace na matečné rostlině.

Stanoviště číslo 3 - Suchomilné rostliny a cibuloviny

Pohled na suchomilné rostliny a cibuloviny (stanoviště č. +more 3) * Základem této části zahrady je „umělé“ suťoviště tvořené kamením různé velikosti, jenž je doplněno štěrkem a zeminou, tak aby lokalita připomínala půdní podmínky kamenité stepi v Malé Asii. Většina zde vysazených rostlin jsou právě druhy původem z Malé Asie. Suchmilné rostliny a cibuloviny, které se na tomto stanovišti nacházejí, kvetou vesměs po celý rok.

File:Convolvulus assyricus. jpg|Svlačec; (Convolvulus assyricus) File:Sternbergia lutea MILAN. +morejpg|Lužanka; (Sternbergia lutea) File:Asphedoline taurica1. jpg|Asphedoline taurica File:20180223Galanthus nivalis2. jpg|Sněženka podsněžník (Galanthus nivalis) File:Colchicum hungaricum Szarsomlyo 2. jpg|Ocún; (Colchicum hungaricum) File:Michauxia campanuloides 3c. JPG|Michauxia capmanuloides.

Stanoviště číslo 4 - Hlavní skalka (alpinum)

Převážná část na zahradě rostoucích alpinek, které kvetou dle vegetačních podmínek, je soustředěna zde - na hlavní skalce (alpinum). * Základními stavebními prvky každého alpina (první z nich začaly vznikat ve Velké Británii, v Československu pak nejstarší alpinum bylo vytvořeno už před první světovou válkou a to v Průhonickém parku) jsou kameny, pokud možno stejného druhu. +more Rostliny do alpina se pak volí nejen podle druhu použitého kamene, ale i podle klimatických podmínek (teplota a vlhkost) v místě alpina a dle jeho lokální světelné (sluneční) terénní expozice.

File:Dianthus erinaceus 4. JPG|Hvozdík pichlavý (Dianthus erinaceus) File:Pulsatilla grandis 1. +morejpg|Koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) File:1024 Daphne arbuscula, Arktisch-alpiner Garten-0999. jpg|Lýkovec slovenský (Daphne arbuscula) File:Pterocephalus pinardii. jpg|Pterocephalus pinardii File:Kochscher-Enzian-weiss. jpg|Gentiana acaulis Alba File:Degenia velebitica 1. jpg|Degenia velebitica.

Stanoviště číslo 5 - Rododendrony (pěnišníky)

Rododendrony a azalky společně s vřesy a vřesovci (čeleď vřesovcovité - Ericaceae) náleží do skupiny vřesovištních rostlin, které požadují pro svůj růst přistíněné lokality a kyselé půdní prostředí (tj. kyselý, vlhký a propustný substrát). +more Jejich výška se pohybuje od 5 cm až do 30 metrů (Rhododendron giganteum). * Rododendrony jsou rostliny původem z Himálají, Kavkazu, Severní Ameriky, jihozápadní Číny i Evropy; pěnišníky jsou pozůstatkem třetihorní vegetace.

File:Rhododendron Hybrid Walkuere. jpg|Rhododendron hybrid 'Walküre' File:Hachmann Rhod HachmannsCharmant. +morejpg|Rhododendron 'Hachmanns Charmant' File:Rhododendron tomentosum 137. jpg|Rojovník bahenní (Rhododendron tomentosum) File:Rhododendron Violetta 3zz. jpg| Rhododendron 'Violetta' File:Rhododendron Purple Splendour 0zz. jpg|Rhododendron 'Purple Splendour'.

Stanoviště číslo 6 - Spárová skalka

Spárová skalka ve skalničkové zahradě Hlubočepy sestává ze dvou stanovišť 6a a 6b a byla zbudována z chotečského vrstevnatého vápence. * Spárové skalky jsou obecně budovány metodou skládání vrstev kamene o stejné šíři tak, že všechny vrstvy jsou vodorovné, v náklonu o úhlů 80 až 90 stupňů a probíhají po celé délce vlastní skalky. +more Spáry mezi jednotlivými kamennými vrstvami by měly být co nejmenší, ale v případě plánování výsadby dřevin je nutné počítat s větším „spárovým prostorem“. Při stavbě a vytváření rozsáhlejších spárových skalek mohou vznikat (vlivem terénu i použitého kamene) různé nepravidelnosti, které jsou tolerovány a nejsou na závadu. * Výhodami spárových skalek je to, že díky velkému množství spár poskytují prostor pro pěstování většího počtu převážně drobných skalniček a současně takovéto skalky zajišťují pro rostliny lepší hospodaření s vodou (a pro pěstitele i snadnější údržbu). * Nevýhodami spárových skalek je náročnost jejich stavby, která je navíc spojená s rizikem případného poškození konstrukce skalky při špatně zvoleném sklonu či mělkém ukotvení kamenů. Zároveň je třeba respektovat fakt, že spárové skalky lze budovat jen z určitého typu kamene.

