Slizoplod

Popis

Slizoplody jsou stálezelené stromy, keře nebo řidčeji i polokeře, dorůstající výšky od 1 do 20 metrů. Listy jsou jednoduché, střídavé, téměř nebo zcela vstřícné nebo přeslenité, obvykle nahloučené na koncích větévek, bez palistů. +more Čepele listů jsou zpravidla kožovité, celokrajné nebo se zvlněně zubatým okrajem. Květy jsou převážně oboupohlavné (někdy funkčně jednopohlavné), pravidelné, pětičetné, uspořádané v úžlabních nebo vrcholových okolících, chocholících nebo latách, případně jednotlivé. Kalich bývá krátký a drobný, složený z 5 volných lístků. Korunní lístky jsou volné nebo na bázi srostlé. Tyčinek je 5 a jsou volné. Semeník je svrchní, přisedlý nebo stopkatý, srostlý ze 2 až 3 (řidčeji z 5) plodolistů. Obsahuje jedinou komůrku nebo je jen nedokonale rozdělený na 2 až 5 komůrek. Vajíček může být různý počet, zpravidla jsou četná. Čnělka je krátká, za plodu zpravidla vytrvalá, jednoduchá nebo členěná do 2 až 5 laloků. Plodem je dřevnatá nebo kožovitá, elipsoidní nebo kulovitá tobolka pukající 2 až 5 chlopněmi. Semena jsou obvykle obalená lepkavou nebo slizkou hmotou.

Pittosporum balfourii 02. jpg|P. +more balfourii s plody Starr 051004-8060 Pittosporum confertiflorum. jpg|Detail květů P. confertiflorum Pittosporum phylliraeoides (7226936008). jpg|Květenství P. phylliraeoides P bicolor fruit. jpg|Puklý plod P. bicolor Pittosporum napaliense (5491237180). jpg|P. napaliense s plody.

Rozšíření

Rod slizoplod zahrnuje asi 200 druhů. Je rozšířen v tropech a subtropech Starého světa od Afriky po východní Asii a přes jihovýchodní Asii, Austrálii a Nový Zéland po Tichomoří včetně Havaje. +more V Americe se přirozeně nevyskytuje. V rámci rodu je vysoký endemismus. Z Tichomoří (mimo Novou Kaledonii, kde také roste množství endemických druhů) je uváděno 24 druhů, z toho 32 endemických. Převážná většina tichomořských druhů je svým výskytem omezena na jediný ostrov nebo souostroví. Jedinou výjimkou je druh Pittosporum ferrugineum, rozšířený i v jihovýchodní Asii, Papuasii a v Austrálii. Z Číny je uváděno 46 druhů, z toho 33 endemických. Slizoplody jsou rozšířeny v téměř celé subsaharské Africe včetně Madagaskaru, druh P. viridiflorum zasahují i do jižní Arábie a na Sokotru. Druh Pittosporum coriaceum se jako jediný zástupce rodu vyskytuje v Makaronésii, konkrétně na Madeiře. V minulosti rostl i na Kanárských ostrovech, zde však již vymřel.

Slizoplody rostou zejména v horských oblastech. Malajské druhy rostou vesměs v podrostu tropických deštných lesů. +more Některé druhy mohou růst i jako epifyty. V některých oblastech, např. na Nové Guineji a Borneu, vystupují slizoplody až do subalpínského stupně (okolo 4000 metrů).

Ekologické interakce

V Austrálii se ve slizoplodech vyvíjejí larvy tesaříka Strongylurus thoracicus a jsou živnými rostlinami modráskovitých motýlů Paralucia pyrodiscus, Paralucia aurifer a Deudorix diovis. Často také hostí červce Icerya purchasi. +more Tito červci pocházejí z Austrálie a s kulturou citrusů se rozšířili do teplých oblastí celého světa. Na listech slizoplodů se živí také dospělci i larvy mandelinek rodu Lamprolina. Na Novém Zélandu se v květech slizoplodů vyvíjejí larvy nosatců Aneuma rubricale a Aneuma fulvipes, zatímco dospělci poškozují listy.

