Cesko.wiki Saponiny
Author
Albert FloresDiosgenin, saponin z rostliny pískavice řecké seno Saponiny jsou heteroglykosidické sloučeniny isoprenového původu, které se nacházejí převážně v rostlinách. Jde o sloučeniny, které mají mnoho biologických účinků.
Saponiny se skládají z hydrofilní sacharidové složky a lipofilního aglykonu (saponinogenu) a proto mají vlastnosti povrchově aktivních látek. Aglykony saponinů jsou sloučeniny odvozené buď od triterpenových alkoholů anebo steroidů. +more Podle toho se dělí na triterpenoidní a steroidní saponiny.
Triterpenoidní saponiny
Triterpenoidní saponiny pochází z derivátů triterpenoidů lupeolu, α-amyrinu a β-amyrinu. Nachází se v různých rostlinných čeledích. +more Nejvíce se nacházejí v kořenové části rostliny. Jeden z nejznámějších triterpenoidních saponinů je sojasaponin Aa, nacházející se v sóji luštinaté (Glycine max, Fabaceae) je zodpovědný za štiplavou svíravou chuť. Sojasaponin Bb se nachází v luštěninách cizrna beraní (Cicer arietinum, Fabaceae) a čočka jedlá (Lens culinaris, Fabaceae). V lékořici lysé (Glycyrrhiza glabra, Fabaceae) je glycyrrhizin, saponin zodpovědný za sladkou chuť lékořice. Zdrojem saponinů je i špenát setý (Spinacia oleracea, Amaranthaceae). K této skupině se řadí i theasaponegol A a B z čajovníku čínského (Camellia sinensis, Theaceae). Mydlice lékařská (Saponaria officinalis, Caryophyllaceae), která propůjčila jméno celé skupině saponinů, obsahuje saponariosid A a B.
Triterpenoidní saponiny nenacházejí svůj původ jen v rostlinách, byly objevené už i v tělech živočichů, například u Cercodemas anceps, (Echinodermata), které jsou lidově známé jako mořské okurky. Pro vysoký obsah bioaktivních látek se uvažuje o jejich zařazení do skupiny tzv. +more funkčních potravin. kyselina medikagenová kyselina oleanová kyselina glycyrrhetinová.
| Rostlina | Triterpenoidní sapogeniny | Triterpenoidní saponiny |
|---|---|---|
| Sója luštinatá Glycine max | sojasapogenin A | sojasaponin Aa |
| Fazol obecný Phaseolus vulgaris | sojasapogenin B | sojasaponin Bb |
| Hrách setý Pisum sativum | sojasapogenin B | sojasaponin Bb |
| Čočka jedlá Lens culinaris | sojasapogenin B | sojasaponin Bb |
| Cizrna beraní Cicer arientinum | sojasapogenin B | sojasaponin Bb |
| Cukrová řepa Beta vulgaris | kyselina oleanová | |
| Špenát setý Spinacea oleracea | kyselina oleanová hederagenin | |
| Merlík čilský Chenopodium quinoa | kyselina fytolakkagenová kyselina oleanová hederagenin | |
| Quillaia saponia | kyselina gypsogenová kyselina kvillajová | |
| Tolice vojtěška Medicago sativa | tridesmosid kyseliny zahnové bisdesmosid kyseliny medikagenové | |
| Čajovník čínský Camellia sinensis | theasapogenol A theasapogenol B | |
| Lékořice lysá Glycyrrhiza glabra | kyselina glycyrrhetinová | glycyrrhizin |
| Mydlice lékařská Saponaria officinalis | saponariosid A saponariosid B |
Steroidní saponiny
Mezi steroidní saponiny patří ty, které mají jako aglykony navázané steroidy spirostanol a nebo furostanol. Jsou specifické pro čeleď česnekovité (Alliaceae), se zástupci česnek kuchyňský (Allium sativum) a pór letní (Allium ampeloprasum). +more Officianalisiny či agarosiny jsou triviálně nazvané steroidní saponiny rostliny chřest lékařský (Asparagus officinalis, Asparaceae), a jako i u jiných saponinů i tyto jsou zodpovědné za jeho hořkou chuť. β-amyrin.
| Rostlina | Steroidní sapogeniny | Steroidní saponiny |
|---|---|---|
| Česnek kuchyňský Allium sativum | odvzené od sitosterolu | |
| Cibule kuchyňská Allium cepa | kyselina oleanová β-amyrin gitogenin diosgenin | |
| Pór letní Allium ameloprasum | kyselina oleanová gitogenin | |
| Chřest lékařský Asparagus officinalis | officinalisiny asparagosiny | |
| Rod Dioscorea | diosgenin jamogenin |
Účinky saponinů
Mezi účinky saponinů lze zařadit například snížení povrchového napětí. Tento jev vede v roztocích k tvorbě bublin, čehož lze využít například k výrobě šampónů nebo prostředků na mytí nádobí. +more Dalším účinkem je například jejich štiplavá chuť, která je přítomna například v čajích.
Co se týče biologických funkcí, saponiny působí proti únavě, kardioprotektivně a imunomodulačně. Byly zjištěny i fungicidní účinky, které jsou způsobené napojením saponinů na steroly v membráně buněk hub, což vede ke ztrátě membránové integrity.
U saponinů je také dokázán účinek na vstřebávání cholesterolu, přičemž absorpci ze střeva snižuje. V neposlední řadě saponiny inhibují růst nádorových buněk. +more In vitro a in vivo studie ukázaly, že steroidní saponiny prokazují jedinečné využití v oblasti protinádorové léčby. Inhibují proliferaci a indukují apoptózu nádorových buněk. Dokáží blokovat buněčný cyklus nádorových buněk nebo jej úplně zastavit. Takovou schopnost prokazuje například diosgenin z rostlin rodu Dioscorea. Negativem těchto látek je ale schopnost tvořit komplexy se železem, zinkem a nebo vápníkem, což vede k nevyužitelnosti těchto iontů v těle. K tomuto stavu však dochází až při vysokých dávkách saponinů.
Byla dokázána hemolytická aktivita těchto chemických sloučenin. Při jejich přítomnosti v rostlinných extraktech či drogách dochází k prasknutí membrány červených krvinek z důvodu nezvratného poškození lipidové dvouvrstvy.
Reakce a změny saponinů
Pro své organoleptické vlastnosti, jako je štiplavá chuť, se během kulinární úpravy cíleně saponiny z potravin odstraňují, a nebo se snižuje jejich množství. Toho je možno docílit umytím a namáčením, kdy se částečně vyluhují do vody, proto je dobré takovou vodu už nepoužít na přípravu jídla. +more Jejich odstranění docílíme oloupáním povrchové vrstvy. Nejlepšího výsledku se však docílí naklíčením a povařením luštěnin. Saponiny z cukrové řepy se odstraní rafinací cukru.