File:Saxifraga marginata 4. JPG|Saxifraga marginata File:Gypsophila aretioides 1. +moreJPG|Gypsophila aretioides File:Aethionema oppositifolium 2. JPG|Aethionema oppositifolium File:Polygala calcarea (2). JPG|Polygala calcarea File:Վայրի բնություն-1 326. jpg|Androsace barbulata File:Saxifraga cochlearis0. jpg|Saxifraga cochlearis.

Stanoviště číslo 7 - Rašeliniště a hmyzožravé rostliny

Rašeliništní rostliny vyžadují pro svoji existenci kyselé mokřady. * Hmyzožravé rostliny se vyskytují především na půdách chudých na živiny (jako jsou kyselé a bažinaté půdy, dále pak kamenité nebo písčité oblasti), takže část potřebných v půdě chybějících živin (dusík, těžké kovy) získávají trávením drobných organizmů, prvoků ale především lapáním a konzumací hmyzu. +more Pro vábení a chytání potravy využívají tyto rostliny drobné stopkaté lepivé žlázy (tentakule), které pokrývají povrch jejich listů.

File:Hebridean Sundew. jpg|Rosnatka anglická (Drosera anglica) File:Mittlerer Sonnentau i d Blüte. +moreJPG|Drosera intermedia File:Drosera x hybrida Exhibition of Carnivorous Plants Prague 2016 1. jpg|Drosera × hybrida File:Drosera filiformis ne1. jpg|Drosera filiformis File:Pinguicula balcanica kz02. jpg|Tučnice balkánská (Pinguicula balcanica).

Stanoviště číslo 8 - Jezírko

Pohled na jezírko s kvetoucími lekníny (Nymphaea); stanoviště č. +more 8 * Význam jezírka ve skalničkové zahradě Hlubočepy je zásadní, vytváří specifické vlhké mikroklima vhodné pro růst rostlin v okolí jezírka; umožňuje existenci vodních rostlin a ryb a navíc relativně velký objem čisté vody přitahuje sladkovodní živočichy, kteří jsou vázáni na vodu (hmyz a obojživelníci). * Jezírko bylo vybudováno ručně, má objem 19 m3 a disponuje několika hloubkovými zónami pro různé druhy vodních rostlin. * Čištění vody v jezírku obstarávají jednak v něm vysazené ryby, které se živí řasami, ale hlavně se uskutečňuje pomocí biologické filtrace vody přes kořenovou čističku (průtokem přes kameny a kořeny). Kořenová čistička má dvě frakce štěrku, které postupně prorůstají kořeny čisticích rostlin. Čističkou přečištěná voda se následně vrací uměle vytvořeným potokem zpět do jezírka.

File:Sagittaria latifolia - Broadleaf arrowhead 2. jpg|Šípatka širolistá (Sagittaria latifolia) File:20170806Butomus umbellatus5. +morejpg|Šmel okoličnatý (Butomus umbellatus) File:Typha minima prg 1. jpg|Orobinec nejmenší (Typha minima).

Stanoviště číslo 9 - Keřový svah

Pohled na část „keřového svahu“ (stanoviště č. +more 9) * Keřový svah se nachází na samotném konci zahrady v místě nejvíce vzdáleném od vchodu na suchém svahu nad a vpravo od jakéhosi malého zděného „amfiteátru“.

Stanoviště číslo 10 - Pěstební zahrada

Pohled na pěstební zahradu (stanoviště č. +more 10) * Pěstební zahrada, která slouží k napěstovávání zásobních rostlin. Nachází se mezi zahradní pergolou a hladkou skalou, jenž tvoří severní hranici zahrady.