Pittosporum Beetle cheek (8691881723). jpg|Mandelinka Lamprolina impressicollis na Pittosporum undulatum Paralucia aurifer. +morejpg|Modráskovitý motýl Paralucia aurifer Icerya purchasi feeding on Citrus. jpg|Červec Icerya purchasi Aneuma rubricale. jpg|Nosatec Aneuma rubricale.

Obsahové látky a jedovatost

V listech i plodech různých druhů slizoplodů jsou obsaženy hořké saponiny, které při požití rostliny způsobují podráždění trávicího traktu. Otrava se projevuje zejména sliněním, bolestmi břicha a zvracením. +more Může se objevit i u zvířat, např. u koček okusujících listy.

Zástupci

slizoplod tobira (Pittosporum tobira)

Význam

Slizoplod P. +more crassifolium Slizoplody jsou zejména v subtropech a teplých oblastech mírného pásu pěstovány jako okrasné dřeviny. Jsou ceněné zejména pro dekorativní olistění a vonné květy, některé druhy jsou ozdobné i plody. Nejčastěji pěstovaným a také nejznámějším druhem, s nímž se lze setkat i v celém Středomoří, je slizoplod tobira, pocházející z Japonska a Koreje. Byly vypěstovány různé okrasné kultivary včetně panašovaných a zakrslých. Pěstují se také různé jiné druhy, z australských zejména Pittosporum phillyraeoides a P. undulatum, z novozélandských např. P. dalli, P. patulum, P. ralphii, P. eugenioides, P. crassifolium aj. Velmi dekorativní olistění má P. tenuifolium z Nového Zélandu, od něhož existují i kultivary s panašovanými listy. Kultivar ‘Garnettii’, hybrid mezi Pittosporum ralphii a Pittosporum tenuifolium, má pohledné panašované listy a je komerčně pěstován k řezu a do vazeb.

Z plodů filipínského druhu Pittosporum resiniferum je získáván olej, který filipínští domorodci tradičně používali ke svícení do lamp. Hoří jasným a stálým plamenem. +more Obsahuje především dihydroterpen a heptan a má poměrně vysoký obsah oktanu. Japonci jej v průběhu 2. světové války používali jako palivo do tanků. Plody voní po petroleji a lze je i zeleném stavu snadno zapálit. Od těchto vlastností je odvozen anglický název dřeviny petroleum nut tree. Dřevo slizoplodů nemá velký ekonomický význam, není příliš trvanlivé a zpravidla také není k dispozici ve větším množství. Rozdrcené listy a plody P. ferrugineum jsou v Malajsii tradičně využívány jako jed pro lov ryb (tzv. barbasko). Semena australského druhu P. phillyraeoides jsou velmi hořká, přesto z nich domorodí Aboridžinci připravovali mouku k jídlu. Plody některých druhů mají význam v domorodé medicíně.

Pittosporum resiniferum, the Kerosene Fruit. (13908120943). +morejpg|P. resiniferum s plody Pittosporum tenuifolium 'Silver Sheen' hedge. jpg|Živý plot z P. tenuifolium 'Silver Sheen' Pittosporum dallii (21390994735). jpg|Pittosporum dallii Pittosporum tobira Variegata 0zz. jpg|Panašovaný kultivar slizoplodu tobira.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Slizoplodovité Kategorie:Flóra jižní Afriky Kategorie:Flóra jižní tropické Afriky Kategorie:Flóra Makaronésie Kategorie:Flóra severovýchodní tropické Afriky Kategorie:Flóra středozápadní tropické Afriky Kategorie:Flóra východní tropické Afriky Kategorie:Flóra západní tropické Afriky Kategorie:Flóra západního Indického oceánu Kategorie:Flóra Austrálie Kategorie:Flóra Nového Zélandu Kategorie:Flóra Číny Kategorie:Flóra východní Asie Kategorie:Flóra Tichomoří Kategorie:Flóra Indického subkontinentu Kategorie:Flóra Indočíny Kategorie:Flóra jihovýchodní Asie Kategorie:Flóra Papuasie