Dendrologická část zahrady (arboretum)

Čeleď borovicovité (Pinaceae)

borovice těžká známá též jako borovice žlutá (Pinus ponderosa var. scopulorum); Severní Amerika - Skalisté hory * borovice Jeffreyova (Pinus jeffreyi); USA * borovice černá (Pinus nigra) konkrétně Pinus nigra var. +more nigra cv. pyramidalis; Jižní a střední Evropa - nález kolem roku 1932 v New Yorku, USA * borovice lesní (Pinus sylvestris) též zvaná sosna; mírné pásmo Eurasie * borovice Heldreichova (Pinus heldreichii) též známá jako borovice bělokorá; Balkán * borovice bělokorá (Pinus leucodermis 'Smidt '); Itálie, Albánie, bývalá Jugoslávie, Řecko (nález: Eugen Smidt v Bosně ve 40. letech 20. století) (Pinus heldreichii syn. Pinus leucodermis 'Iseli Fastigiate') * borovice osinatá (Pinus aristata); USA * douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii 'Pendula'); Severní Amerika * cedr atlaský (Cedrus atlantica); Afrika - pohoří Atlas * jedle bělokorá (Abies alba 'Fastigiata'); Evropa - Pyreneje až Balkán.

File:Pinus ponderosa var. scopulorum (7458435626). +morejpg|borovice těžká (Pinus ponderosa) File:Mature Jeffrey Pine. JPG|borovice Jeffreyova (Pinus jeffreyi) File:Bergpark Wilhelmshöhe - Baum 17 2019-07-18. JPG|borovice černá (Pinus nigra) File:Borovice pod Kunětickou Horou. jpg|borovice lesní (Pinus sylvestris) File:Pinus heldreichii Pirin 0. jpg|borovice Heldreichova (Pinus heldreichii) File:2016. 04. 12 18. 17. 42 DSC03331 - Flickr - andrey zharkikh. jpg|borovice bělokorá (Pinus leucodermis) File:Pinus aristata Humphreys. jpg|borovice osinatá (Pinus aristata) File:Pseudotsuga menziesii Pendula 2zz. jpg|douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii 'Pendula') File:Cedrus atlantica tree. jpg|cedr atlaský (Cedrus atlantica) File:Dornbirn-natural monument Abies alba-02ASD. jpg|jedle bělokorá (Abies alba).

Čeleď mýdelníkovité (Sapindaceae)

javor dlanitolistý (Acer palmatum); Korea, Japonsko, Čína * javor dlanitolistý kultivar 'Atropurpureum' (Acer palmatum 'Atropurpureum'); Korea, Japonsko, Čína * javor habrolistý (Acer carpinifolium); Japonsko * javor klen (Acer pseudoplatanus); Evropa, Malá Asie

File:20130425Faecherahorn Hockenheim1. jpg|javor dlanitolistý (Acer palmatum) File:Acer palmatum atropurpureum (Rentilly). +morejpg|javor dlanitolistý kultivar 'Atropurpureum' (Acer palmatum 'Atropurpureum') File:Hornbeam Maple Acer carpinifolium Tree 3264px. jpg|javor habrolistý (Acer carpinifolium) File:Acer pseudoplatanus. jpg|javor klen (Acer pseudoplatanus).

Jiné čeledi dřevin

šácholan Soulangeův (Magnolia x soulangeana), nazývaný také magnólie Soulangeova; čeleď šácholanovité (Magnoliaceae); vyšlechtěn v roce 1820 ve Fromontu (obec v departementu Seine-et-Marne ve Francii); (Magnolia denudata x Magnolia liliiflora) * Metasekvoje tisovcovitá (Metasequoia glyptostroboides), též zvaná „metasekvoje čínská“; čeleď cypřišovité (Cupressaceae); Čína (nalezena v roce 1944, nálezce Tsang Wang)

File:Magnolia soulangeana MdE 1. jpg|šácholan Soulangeův (Magnolia x soulangeana) File:Metasequoia glyptostroboides. +morejpg|Metasekvoje tisovcovitá (Metasequoia glyptostroboides).

Co tu roste a žije

Byliny

lomikameny (Saxifraga); Lomikámen dlouholistý (Saxifraga longifolia) * Lýkovec (Daphne gemmata) * Lýkovec kavkazský (Daphne caucasica) * Špirlice (Sarracenia purpurea) (patří mezi masožravé rostliny) * velkokvěté krokusy (Crocus); podzimní krokusy * Routevník (Callianthemum) (dovezený z Číny) * netřesky (Sempervivum) * Hvozdíky (Dianthus) (původem z tureckého pohoří Ida) * Šater (Gypsophila) * Drsnatka (Haberlea) (dovezená z Bulharska mezi prvními exempláři zahrady) * Sternbergie (Sternbergia) (pojmenovaná po zakladateli paleobotaniky Kašparu Maria hraběti ze Šternberka) * Rosnatky (Drosera) (patří mezi masožravé rostliny) * Tučnice (Pinguicula) (patří mezi masožravé rostliny)

File:Saxifraga longifolia. jpg|Lomikámen dlouholistý (Saxifraga longifolia) File:Seidelbast (Daphne gemmata). +morejpg|Lýkovec (Daphne gemmata) File:Daphne caucasica kz04. jpg|Lýkovec kavkazský (Daphne caucasica) File:Sarracenia purpurea. jpg|Špirlice (Sarracenia purpurea).

Dřeviny

Kručinky (Genista) (polokeře a keře rostoucí ve Středomoří) * Metasekvoje tisovcovitá (Metasequoia glyptostroboides) (vypěstované zde ze semínka zasazeného v roce 1961) * Borovice osinatá (Pinus aristata) (dlouhověký strom původem ze severní Ameriky) * Jeřáb sudetský (Sorbus sudetica) (krkonošský endemit) * Čarověník * Sekvojovec (Sequoiadendron)

File:Metasequia(03). jpg|Metasekvoje tisovcovitá (Metasequoia glyptostroboides) File:Skalnickova Zahrada Hlubocepy Smrk Pichlavy Severni Amerika. +morejpg|Smrk pichlavý; Picea pungens 'Glauca Globosa'; Pinaceae; Severní Amerika File:Pinus aristata0. jpg|Borovice osinatá (Pinus aristata) File:Sorbus sudetica Prague 2012 2. jpg|Jeřáb sudetský (Sorbus sudetica) File:Jeden_Z_Caroveniku_Skalnickova_Zahrada_Hlubocepy. jpg|Jeden z exemplářů čarověníků.

Živočichové

10 druhů vážek, například Vážka ploská (Libellula depressa) * Drvodělka (Xylocopa); rod blanokřídlého hmyzu; nejspíše drvodělka fialová (Xylocopa violacea) nebo drvodělka potulná (Xylocopa valga) * Ropucha zelená (Bufotes viridis) * Ropucha obecná (Bufo bufo) * Skokan krátkonohý (Pelophylax lessonae) * Čolek obecný (Lissotriton vulgaris)) * Ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus) * Hořavka duhová (Rhodeus sericeus)

File:Platetrum depressum 1 Luc Viatour. JPG|Vážka ploská (Libellula depressa) File:Drvodelka_Xylocopa_Skalnickova_Zahrada_Hlubocepy. +morejpg|Drvodělka (Xylocopa) File:Bufotes balearicus female quadrat. jpg|Ropucha zelená (Bufotes viridis) File:Bufo bufo - Erdkröte. jpg|Ropucha obecná (Bufo bufo) File:Kleiner-wasserfrosch-pelophylax-lessonae. jpg|Skokan krátkonohý (Pelophylax lessonae) File:Triturus vulgaris maennchen. jpeg|Čolek obecný (Lissotriton vulgaris) File:Chondrostoma nasus (aka). jpg|Ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus) File:Rhodeus sericeus. jpg|Hořavka duhová (Rhodeus sericeus).

File:Skalnickova Zahrada Hlubocepy 09. jpg|Jezírko (stanoviště č. +more 8) File:Skalnickova Zahrada Hlubocepy 08. jpg|Jezírko, v pozadí paneláková výstavba (sídliště Barrandov) File:Skalnickova Zahrada Hlubocepy 11. jpg|Jezírko, obytná budova v zahradě, v pozadí zahradní pergola File:Skalnickova_Zahrada_Hlubocepy_Jezirko. jpg|Jezírko, pohled od obytné budovy v zahradě File:Skalnickova_Zahrada_Hlubocepy_Obytna_Budova. jpg|Obytná budova v zahradě File:Skalnickova Zahrada Hlubocepy 04. jpg|Stezka k záhonu čarověníků (stanoviště č. 2) File:Skalnickova Zahrada Hlubocepy 10. jpg|„Stinný skalní převis“.

Odkazy

Poznámky

Reference

Související články

Haladova zahrádka * Hlubočepské plotny

Externí odkazy

[url=https://www. praha5. +morecz/unikatni-skalnickova-zahrada-je-otevrena-verejnosti/]Unikátní skalničková zahrada je otevřena veřejnosti[/url] - fotografie ze zahrady (8. května 2019) * (25. května 2020) * [url=https://www. praha5. cz/skalnickova-zahrada-v-prokopskem-udoli-se-znovu-otevrela-verejnosti/]Skalničková zahrada v Prokopském údolí se znovu otevřela veřejnosti[/url] - text + video Reportáž PRAHATV (26. května 2020) * (29. června 2020).

Kategorie:Botanické zahrady v Praze Kategorie:Životní prostředí v Hlubočepích Kategorie:Místa v Hlubočepích Kategorie:Přírodní park Prokopské a Dalejské údolí Kategorie:Skalničky